Kolumbijská armáda zabila velitele povstalců z FARC

Radim Klekner Radim Klekner
24. 9. 2010 11:00
Marxistická gerila přišla v uplynulých dvou letech o téměř celé vedení.
Kolumbijská armáda zasadila gerile těžký úder, zabila jejího velitele a dalších dvacet povstalců
Kolumbijská armáda zasadila gerile těžký úder, zabila jejího velitele a dalších dvacet povstalců | Foto: Reuters

Bogotá - Americká CIA mu byla na stopě dlouhou řadu let. Mimo jiné kvůli vraždě tří občanů USA, únosům a obchodování s narkotiky.

Ve čtvrtek se kolumbijské armádě, která po něm pásla ještě delší čas než Američané, podařilo vojenského velitele nejstarší gerily latinské Ameriky zabít. 

Vůdce Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC) Víctor Júlio Suárez Rojas zvaný Mono Jojoy zahynul společně se dvěma desítkami povstalců při cíleném leteckém útoku vedeném proti komplexu bunkrů v horském pásmu Macarena 180 km jižně od metropole země Bogotá. Podílely se na něm tři desítky helikoptér a bojových letounů.

Kolumbijská armáda šla na jisto. To, kde se Suárez Rojas nachází, jí upřesnili informátoři z řad partyzánů. Pro kolumbijskou gerilu je to další tvrdá rána poté, co v roce 2008 přišla o svého tehdejšího velitele Manuela Marulandu a další dva členy nejužšího vedení.

"Symbol terorismu v Kolumbii padl," konstatoval s uspokojením prezient Juan Manuel Santos účastnící se Valného shromáždění v New Yorku. 

Santos v srpnu po svém nástupu do úřadu nabídl povstalcům možnost mírových vyjednávání, ti ale odpověděli dalšími útoky.

Krvavá stopa

Mono Jojoy vstoupil do FARC v roce 1975, když mu bylo dvaadvacet a brzy začal stoupat v hierarchii povstaleckého vedení vzhůru. 

Osvobození Ingrid Betancourtové, která v zajetí partyzánů strávila šest let, se stalo celosvětovou událostí
Osvobození Ingrid Betancourtové, která v zajetí partyzánů strávila šest let, se stalo celosvětovou událostí | Foto: Reuters

Jojoy je druh červa, který je v kolumbijské džungli běžně používán jako zdroj potravy. Mono znamená ve španělštině "opičák".

Na rozdíl od současného politického vůdce gerily Alfonsa Cany, někdejšího univerzitního učitele v Bogotě, začal od píky jako kurýr. Za svůj rychlý vzestup ale vděčil především faktu, že jeho matka byla kuchařkou někdejšího hlavního ideologa FARC Jacoba Arenase.

V únoru 2003 byl zapleten do pumového útoku, při němž v kolumbijském hlavním městě zahynulo 36 osob a další více než stovka byla zraněna. Trojici Američanů, kvůli níž po něm šla CIA, zavraždili jeho lidé již v roce 1999.

Stál také za únosem trojice amerických občanů, které se z rukou FARC podařilo osvobodit až v roce 2008. O šest let dříve nechal unést kandidátku prezidentských voleb za Zelené Ingrid Betancourtovou, která se dostala na svobodu ve stejném roce jako Američané.

Vliv gerily slábne

V roce 2006 si Suárez Rojas vysloužil další zatykač za to, že organizoval násilný nábor mladých chlapců do řad FARC. Starosty kolumbijských měst zase vyzval, aby dobrovolně odstoupili z úřadu a pohrozil jim, že pokud neuposlechnou, budou uneseni či zabiti.

Při bojích s povstalci zahynulo v Kolumbii na 200 000 osob
Při bojích s povstalci zahynulo v Kolumbii na 200 000 osob | Foto: Aktuálně.cz

Ve svých hvězdných okamžicích zadržovala kolumbijská gerila na 1500 osob, včetně příslušníků armády a cizích státních příslušníků

V květnu 2008 se CIA Mono Jojoye málem podařilo zabít. Povstalecký velitel ale na stopu komlotu, jež chystala, přišel a nechal své tři bodygardy, kteří se nechali zlákat nabídkou na odměnu ve výši pěti milionů dolarů, popravit.

Marulanda s Arenasem ustavili FARC v roce 1964. Odhaduje se, že v bojích mezi povstalci na jedné a armádou a polovojenskými skupinami na druhé straně zahynulo v Kolumbii na dvě stě tisíc osob.

Ještě v roce 2008 kontrolovala gerila téměř třetinu kolumbijského území v hornatých oblastech země zarostlých džunglí. Její vliv ale postupně slábne a dnes má přibližně šest až osm tisíc bojovníků.

 

Právě se děje

Další zprávy