


Je to jedna z nejmodernějších a největších ropných rafinerií v Rusku. Zpracuje přibližně 15 milionů tun ropy ročně a produkuje letecké palivo, vysokojakostní naftu i benzin. Sídlí zdánlivě v bezpečí – 1200 kilometrů od Ukrajiny. Rafinerii TANECO v Nižněkamsku stojící v ruském Tatarstánu přesto zasáhly ukrajinské drony. Nedaleko je i klíčová továrna na drony Šahíd.
Nepomohl ani vypnutý internet (využívaný k rušení navigace dronů), ani moderní systémy protivzdušné obrany Pancir-S1. Po zásazích v průmyslové zóně vypukly v Nižněkamsku rozsáhlé požáry. Celkově si útoky v regionu vyžádaly druhý srpnový týden nejméně 13 obětí na životech a desítky zraněných – z velké části šlo o zahraniční dělníky z Uzbekistánu a Tádžikistánu.
Při úderu na samotnou rafinerii byla zasažena nejkritičtější součást celého závodu: primární destilační jednotka ropy (AVT). V rafinerii představuje tato část jakousi „vstupní bránu“. Všechna surová ropa, která do závodu přiteče z ropovodu, musí nejprve projít touto jednotkou.

Zásah jednotky AVT znamená, že navazující sekundární jednotky (krakování, hydrokrakování) nemají co zpracovávat, i když samy o sobě zůstaly nepoškozené. Celkový výstup rafinerie tak okamžitě skokově klesá.
Oprava takového technologického uzlu v podmínkách západních sankcí, které omezují přístup ke klíčovým komponentům, může trvat týdny až několik měsíců. Rafinerie v Nižněkamsku je přitom na západních technologiích závislá – její výstavba začala v roce 2005 za použití převážně zahraničních licencí a zařízení.
Ukrajinci tak místo útoků na nádrže s hotovým palivem zasahují klíčová technologická zařízení, bez kterých rafinerie jako celek nedokáže vyrábět. Útoky na samotné nádrže totiž obvykle způsobily zničení jen jedné z nich a nezastavily výrobu. Zničení primární destilační jednotky však vyřadí z provozu celý závod.
Tatarstán byl dosud bezpečným zázemím ruského průmyslu. Pouhých 30 kilometrů vzdušnou čarou od Nižněkamsku se nachází Zvláštní ekonomická zóna Jelabuga, kde se v halách o rozloze cca 80 tisíc metrů čtverečních vyrábí drony Šahíd. Na 5000 zaměstnanců zde montuje až 1200 těchto smrtících strojů měsíčně.
Ukrajinci při tomto útoku nepoužili jen klasické malé drony, ale přestavěná ultralehká letadla (např. Aeroprakt A-22) upravená na kamikadze bezpilotní letouny. Takový dálkově řízený stroj nese stovky kilogramů výbušnin (mnohem více než běžný dron), létá velmi nízko nad terénem, čímž se vyhne signálu radarů, a má dolet přes tisíc kilometrů.