Řada zemí EU by chtěla jít dál a na pozadí brutální invaze tlačí na úplný zákaz vstupu pro občany Ruska na území sedmadvacítky. Další státy ale chtějí nechat Evropu běžným Rusům otevřenou.
Zrušení dohody o vízové liberalizaci s Ruskem z roku 2007 je proto cestou, na které jsou představitelé členských zemí schopni se shodnout. Znamenala by více než dvojnásobné zdražení víza na území Schengenu či bezpečnostní screening žadatele. Vízum by navíc platilo jednorázově a pouze 90 dnů, Rusové by tak nemohli jezdit na víkendové nákupy do Finska nebo Pobaltí, jak se nyní děje.
Česko, Polsko, zmíněné Pobaltí a další státy zavedly omezení pro ruské občany už krátce po únorové invazi. Jiné země nechaly vízový režim pro ruské turisty beze změny. Výsledkem je, že v létě začaly plnit sociální sítě záběry Rusů trávících dovolenou v letoviscích u Středozemního moře, zatímco na Ukrajině umírali civilisté pod palbou ruské armády. Podle evropské pohraniční agentury Frontex vstoupilo od začátku invaze na území unie téměř milion lidí s ruským pasem.
Estonská premiérka Kaja Kallasová v reakci na to prohlásila, že pobyt na území EU je "výsada, nikoli lidské právo", a vyzvala, aby členské státy Rusům cesty do unie zakázaly. Stejný apel pak pronesl i český ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti), který toto opatření prosazuje dlouhodobě.
"Jsme jako vláda přesvědčeni, že plošné zastavení víz pro běžné ruské občany vysílá jasný a opodstatněný signál ruské společnosti, že útočná politika má svoje následky," prohlásil začátkem srpna Lipavský. "Otázku víz (pro Rusy, pozn. red.) otevřu během neformálního jednání ministrů zahraničí," dodal.
Nizozemsko, Belgie a další západoevropské země český postoj zakázat Rusům vstup na území EU - s výjimkou studentů nebo lidí, které čeká například životně potřebná operace v členské zemi - podpořily. Další, například Německo, Francie, Řecko a Kypr, se naopak postavily proti. "Je to Putinova válka, ne každý s ní souhlasí. Jsem ale vůči plošnému zákazu zdrženlivý," prohlásil před dvěma týdny německý kancléř Olaf Scholz. Stejné výhrady vyjádřil i šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který nynější ministerské schůzce v Praze předsedá.
"Jsme realisté, víme, že zákaz víz pro Rusy nemá šanci projít," potvrdil pro deník Aktuálně.cz a Hospodářské noviny jeden z českých diplomatů blízký jednání. "Ukončení vízové liberalizace s Ruskem ale projde. Pobaltí a Finové mají dobré argumenty," dodal.
Myslel jimi fakt, že kvůli přerušení leteckého spojení mezi Ruskem a EU přicházeli Rusové do Evropy nejvíc přes pozemní hranici s Finskem, Estonskem a Litvou. Ze zmíněného téměř milionu Rusů jich od invaze do unie vstoupilo přes 340 tisíc ve Finsku, 240 tisíc v Estonsku a dalších 130 tisíc v Litvě.
Tyto země také upozorňují, že přítomnost tolika Rusů je pro ně nejen politický, ale i bezpečnostní problém, protože nemají kontrolu, kdo všechno se na jejich území dostává. "Agenti ze Salisbury byli také ruští turisté," poznamenal jeden z diplomatů na pražské schůzce v narážce na atentát na Sergeje Skripala, který před čtyřmi lety spáchali agenti ruské tajné služby GRU, kteří do Británie vstoupili na turistické vízum.
České předsednictví by proto chtělo přesvědčit ostatní členské státy, aby v dalším kroku, po ukončení vízové liberalizace s Ruskem, schválily zákaz pozemního vstupu do EU pro Rusy. "Bylo by to mimo rámec Schengenu, jako další sankční balíček na Rusko," zmínil Lipavský redakci Aktuálně.cz a Hospodářských novin.
