Jen 12 hodin po nástupu Pétera Magyara do funkce premiéra dopadly ruské rakety a drony na Zakarpatsko – region s významnou maďarskou menšinou, který byl dosud rozsáhlejších útoků z velké části ušetřen. Zahraniční média tento krok interpretují jako „varovný výstřel“ nové maďarské vládě a signál, že nepsaná dohoda mezi Vladimirem Putinem a Viktorem Orbánem o neútočení definitivně skončila.
Minulý týden zažila Ukrajina jeden z největších dronových útoků od začátku ruské invaze. Kreml cílil na kritickou infrastrukturu od Kyjeva až po západ země.
Mezi zasaženými regiony se poprvé v takové intenzitě ocitla i Zakarpatská oblast, která byla po většinu války ruských útoků ušetřena. Místní gubernátor potvrdil, že šlo o nejtvrdší úder, jaký oblast od roku 2022 zažila.
Orbánova hra o Zakarpatsko
Zakarpatsko je v rámci Ukrajiny poměrně specifickým regionem. V nejzápadnějším cípu Ukrajiny, který sousedí se Slovenskem, Maďarskem a Rumunskem, žila před válkou 150tisícová maďarská menšina. Přestože její počet v posledních letech klesl, oblast si stále zachovává výrazný kulturní i politický charakter, kterým se liší od zbytku země.
Právě přítomnost maďarské komunity byla podle některých analytiků důvodem, proč se této oblasti válka dosud vyhýbala. Spekulovalo se dokonce o jakési neformální dohodě mezi Vladimirem Putinem a předchozím maďarským premiérem Viktorem Orbánem.
Podle deníku The Telegraph sám Orbán jen několik týdnů před svým odchodem z funkce připustil, že skutečnost, že Zakarpatsko zůstávalo mimo hlavní cíle ruských útoků, „pravděpodobně nebyla náhoda“.
Orbán rovněž v regionu dlouhodobě posiloval svůj vliv, přičemž jeho podpora mezi etnickými Maďary v zahraničí byla tradičně vysoká. A to nejen na Ukrajině, ale i na Slovensku, v Rumunsku či v Srbsku.
Od svého nástupu k moci v roce 2010 rozdal Orbán maďarským komunitám v zahraničí přes milion pasů, čímž jim dal možnost hlasovat v maďarských volbách. Budapešť navíc do regionu investovala miliony eur na podporu školství, důchodů i kulturních center.
Deník The Times připomíná, že národnostní menšinu Orbán také využíval jako páku proti Kyjevu. S odkazem na údajné porušování práv Maďarů pravidelně blokoval vojenskou pomoc Ukrajině i její přístupová jednání s Evropskou unií.
Zakarpatsko se stalo i tématem poslední maďarské volební kampaně. V ní Orbán varoval tamní Maďary, že hlas pro jeho vyzyvatele Pétera Magyara je hlasem pro válku.
Putinův vzkaz Magyarovi
Po dubnové porážce Orbána se však politická situace zásadně změnila. Vláda nového premiéra Pétera Magyara stáhla veto proti 90miliardovému úvěru pro Ukrajinu a nová šéfka diplomacie Anita Orbánová (která ovšem není příbuzná s Viktorem Orbánem) dala najevo, že Maďarsko už nebude fungovat jako „ruský trojský kůň“ v Evropě.
Jen 12 hodin poté, co Magyar složil premiérskou přísahu, začaly na Užhorod, Mukačevo a další menší města s maďarskou menšinou dopadat ruské drony a rakety. Podle zahraničních médií byl vzkaz jasný. „Byl to varovný výstřel nové vládě,“ řekl pro The Telegraph Péter Krekó z budapešťského think-tanku Political Capital Institute.
„Samozřejmě se to stalo kvůli změně vlády v Maďarsku. Od té doby už se tu necítíme bezpečně,“ cituje pak The Times 14letou studentku Jimeu z převážně maďarského města Berehovo.
Taková rétorika za Orbána nezazněla
Nový maďarský premiér reagoval na útoky rétorikou, která za Orbánovy éry nikdy nezazněla. „Maďarská vláda důrazně odsuzuje ruský útok na Zakarpatsko, kde žijí maďarské komunity,“ prohlásil Magyar na tiskové konferenci po prvním jednání kabinetu.
Zároveň oznámil, že si hodlá předvolat ruského velvyslance, aby vysvětlil, „kdy Vladimir Putin hodlá ukončit tuto krvavou válku, kterou před více než čtyřmi lety rozpoutal“.
Ukrajinsko-maďarské vztahy by přitom mohlo pozitivně ovlivnit i plánované setkání na nejvyšší úrovni. Začátkem června se má Péter Magyar setkat s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Hlavním tématem rozhovorů by mělo být právě narovnání práv maďarské menšiny v oblasti jazyka a školství, která byla dlouhodobě předmětem sporu mezi oběma zeměmi.
Mohlo by vás také zajímat: Kreml převezl atomové zbraně do Běloruska. Minsk informaci doprovodil videem vojenských náklaďáků
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Mäki vydřela na závěr ME sedmé místo, Češi ale končí s nejhorším výsledkem v historii
Čeští atleti poprvé v poválečné historii nezískali na mistrovství Evropy žádnou medaili. Jako poslední zasáhla v Birminghamu do bojů o cenné kovy Kristiina Sasínek Mäki, která skončila v běhu na 1500 metrů sedmá. Česká rekordmanka zaostala o jedno místo za svým nejlepším výsledkem z kontinentálního šampionátu z Mnichova 2022.
Další oběť rozsáhlých letních požárů hlásí Španělsko. V Aragonii zahynul voják
V Aragonii na severovýchodě Španělska v neděli přišel o život voják, který pomáhal s hašením rozsáhlého lesního požáru. Podle agentury AFP to oznámil šéf regionální správy Jorge Azcón.
Návrat Chorého k další výhře Slavie nepomohl. Sešívaní v Liberci poprvé ztratili
Fotbalisté Slavie ve čtvrtém ligovém kole remizovali v Liberci 1:1 a po úvodních třech výhrách poprvé v sezoně nezvítězili. Obhájce titulu poslal U Nisy do vedení kapitán Tomáš Holeš, po změně stran srovnal střídající Vénuste Baboula.
Hledání cesty k mírovému plánu: vyslanec Trumpa jednal se zástupci Hamásu
Zeť a vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se dnes v Egyptě setkal s členy vedení teroristického hnutí Hamás. S odkazem na své zdroje o tom informovala agentura AFP.
Po nehodě na kole ve Slavonicích zemřel člen Divadla Sklep Jan Boháč
Ve Slavonicích na Jindřichohradecku zemřel v noci na neděli ve věku 70 let člen Divadla Sklep Jan Boháč, když havaroval na kole. Nehodou se zabývá jihočeská policie. Jako první na ni upozornil server Blesk.cz. Že byl její obětí právě Boháč, potvrdili herci Jan Hrušínský a Milan Šteindler i šéf festivalu Filmová renesance Slavonice Milan Mrázek.