Ruská armáda opouští nechvalně proslulou strategii „mlýnku na maso“, která se v moderní válce ukazuje jako stále méně účinná. Místo masových útoků začali ruští generálové sázet na menší, hůře odhalitelné jednotky, které se nepozorovaně infiltrují za ukrajinské pozice a postupně vytvářejí prostor pro útok z týlu.
Rusko během více než čtyři roky trvající války na Ukrajině sázelo na strategii takzvaného „mlýnku na maso“. Do útoků posílalo vlny často špatně vybavených vojáků – mnohdy jen s minimálním výcvikem –, kteří měli fungovat jako „živé štíty“, vázat na sebe palbu a svou početní převahou postupně oslabovat ukrajinskou obranu.
Tato taktika v jádru vycházela z předpokladu, že masivní početní převaha nakonec prolomí i pevně držené pozice.
Postupně se však charakter bojiště výrazně proměnil. Drony dnes dokážou velké skupiny vojáků odhalit během několika minut a ukrajinské síly se naučily předvídat vzorce útoků. Ruská taktika se tak v kontextu současných podmínek ukázala jako zastaralá a stále méně účinná.
Tyto limity si však uvědomují i Rusové. Podle deníku The Telegraph proto přecházejí k tišší a hůře odhalitelné taktice, která může být podle západních analytiků ještě nebezpečnější.
Ruské jednotky se dnes dělí do mnohem menších skupin, obvykle o dvou až čtyřech mužích, přičemž někteří vojáci operují i samostatně. Skupiny se pohybují pěšky, často v noci a s minimálním rádiovým spojením, aby snížili riziko odhalení.
Jejich úkolem je vyhledávat slabá místa v ukrajinské obraně a nepozorovaně jimi pronikat. Jakmile se dostanou za nepřátelské linie, zakopou se a drží pozice. K tomu obvykle využívají opuštěné budovy, stromy či krátery po dělostřelecké palbě.
Ze skrytých pozic následně navádějí další malé skupiny stejnou trasou. Postupně tak vytvářejí dostatečně silné uskupení, které může zaútočit z neočekávaného směru a donutit Ukrajince bojovat na více frontách zároveň.
„Šance na přežití zůstává nízká“
Rusko menší jednotky využívalo už dříve, zejména k průzkumu ukrajinské obrany nebo jako předvoj větších operací. Dnes se z nich však stávají hlavní útočné síly. Jen během dubna zaznamenal Kyjev tuto taktiku napříč frontou na východní i jižní Ukrajině.
„Odklon od útoků lidskými vlnami nutně neznamená, že by Rusku začaly vadit vysoké ztráty – historicky totiž bylo ochotné považovat lidské životy za snadno nahraditelný vojenský zdroj,“ uvedl pro The Telegraph expert na ruskou armádu Keir Giles.
„Spíše to může odrážet skutečnost, že infiltrace malých skupin se ukázala jako účinnější způsob dobývání území na bojišti, které je kvůli všudypřítomnému sledování mnohem méně hustě obsazené, než si lidé často představují při představě moderní zákopové války,“ dodal.
Podle Antona Zemlianého z Ukrajinského centra pro bezpečnost a spolupráci se tyto operace nejvíce daří v citlivých místech ukrajinské obrany – typicky na styčných liniích, na křídlech nebo v městském prostředí. Přestože jsou některé infiltrace úspěšné, ztráty podle něj zůstávají vysoké.
„Šance na přežití zůstává nízká. I když se některým vojákům podaří proniknout, obvykle jsou odhaleni a zničeni drony nebo eliminováni ukrajinskými jednotkami. S takovými skupinami není možné prorazit obranu. Lze dosahovat jen pomalého, postupného postupu, který přináší velmi omezené územní zisky za cenu vysokých ztrát na každý kilometr čtvereční,“ dodal.
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Klausův kancléř, známá diplomatka či novinářka. Macinka představil svůj nový tým
Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) ve středu definitivně odkryl svůj nový poradní tým. A sestava kolem šéfa diplomacie jasně ukazuje, odkud bere inspiraci. V novém okruhu lidí kolem Černínského paláce se objevují jména spojená zejména s Václavem Klausem, ale i výrazně skeptickým pohledem na současnou evropskou diplomacii.
Proč někdo ve 21. století krade relikvie? Krádež lebky svaté Zdislavy překvapila i odborníky
Ve 21. století se na rozdíl od středověku neobchoduje s předměty, jako je lebka sv. Zdislavy z Lemberka, řekl odborník z katedry církevních dějin pražské katolické teologické fakulty Petr Kubín. Motiv krádeže si proto neumí vysvětlit. Ztráta cenné relikvie české světice by podle něj ale byla velká.
Drsný dopad na Čechy. Průzkum říká, kolik lidí má kvůli drahému palivu problém
Zdražení pohonných hmot v posledních týdnech zasáhlo zhruba polovinu českých domácností, přičemž desetina se kvůli tomu potýká s velkými finančními obtížemi. Častější problémy mají majitelé dieselových vozů. Lidé se snaží dopady zdražení zmírnit vyhledáváním levnějších čerpacích stanic, omezím jízd autem nebo šetřením v jiných oblastech.
Schillerová: Česko by podle nynějších pravidel pro rozpočty čekala paralýza
Hospodaření Česka podle pravidel pro rozpočty vyjednaných předchozí vládou Petra Fialy (ODS) by vedlo k paralýze základních funkcí státu, řekla ve středu ve Sněmovně ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Dosavadní opoziční kritika vládní novely zákonů o veřejných rozpočtech se podle ní míjela s realitou.
Průzkum: Většina Čechů chce zákaz sociálních sítí dětem do 15 let
Se zákazem sociálních sítí dětem do 15 let by souhlasilo 82 procent Čechů. Zákaz mobilních telefonů ve školách by podpořilo 78 procent lidí. Vyplývá to z průzkumu, který pro finanční dům Uniqa uskutečnila agentura NMS mezi tisícovkou respondentů.