Konec vzdušného teroru na Ukrajině? Ruské rakety dostanou nebezpečného protivníka

Ukrajinské letouny F-16 získají špičkové německé střely IRIS-T, které na bojišti vykazují pětadevadesátiprocentní úspěšnost. Zkoušená ukrajinská města by tak mohla získat cenný oddech – měsíčně na ně totiž míří kromě tisíců dronů i kolem 150 raket, které způsobují ty největší škody.

Kombinované údery využívající balistické střely Iskander, rakety s plochou dráhou letu a tisíce levných íránských dronů Šáhid cílí především na ukrajinskou energetickou síť, teplárny a civilní uzly. Pro zemi to znamená zásadní potíže: miliony lidí se opakovaně ocitají bez elektřiny, tepla a pitné vody, což paralyzuje nejen běžný život, ale i průmysl a národní ekonomiku.

Dosavadní obrana je přitom vyčerpaná. Jediným systémem, který prokazatelně sestřeluje ruské „nesestřelitelné“ hypersonické střely Kinžál, je americký systém Patriot, do kterého ale Ukrajině fatálně schází munice. Kyjev má navíc k dispozici jen několik baterií, které chrání hlavní město a nejkritičtější uzly. V obraně nebe ho doplňuje francouzsko-italský projekt SAMP/T, německý pozemní systém IRIS-T SLM/SLS a norský NASAMS a pak starší sovětské systémy.

Nasazení raket IRIS-T na stíhačky znamená revoluční zlom ve způsobu, jakým Ukrajinci loví ruské rakety. Pozemní systém je sice mimořádně účinný, ale statický. Pokud Rusové zjistí, kde baterie stojí, jednoduše naprogramují dráhu svých střel s plochou dráhou letu tak, aby PVO obletěly korytem řeky nebo hlubokým údolím.

Stíhačka F-16 s raketami IRIS-T je oproti tomu jakousi létající ultrarychlou baterií protivzdušné obrany. Jakmile radar zachytí ruský útok, F-16 může okamžitě odstartovat, přeletět stovky kilometrů a počkat si na ruské rakety kdekoli na jejich trase.

IRIS-T má navíc extrémní úhel navedení. Pilot může střelu zaměřovat přes speciální přilbu – stačí se na cíl podívat, otočit hlavu úplně na stranu, odpálit a raketa okamžitě po startu udělá ostrý manévr s obřím přetížením a cíl zničí. Dokáže dokonce zasáhnout i objekt, který letí přímo za stíhačkou.

Pro ukrajinské piloty a operátory není technologie IRIS-T žádnou neznámou. Od konce roku 2022 země úspěšně provozuje pozemní verze tohoto systému. Kyjev má aktuálně k dispozici deset baterií s více než čtyřiceti odpalovacími zařízeními a zbrojovka Diehl Defence mu posílá nové dodávky raket každý měsíc.

Kolem reálného počtu stíhaček F-16 na ukrajinském nebi sice panuje informační mlha, ale jejich síla roste. Analytická společnost Cirium uvádí, že Kyjev má aktuálně k dispozici 21 strojů. Investigativní projekt Oryx odhaduje, že realita se blíží spíše k 50 kusům. Západní koalice (Nizozemsko, Belgie, Norsko, Dánsko) se zavázala dodat celkem 87 stíhaček. Belgické stroje však dorazí až v roce 2028 kvůli zpožděným dodávkám letounů F-35 z USA.

Integrace německých raket na americké stroje však může být extrémně rychlá. Spekuluje se, že jako první přijdou na řadu letouny původem z Norska. Norské královské letectvo totiž v minulosti své F-16 pro střely IRIS-T softwarově i hardwarově upravilo, když jimi nahrazovalo starší Sidewindery. Oslo poslalo na Ukrajinu celkem 14 stíhaček.

Nová výzbroj pro F-16 přichází v době, kdy Ukrajina zároveň představila ambiciózní panevropský projekt protivzdušné obrany. Do něj se mají zapojit společnosti Diehl Defence, Thales, Hensoldt, Leonardo, Fire Point a další přední evropské zbrojovky.

Cílem tohoto spojenectví je vytvořit levnější alternativu k americkému systému Patriot, která by nebyla závislá na součástech ze Spojených států a dokázala spolehlivě čelit i nebezpečným balistickým raketám, jako je ruský systém 9K720 Iskander-M. Spojení amerických stíhaček a evropských raket na ukrajinském nebi je tak první ochutnávkou této nové strategie.