Chceme rozhodovat o svých tělech, zlobí se Irky. Příští rok bude v zemi referendum o potratech

Hana Vařáková Hana Vařáková
29. 9. 2017 21:15
Pokud Irka podstoupí ve své zemi nelegální potrat, hrozí jí až 14 let vězení. Země má jeden z nejpřísnějších potratových zákonů v Evropě. Nyní se irská vláda rozhodla vyslyšet volání většiny, která chce podle průzkumů zákon uvolnit. Příští rok na konci jara čeká Iry referendum, ve kterém se mají vyslovit, zda chtějí změnu. Dosud platí, že těhotná žena může v Irsku podstoupit interrupci pouze tehdy, když je přímo ohrožena na životě. Tisíce dívek a žen proto každý rok odjíždějí na zahraniční kliniky.
March for Choice loni v Dublinu.
March for Choice loni v Dublinu. | Foto: Profimedia.cz

Dublin - Každý rok odjíždějí tisíce Irek do zahraničí, kde si na klinikách nechávají ukončit těhotenství. Pokud by podstoupily nelegální potrat ve své zemi, hrozilo by jim až 14 let vězení.

Teď irským ženám svitla naděje. Tamní vláda v úterý oznámila, že příští rok vypíše referendum o změně zákona o potratech.

Irové o tom budou hlasovat v květnu nebo červnu, jen pár týdnů před návštěvou papeže Františka, který v srpnu přiletí do Dublinu na Světové setkání rodin.

Irsko má jeden z nejpřísnějších zákonů o potratech v Evropě. Nálady v této katolické zemi se však mění.

Osmý dodatek ústavy o potratech pochází z roku 1983 a dává na stejnou úroveň právo na život nenarozeného dítěte a právo na život těhotné ženy.

Průzkumy veřejného mínění ale podle agentury Reuters dlouhodobě ukazují, že většina Irů si přeje změnu zákona ve prospěch žen.

A podobně hovoří i premiér Leo Varadkar, který se ujal funkce letos v červnu. Varadkar je sice znám svým konzervativním postojem k interrupcím, i on ale připouští, že irské zákony jsou příliš přísné.

Referendum však bude až příští rok. "Jakákoliv změna naší ústavy vyžaduje pečlivé zvážení lidmi," citoval server BBC Varadkarovo vysvětlení. Podle premiéra by Irové měli mít dost času na to, aby se otázkou potratů zabývali a aby proběhla podrobná veřejná debata.

Zároveň musí parlament schválit zákon, který konání referenda umožní.

Chystají se protesty

Odpůrci osmého dodatku irské ústavy jsou čím dál hlasitější. V sobotu se například uskuteční v metropoli Dublinu každoroční Pochod za volbu.

Organizátoři očekávají, že se do něj letos zapojí desítky tisíc lidí.

"Vláda si musí uvědomit, že více než 30 tisíc lidí, kteří v sobotu vyjdou do ulic, to udělají proto, že chtějí mít svobodný přístup k bezpečným a legálním potratům," řekla americké stanici CNN Linda Kavanaghová z Hnutí pro práva na potrat (Abortion Rights Campaign).

Aktivisté vyhlášení referenda vítají. Upozorňují ale současně, že je to jen první krok na dlouhé cestě.

"Vítáme zprávu, že referendum bude v první polovině roku 2018. Čekaly jsme už dost dlouho na to, abychom mohly rozhodovat o svých vlastních tělech," dodává Kavanaghová.

Znásilnění ani incest jako důvody nestačí

Zároveň pak upozorňuje, že bude důležité i znění oné otázky v referendu. Může se totiž stát, že ve výsledku budou mít Irky pořád poměrně uzavřený přístup k potratům.

Kavanaghová v souvislosti s tím připomíná zatím poslední novelu týkající se interrupcí z roku 2013. Podle ní mohou ženy na potrat, pouze když je vážně ohrožený jejich život.

Zákaz interrupcí platí v Irsku i v takových případech, jako je znásilnění, incest nebo poškození plodu.

Kvůli hrozbě až 14letého trestu vězení tak těhotné Irky často cestují do zahraničí.

Podle statistiky, kterou cituje britský list The Guardian, přijelo do Británie kvůli ukončení těhotenství na tamních klinikách v letech 1980 až 2015 více než 165 tisíc Irek. A pouze loni jich bylo 3451.

Kvůli přístupu k potratům Irsko dlouhodobě kritizují nejen lidskoprávní organizace, ale také Organizace spojených národů nebo Rada Evropy.

Práva dítěte se rovnají nule

Na opačné straně barikády stojí v převážně katolické zemi odpůrci potratů. Ti hodlají ve své kampani pokračovat.

"Nikdy jsme netvrdili, že Irsko je dokonalé, ale máme spoustu důvodů být na osmý dodatek ústavy hrdí," říká například Cora Sherlocková z irské pobočky Hnutí za život (Pro Life Campaign).

"Naše hnutí bude nadále zdůrazňovat pozitivní efekty osmého dodatku. A zároveň ničivé důsledky potratů v zemích, kde se práva dítěte rovnají nule," dodává aktivistka.

I její hnutí se chystá na vlastní sobotní pochod Dublinem. Je tak pravděpodobné, že se obě strany střetnou.

Potraty ve světě

Foto: Wikimedia Commons / NuclearVacuum
  • Modrá barva na mapě znázorňuje země, kde jsou potraty zcela legální.
  • Zeleně jsou vyznačené státy, kde je přerušení těhotenství legální jen při ohrožení života nebo zdraví matky, kvůli duševnímu zdraví a v případě znásilnění nebo poškození plodu. Jako důvod může být brán i společensko-ekonomický stav matky.
  • Žlutě jsou vyznačené státy, kde je přerušení těhotenství legální jen při ohrožení života nebo zdraví matky, kvůli duševnímu zdraví a v případě znásilnění nebo poškození plodu.
  • Hnědá barva znázorňuje státy, kde může být důvodem k interrupci ohrožení života nebo zdraví matky, duševní zdraví anebo znásilnění.
  • Oranžově jsou vyznačené země, kde jsou potraty nelegální s výjimkou ohrožení života či zdraví matky nebo duševního zdraví.
  • Červená barva znázorňuje státy, kde jsou interrupce nelegální s výjimkou ohrožení života matky.
  • Černě vyznačené země potraty zakazují ve všech případech.
  • Šedá barva znamená, že údaje z daných států nejsou známy.
 

Právě se děje

Další zprávy