


Evropský parlament a Rada EU se tento týden dohodly na mechanismu, který zastropuje cenu emisních povolenek pro pohonné hmoty a vytápění. Europoslankyně Danuše Nerudová (STAN), která za parlament jednání v noci ze středu na čtvrtek vedla, výsledek vítá. Zároveň ale varuje, že jde teprve o začátek.

Od roku 2028 budou distributoři paliv mít povinnost nakupovat emisní povolenky za každou tunu oxidu uhličitého (CO₂), kterou jejich zákazníci vyprodukují spalováním.
Tento náklad se zákonitě přenese do cen – na čerpacích stanicích i na složenkách za plyn. Předmětem nočního vyjednávání tak bylo i nastavení pojistek, které zabrání nekontrolovanému zdražování.
„Dnešní rychlá dohoda přináší robustní a předvídatelnou rezervu tržní stability, která je nezbytná pro hladké a stabilní spuštění ETS2,“ uvedla kyperská ministryně životního prostředí Maria Panayiotou, jejíž země momentálně předsedá Radě EU.
„Domluvené úpravy zlepší likviditu trhu, sníží cenovou volatilitu a posílí schopnost systému reagovat na nežádoucí zdražování,“ doplnila.
Klíčovým nástrojem je takzvaná rezerva tržní stability, anglicky Market Stability Reserve. Jde o rezervu přibližně 600 milionů povolenek, což představuje více než polovinu celkového ročního objemu systému. Ty se drží stranou a automaticky se uvolňují na trh, když cena příliš vzroste.
Nová dohoda nastavuje měkký cenový strop na 45 eur (přibližně jeden tisíc korun) za tunu CO₂. Pokud jej trh překročí, systém uvolní 40 milionů povolenek najednou, dvakrát více, než bylo dosud plánováno.
K takovému zásahu může dojít až dvakrát ročně a měl by vést k okamžitému poklesu cen povolenek. Analytici podle bruselského serveru Euractiv odhadují, že celkový dopad systému by mohl zdražit litr paliva o zhruba deset eurocentů (asi 2,5 koruny) navíc.
Dohoda řeší i to, co se stane, když povolenek v oběhu ubyde. Zásobník funguje jako automatický ventil – drží zásobu povolenek a podle situace na trhu je buď stahuje, nebo přidává.
Dosavadní pravidla ale nastavovala pevnou hranici 260 milionů povolenek jako přepínač – jakmile jejich počet tuto mez překročil, zásobník náhle přestal uvolňovat. Takové skokové změny v nabídce způsobovaly výkyvy cen a obchodníci je navíc mohli spekulativně zneužívat.
Nová pravidla tento přepínač nahrazují plynulejším mechanismem. Zásobník bude reagovat postupně, trh dostane jasnější signály a ceny budou stabilnější.
Nerudová, která v Evropském parlamentu působí jako zpravodajka pro úpravu rezervy tržní stability ETS2, považuje za klíčový výsledek závazek Komise k dalšímu přezkumu.
„Nově schválený stabilizační nástroj umožní uvolnit do systému o desítky milionů povolenek více, aby se snížila jejich cena. To však vnímám pouze jako začátek revize,“ řekla redakci po skončení jednání.
Komise musí do října 2027 předložit komplexní hodnocení celého systému – včetně dopadů na domácnosti a konkrétních opatření na jejich ochranu.
ETS2 je součást klimatického balíčku Fit for 55, který EU přijala v roce 2023. Cílem systému je snížit emise v budovách a silniční dopravě o 42 procent do roku 2030 oproti úrovni z roku 2005.
Systém se přitom dotýká i domácností – ať už topí plynovým kotlem, nebo pravidelně tankuje. Politicky jde o jedno z nejcitlivějších klimatických opatření vůbec.
Odpor vůči ETS2 je výrazný zejména ve východní Evropě. Impulzem pro úpravu systému bylo prohlášení 19 členských států z loňského roku, které iniciovalo Česko a které tlačilo na Komisi, aby úpravy navrhla.
Výsledná dohoda jde přitom v klíčových parametrech dále, než Komise původně navrhovala. Ta prosazovala pouze posílení cenových brzd bez dalších závazků. Parlamentní vyjednavači prosadili, aby Komise dostala jasné úkoly do budoucna.
„Po několika hodinách jednání, které se protáhlo až do časných ranních hodin, se nám podařilo vyjednat kompromis, který Komisi ukládá jasné úkoly pro další postup,“ popsala Nerudová.
Jak připomíná server Euractiv, hlasy pro úplné zrušení systému ale nezanikly ani po noční dohodě. Jana Nagyová, europoslankyně z ANO a euroskeptické frakce Patriotů, prohlásila, že ideálním scénářem by bylo zrušení ETS2 úplně.
Výsledný kompromis přijala jako krok správným směrem, její hnutí ANO ale celý systém jako takový odmítá.
Nerudová naopak trvá na tom, že ETS2 musí zůstat – jen s lepšími pojistkami pro domácnosti. „Jakmile Komise předloží řádnou revizi směrnice o ETS2, naše práce bude pokračovat,“ dodala.



Americký prezident Donald Trump uvedl, že Spojené státy obnovují blokádu vůči Íránu v Hormuzském průlivu a že budou od lodí za zajištění bezpečnosti vybírat poplatek ve výši 20 procent hodnoty přepravovaného nákladu. Šéf Bílého domu to v pondělí napsal na své sociální síti Truth Social. Námořnictvo USA později sdělilo, že námořní blokádu vůči Íránu začnou USA uplatňovat v úterý.



Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková v pondělí parlamentu předložila svou demisi, uvedla agentura Reuters s odvoláním na předsedu zákonodárného sboru Ruslana Stefančuka, podle něhož se poslanci věcí budou brzy zabývat. První kroky k vytvoření nové vlády by podle Reuters parlament mohl učinit už v úterý.



Do říjnových obecních voleb v Praze by měl hnutí ANO vést místostarosta Prahy 4 Jan Hušbauer, napsal v pondělí server iDNES.cz. Předseda ANO Andrej Babiš serveru sdělil, aniž Hušbauera jmenoval, že na lídrovi je shoda, ale ještě ho neschválil celorepublikový výbor hnutí.



Německá vláda ruší problémový program fregat F126, které měly být největšími loděmi německého námořnictva od druhé světové války. Projekt narazil na byrokracii, rostoucí náklady a pochybnosti o proveditelnosti. Místo něj má Berlín pořídit čtyři menší a kompaktnější lodě F128 za 6,6 miliardy eur.



Maďarský parlament v pondělí schválil ústavní dodatek, který má mimo jiné ukončit mandát prezidenta Tamáse Sulyoka. Informovala o tom agentura AFP. Premiér Péter Magyar označuje prezidenta za loutku strany Fidesz bývalého předsedy vlády Viktora Orbána, který v dubnových parlamentních volbách po 16 letech přišel o moc.