Rok, který otřásl USA. Luther King zemřel před 50 lety, na muže velkého snu hledal špínu šéf FBI

Zahraničí Zahraničí
Aktualizováno 3. 4. 2018 11:30
Spojené státy si ve středu připomenou padesáté výročí vraždy Martina Luthera Kinga. Slavný kazatel zemřel ve zlomovém roce 1968.
Martin Luther King našel smrt na balkoně svého hotelového pokoje | Video: Reuters

Washington - Až ve středu navečer ukážou hodiny v Memphisu v Tennessee jednu minutu po šesté, rozeznějí se zvony. A nejen tam.

V řadě dalších míst USA zazní třicet devět úderů. Přesně tolik let bylo Martinu Lutheru Kingovi Juniorovi, když byl před půl stoletím v Memphisu zavražděn.

Dnešní mladí Američané, například ti, kteří předminulý víkend v mnohých městech po celé zemi demonstrovali v mohutných pochodech proti zbraňovému násilí, mají pocit, že prožívají revoluční dobu.

Ale bylo to před padesáti lety, kdy Spojené státy skutečně zažily převratný rok své moderní historie.

I Have a Dream

Letopočet 1968 hodnotí webová stránka Smithsonian Institution jako "rok, který otřásl Amerikou". Podle deníku USA Today šlo o rok, jenž "změnil národ".

A pokud je několik klíčových okamžiků, které už z tak výjimečného roku 1968 ještě vyčnívají, pak je to právě smrt Martina Luthera Kinga.

Od poloviny padesátých let byl King ústřední postavou černošského hnutí za občanskou a rasovou rovnoprávnost. Jeho cesta mírových protestů a právního nátlaku se nakonec ukázala účinnější, než byla snaha některých jeho generačních souputníků vynutit si rovnoprávnost silou.

V srpnu 1963 King přivedl do Washingtonu přes milion lidí a přednesl projev "I Have a Dream". Sen o době, kdy už v Americe nebude záležet na barvě kůže.

O necelý rok později - v červenci 1964 - byl King u toho, když prezident Lyndon Johnson v Bílém domě podepsal Zákon o občanských právech (Civil Rights Act), který ukončil segregaci v americké společnosti.

Prezident Johnson podepisuje v roce 1964 Zákon o občanských právech (Luther King za ním).
Prezident Johnson podepisuje v roce 1964 Zákon o občanských právech (Luther King za ním). | Foto: White House Press Office/Wikimedia Commons

V roce 1965 pak ještě přibyl Zákon o hlasovacím právech (Voting Rights Act), který v USA uzákonil - sto let po Občanské válce, která zrušila otroctví - všeobecné hlasovací právo.

O rok dříve King dostal Nobelovu cenu míru. A Motel Lorraine v Memphisu, kde ho bílý rasista James Earl Ray před padesáti lety zastřelil, byl přebudován na Národní muzeum občanských svobod.

FBI jako stát ve státě

V roce 2011 pak byla v centru Washingtonu nedaleko památníku Abrahama Lincolna vztyčena desetimetrové Kingova socha. "Jde o první zdejší pomník, který nepřipomíná válku, prezidenta nebo bílého muže," napsala agentura Reuters.

Ve své době, jako aktivista a vůdce hnutí, ovšem King svým způsobem ve válce byl. A to právě s bílým mužem, dlouholetým ředitelem FBI J. Edgarem Hooverem.

Hoover vedl federální vyšetřovací agenturu od jejích počátků v polovině dvacátých let až do své smrti v roce 1972 a učinil z FBI stát ve státě. Na Kinga vedl svazek od roku 1955, kromě jiného se snažil dokázat jeho napojení na americké komunisty.

Reálné vazby se Hooverovi podle historika Davida Garrowa, který za svoji knihu o Kingovi (Bearing the Cross: Martin Luther King, Jr., and the Southern Christian Leadership Conference) v roce 1987 dostal Pulitzerovu cenu, prokázat nepodařilo.

"Ale Hoover byl Kingem posedlý, instruoval agenty, aby na Kinga našli cokoli, jakékoli špinavosti," uvedl Garrow pro Washington Post.

Svědectví z druhé až třetí ruky

Příkladem je dvacetistránková zpráva s názvem "Martin Luther King Jr.: Aktuální analýza", kterou FBI sestavila v polovině března 1968, jen několik týdnů před Kingovou smrtí.

Americká veřejnost se o materiálu dozvěděla až loni v listopadu, v rámci uvolnění do té doby tajných dokumentů o vyšetřovaní vraždy prezidenta J. F. Kennedyho z listopadu 1963.

Podle zprávy FBI byl King "od hlavy až k patě kovaným marxisto-leninistou". Ve svém soukromém životě pak prý King byl, pokud bychom měli věřit Hooverově FBI, opakovaně nevěrný své ženě, a měl mít nemanželské dítě.

Video: Podívejte se na Kingův slavný projev "I Have a Dream" 

Podle FBI se měl King při několika příležitostech oddávat "smilstvu, opileckým sexuálním orgiím s prostitutkami". "V soukromí pěstuje své sexuální úchylky, zatímco před veřejností vystupuje jako náboženský věřící morální vůdce," stojí ve zprávě FBI.

Její závěry však nejsou podloženy žádnými přímými důkazy, pouze "svědectvími" z druhé ruky až třetí ruky. Od lidí, kteří se měly citovaných incidentů účastnit nebo o nich jen slyšet. Například informaci o údajném Kingově nemanželském dítěti FBI sdělila "zodpovědná osoba, která byla v postavení, aby o tom věděla".

"Pokud jsem se za 40 let, co dělám svoji práci (historika), naučil jednu věc, pak to, že i přísně tajné dokumenty, založené na tom, co někdo řekl FBI, nemusí být vůbec pravdivé," komentoval David Barrow loni v listopadu pro Washington Post odtajnění dokumentů.

Prokletí Kennedyů

Historickou ironií ovšem je, že tím, kdo v roce 1963 pro Hooverovu FBI podepsal povolení ke Kingovým odposlechům, byl mladší bratr tehdejšího prezidenta Kennedyho a zároveň ministr spravedlnosti v jeho administrativě Robert Kennedy.

Ten nakonec Kinga přežil o pouhé dva měsíce. Večer 4. června 1968, těsně po vítězství v demokratických primárkách v Kalifornii byl Kennedy v Los Angeles zastřelen.

Kennedy měl přitom v té chvíli už velmi blízko k tomu, aby se stal kandidátem demokratů do prezidentských voleb v listopadu 1968. Utkal by se s Richardem Nixonem.

"Bylo něco ve vzduchu? Co to bylo za rok," ptá se Alan Dillingham, který přednáší historii na univerzitě Spring Hill College v Alabamě, zpravidla studentům, když se dostane k roku 1968.

A jako první jim promítne, jak popsal pro list New York Times, časovou osu roku 1968. Vraždy Kinga a Kennedyho z ní vyčnívají jako šokující konce dvou silných lidských příběhů. Ale tyhle dvě tragédie jsou zároveň obklopeny řadou dalších bouří.

Mrtví ve Vietnamu, protesty v USA

Tento rok byl také ve znamení eskalace války ve Vietnamu, nejkrvavější na americké oběti. Takřka 17 tisíc vojáků z celkem 58 000 mrtvých Američané ztratili právě v roce 1968.

A z druhé strany to byl rok zintenzivnění protestů proti této válce. Hned v lednu a únoru 1968 šokovala americkou veřejnost Tetská ofenziva se strany severního Vietnamu a Viet Congu.

"Neříkali jste nám, že vyhráváme?" ptali se mladí Američané a pálili vlajky a povolávací rozkazy. Úřadující prezident Lyndon Johnson pochopil, že tuhle hru už nemůže vyhrát, a vzdal se obhajoby úřadu.

V tomto roce také po vraždě Martina Luthera Kinga v mnoha amerických městech vzplály ohně a v některých z nich lehly celé čtvrti popelem. Ve Washingtonu jsou dodnes, po půl století, průrvy po domech, které tehdy shořely.

Tehdy rovněž na nominačním sjezdu demokratů v Chicagu policie v přímém přenosu televize surově mlátila demonstranty. Demokratického kandidáta Huberta Humpreyho nakonec porazil republikán Richard Nixon, který v týdnech před volbami tajně torpédoval probíhající mírová jednání mezi Johnsonovou administrativou a Vietnamem. Věděl, že případné dohoda by snížila jeho volební šance.

Na cestě k Měsíci

"V moderní americké historii bychom těžko našli chaotičtější rok," je přesvědčen David Greenberg, profesor historie a mediálních studií na Rutgers University.

Nebyly to jen Spojené státy, ale třeba také jaro v Paříži a srpnový vpád Varšavské smlouvy do Československa. "Ale v Americe lidé už skutečně pevně věřili, s nadějí či v hrůze, že přichází revoluce," vystihl Greenberg pro server Politico rok 1968.

Rok, v jehož závěru nakonec celá Amerika společně zvedla hlavu, když raketa Apollo 8, jako první mise s lidskou posádkou, na Štědrý den obkroužila Měsíc.

Ve středu po šesté večer budou ovšem v Memphisu a po celých Spojených státech znít zvony pro Martina Luthera Kinga. Muže velkého amerického snu, že Amerika se nedělí na bílou a černou.

 

Právě se děje

Další zprávy