„Mlýnek na maso“ už nefunguje. Moskva vyrukovala na Ukrajince s mazanější taktikou

Ruská armáda opouští nechvalně proslulou strategii „mlýnku na maso“, která se v moderní válce ukazuje jako stále méně účinná. Místo masových útoků začali ruští generálové sázet na menší, hůře odhalitelné jednotky, které se nepozorovaně infiltrují za ukrajinské pozice a postupně vytvářejí prostor pro útok z týlu.

Rusko během více než čtyři roky trvající války na Ukrajině sázelo na strategii takzvaného „mlýnku na maso“. Do útoků posílalo vlny často špatně vybavených vojáků –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ mnohdy jen s minimálním výcvikem –⁠⁠⁠⁠⁠⁠, kteří měli fungovat jako „živé štíty“, vázat na sebe palbu a svou početní převahou postupně oslabovat ukrajinskou obranu.

Tato taktika v jádru vycházela z předpokladu, že masivní početní převaha nakonec prolomí i pevně držené pozice.

Postupně se však charakter bojiště výrazně proměnil. Drony dnes dokážou velké skupiny vojáků odhalit během několika minut a ukrajinské síly se naučily předvídat vzorce útoků. Ruská taktika se tak v kontextu současných podmínek ukázala jako zastaralá a stále méně účinná.

Tyto limity si však uvědomují i Rusové. Podle deníku The Telegraph proto přecházejí k tišší a hůře odhalitelné taktice, která může být podle západních analytiků ještě nebezpečnější.

Ruské jednotky se dnes dělí do mnohem menších skupin, obvykle o dvou až čtyřech mužích, přičemž někteří vojáci operují i samostatně. Skupiny se pohybují pěšky, často v noci a s minimálním rádiovým spojením, aby snížili riziko odhalení.

Jejich úkolem je vyhledávat slabá místa v ukrajinské obraně a nepozorovaně jimi pronikat. Jakmile se dostanou za nepřátelské linie, zakopou se a drží pozice. K tomu obvykle využívají opuštěné budovy, stromy či krátery po dělostřelecké palbě.

Noční útok bezpilotního letounu zasáhl výškovou budovu v moderním komplexu na západě Moskvy. | Video: Reuters

Ze skrytých pozic následně navádějí další malé skupiny stejnou trasou. Postupně tak vytvářejí dostatečně silné uskupení, které může zaútočit z neočekávaného směru a donutit Ukrajince bojovat na více frontách zároveň.

„Šance na přežití zůstává nízká“

Rusko menší jednotky využívalo už dříve, zejména k průzkumu ukrajinské obrany nebo jako předvoj větších operací. Dnes se z nich však stávají hlavní útočné síly. Jen během dubna zaznamenal Kyjev tuto taktiku napříč frontou na východní i jižní Ukrajině.

„Odklon od útoků lidskými vlnami nutně neznamená, že by Rusku začaly vadit vysoké ztráty –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ historicky totiž bylo ochotné považovat lidské životy za snadno nahraditelný vojenský zdroj,“ uvedl pro The Telegraph expert na ruskou armádu Keir Giles.

„Spíše to může odrážet skutečnost, že infiltrace malých skupin se ukázala jako účinnější způsob dobývání území na bojišti, které je kvůli všudypřítomnému sledování mnohem méně hustě obsazené, než si lidé často představují při představě moderní zákopové války,“ dodal.

Podle Antona Zemlianého z Ukrajinského centra pro bezpečnost a spolupráci se tyto operace nejvíce daří v citlivých místech ukrajinské obrany –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ typicky na styčných liniích, na křídlech nebo v městském prostředí. Přestože jsou některé infiltrace úspěšné, ztráty podle něj zůstávají vysoké.

„Šance na přežití zůstává nízká. I když se některým vojákům podaří proniknout, obvykle jsou odhaleni a zničeni drony nebo eliminováni ukrajinskými jednotkami. S takovými skupinami není možné prorazit obranu. Lze dosahovat jen pomalého, postupného postupu, který přináší velmi omezené územní zisky za cenu vysokých ztrát na každý kilometr čtvereční,“ dodal.