


Ruská armáda opouští nechvalně proslulou strategii „mlýnku na maso“, která se v moderní válce ukazuje jako stále méně účinná. Místo masových útoků začali ruští generálové sázet na menší, hůře odhalitelné jednotky, které se nepozorovaně infiltrují za ukrajinské pozice a postupně vytvářejí prostor pro útok z týlu.

Rusko během více než čtyři roky trvající války na Ukrajině sázelo na strategii takzvaného „mlýnku na maso“. Do útoků posílalo vlny často špatně vybavených vojáků – mnohdy jen s minimálním výcvikem –, kteří měli fungovat jako „živé štíty“, vázat na sebe palbu a svou početní převahou postupně oslabovat ukrajinskou obranu.
Tato taktika v jádru vycházela z předpokladu, že masivní početní převaha nakonec prolomí i pevně držené pozice.
Postupně se však charakter bojiště výrazně proměnil. Drony dnes dokážou velké skupiny vojáků odhalit během několika minut a ukrajinské síly se naučily předvídat vzorce útoků. Ruská taktika se tak v kontextu současných podmínek ukázala jako zastaralá a stále méně účinná.
Tyto limity si však uvědomují i Rusové. Podle deníku The Telegraph proto přecházejí k tišší a hůře odhalitelné taktice, která může být podle západních analytiků ještě nebezpečnější.
Ruské jednotky se dnes dělí do mnohem menších skupin, obvykle o dvou až čtyřech mužích, přičemž někteří vojáci operují i samostatně. Skupiny se pohybují pěšky, často v noci a s minimálním rádiovým spojením, aby snížili riziko odhalení.
Jejich úkolem je vyhledávat slabá místa v ukrajinské obraně a nepozorovaně jimi pronikat. Jakmile se dostanou za nepřátelské linie, zakopou se a drží pozice. K tomu obvykle využívají opuštěné budovy, stromy či krátery po dělostřelecké palbě.
Ze skrytých pozic následně navádějí další malé skupiny stejnou trasou. Postupně tak vytvářejí dostatečně silné uskupení, které může zaútočit z neočekávaného směru a donutit Ukrajince bojovat na více frontách zároveň.
Rusko menší jednotky využívalo už dříve, zejména k průzkumu ukrajinské obrany nebo jako předvoj větších operací. Dnes se z nich však stávají hlavní útočné síly. Jen během dubna zaznamenal Kyjev tuto taktiku napříč frontou na východní i jižní Ukrajině.
„Odklon od útoků lidskými vlnami nutně neznamená, že by Rusku začaly vadit vysoké ztráty – historicky totiž bylo ochotné považovat lidské životy za snadno nahraditelný vojenský zdroj,“ uvedl pro The Telegraph expert na ruskou armádu Keir Giles.
„Spíše to může odrážet skutečnost, že infiltrace malých skupin se ukázala jako účinnější způsob dobývání území na bojišti, které je kvůli všudypřítomnému sledování mnohem méně hustě obsazené, než si lidé často představují při představě moderní zákopové války,“ dodal.
Podle Antona Zemlianého z Ukrajinského centra pro bezpečnost a spolupráci se tyto operace nejvíce daří v citlivých místech ukrajinské obrany – typicky na styčných liniích, na křídlech nebo v městském prostředí. Přestože jsou některé infiltrace úspěšné, ztráty podle něj zůstávají vysoké.
„Šance na přežití zůstává nízká. I když se některým vojákům podaří proniknout, obvykle jsou odhaleni a zničeni drony nebo eliminováni ukrajinskými jednotkami. S takovými skupinami není možné prorazit obranu. Lze dosahovat jen pomalého, postupného postupu, který přináší velmi omezené územní zisky za cenu vysokých ztrát na každý kilometr čtvereční,“ dodal.



„Člověk udělá za život jen několik dobrých fotek. Já jich mám šest. Na sedmou čekám,“ přiznal Jan Saudek, který dnes slaví 91. narozeniny. Slova, která pronesl loni ve svém branickém ateliéru, ale stále znějí aktuálně. Ne jako bilance legendy, která chce uzavírat vlastní příběh. Spíš jako zpověď člověka, který se ani po desítkách let nepřestal honit za obrazem, jenž by přežil jeho samotného.



Posledních pár let se po trávníku Viktorie Žižkov nepovalují jen kulaté balony, často sviští vzduchem i ty šišaté. Zázemí tu našel tým amerického fotbalu Prague Lions, který si v letošní sezoně chce podmanit nejlepší evropskou soutěž European Football Alliance (EFA).



Česká republika v současné době podle ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) nechystá žádná mimořádná opatření vůči veřejnosti kvůli hantaviru Andes. Situaci ale ministerstvo zdravotnictví (MZd) spolu s hygienickou službou sleduje, uvedl Vojtěch. Hlavní hygienička Barbora Macková doplnila, že zdravotnická zařízení a hygienické služby mají doporučené postupy pro importovaná onemocnění.



Významná česká socioložka, disidentka, publicistka a průkopnice genderových studií Jiřina Šiklová chápala ženskou otázku jako komplexní sociální problém. Po roce 1989 byla jednou z osobností, které v Česku otevřely debatu o postavení žen ve společnosti. Česká televize uvede velký společenský dokument zaměřený na vznik a proměnu ženské otázky u nás provázaný právě s příběhem Jiřiny Šiklové.



Neznámý pachatel v úterý vpodvečer odcizil z baziliky v Jablonném v Podještědí na Liberecku lebku svaté Zdislavy. Historicky je její hodnota zřejmě nevyčíslitelná, uvedla na webu policie její regionální mluvčí Dagmar Sochorová. Policie žádá veřejnost o pomoc při pátrání.