Moskva (od naší spolupracovnice) - Výstřední ruský miliardář Sergej Polonskij se dostal za mříže. Ne v Rusku, ale v asijské Kambodži.
Stavební magnát, který postavil největší mrakodrap v Moskvě a patřil mezi nejvlivnější moskevské developery, se ocitl v cele po nezřízených oslavách loňského "konce světa". Za výtržnosti na asijském neobydleném ostrově mu hrozí až tři roky odnětí svobody.
Podle ruských médií byl Polonskij společně s dalšími dvěma Rusy zatčen poslední den loňského roku kambodžskou policií poté, co měl údajně napadnout tamní námořníky. Obsluhu pronajaté lodi měli prý Rusové v opilosti shazovat z paluby a vyhrožovat posádce nožem.
Podnikatel, který v Kambodži vlastní ostrov a plánoval tam rozsáhlé investice, obvinění odmítá. Tvrdí, že jde o nedorozumění.
Konflikt s příslušníky kambodžských bezpečnostních složek podle něj vznikl kvůli příliš hlasitým oslavám. Alkoholem rozvášněná ruská společnost totiž v blízkosti vojenské základny odpalovala mohutné ohňostroje.
Kambodžskému králi Norodomu Sihamonimu podle agentury RIA zaslal omluvný dopis, v němž uvedl, že by se rád ucházel o kambodžské občanství.
V Rusku případ vyvolal škodolibou odezvu. Kritici vytýkají Polonskému jeho zálibu v okázalém přepychu i pohrdání chudými spoluobčany, které prý označoval za dobytek.
Na jméno mu nemohou přijít ani věřitelé, kteří vložili své peníze do jeho bytových projektů. Volají nicméně po jeho propuštění v obavách, že pokud zůstane v kambodžském vězení, o své finance nadobro přijdou. Polonskij dluží přes tři miliardy rublů.
Boháč, jehož majetek se před finanční krizí odhadoval na 1,2 miliardy dolarů, byl do loňského roku považován za jednoho z nejúspěšnějších ruských podnikatelů. Zbohatl díky velkým stavebním projektům v ruské metropoli.
Mimo luxusních obytných komplexů postavil v moskevském obchodním centru Moskva City věž nazvanou Federace, nejvyšší kancelářskou budovu v Evropě. Ve stavebnictví patřil mezi nejuznávanější světové manažery a investiční byznys rozjel také v USA, na Balkáně či v Asii.
Loni jeho firma Mirax Groupe zanikla. Své podnikatelské záměry pak přenesl do společnosti Potok. Zaměřil se mimo jiné na internetové projekty a moderní technologie.
Jeho aktivity ovšem měly mnohdy kontroverzní nádech. Jako ukázku zájmu o pokrok například uspořádal "veřejnou popravu faxu". Před zraky svých zaměstnanců rozšlapal a betonovou deskou rozbil kancelářský aparát. Chtěl tak prý dokázat, že podobná technika do moderního byznysu nepatří.
"Je podobný Donaldu Trumpovi. Mnohokrát spadl, ale potom se zvedl," tvrdí o něm podle serveru lenta.ru moskevský podnikatel Georgij Dzagurov.
Ambiciózní miliardář se dvakrát pokoušel dostat do kosmu a absolvoval dokonce příslušný výcvik. V roce 2004 byl prý ochoten zaplatit 13 milionů dolarů, aby se stal kosmickým turistou.
Kvůli výšce 194 centimetrů se však bývalý výsadkář musel snu o kosmu vzdát. Podle ruské komise, která vesmírné výpravy organizuje, byl příliš velký a příliš těžký na to, aby se vešel do skafandru a mohl se pohodlně pohybovat v kosmické lodi.
Čtyřicetiletý rodák z Petrohradu proslul svou excentrickou povahou, nekonvenčním vystupováním i neobvyklým přístupem k zaměstnancům. Přestože se o něm mluvilo jako o charismatickém šéfovi, měl podle ruských médií velmi svérázný přístup třeba k výběrovým řízením.
O schopnostech kandidátů rozhodoval nejen na základě jejich kvalifikace, ale i jejich výdrže. Zájemce o práci nutil skákat ze stromů nebo jíst červy v divoké přírodě, aby zjistil jejich odolnost vůči stresu. Manažeři jeho firem se museli účastnit výletů za polární kruh nebo absolvovat pobyt v asijském pralese.
