Vědkyně pomáhá stávkám studentů za klima. Nechtějí se ulít ze školy, říká

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
12. 7. 2019 20:20
Na 26 tisíc vědců z Německa, Rakouska a Švýcarska se letos spojilo, aby podpořili páteční studentské stávky za klima pořádané hnutím Fridays for Future. Sdružení přijalo podobný název - Scientists for Future. Hned na začátku se k němu přidala i německá klimatická vědkyně Heike Hubenerová. "Svět potřebuje přísun svěžích nápadů, protože ty dosavadní problém s klimatickými změnami očividně nevyřešily," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz, proč se rozhodla stávkujícím středoškolákům pomáhat.
Snímek z české studentské stávky za klima.
Snímek z české studentské stávky za klima. | Foto: Jakub Plíhal

Aktuálně.cz: Jaká je spolupráce v podstatě s dětmi, které sice stejně jako vy považují klimatické změny za velký problém, ale asi mají trochu jiný pohled na svět? 

Heike Hubenerová: Pro mě je práce s těmito mladými lidmi velmi osvěžující. Oni ke klimatickým změnám zaujímají jasný postoj. Za klimatické změny mohou předchozí generace a ta současná i ty další tím trpí a budou trpět. Mladá generace teď zkrátka požaduje, aby se tento problém vyřešil. Studenti nemají moc rádi kompromisy (politiků), hlavně se jim nelíbí ty, které se snaží oddálit nutnost dramaticky snížit emise skleníkových plynů. Já jsem se od mladých lidí naučila mnoho, hlavně o naději. To vzdělání je vlastně obousměrné - oni se učí od nás, my od nich.

Může podle vás hnutí dosáhnout nějakých hmatatelných změn? Někteří kritici tvrdí, že studenti se spíš chtějí vyhnout pátečnímu vyučování a nemají se plést do politiky.

Z vlastní zkušenosti vím, že většina studentů se snaží o klimatických změnách a udržitelném rozvoji nastudovat co nejvíce informací. Učí se o fyzice, biologii, udržitelnosti, informatice, světové ekonomice, politice i o správě země. Tohle všechno by se ve škole nenaučili. Takže argument, že se jen chtějí "ulít" ze školy, mi přijde celkem chabý.

A proč by děti nemohly určovat politickou agendu? Vážně je lepší nechat naše politiky, kterým je v průměru 60 let a více, aby rozhodovali o budoucnosti našich dětí? Jistě, někdo by mohl argumentovat tím, že děti nemají dostatek životních zkušeností. Já se ale domnívám, že svět potřebuje přísun svěžích nápadů, protože ty dosavadní problém s klimatickými změnami očividně nevyřešily. Pamatujme také na to, že požadavky, které studenti v dubnu předložili německým politikům, jsou vědecky podepřeny. 

S formulací požadavků pomáhali středoškolákům právě odborníci z hnutí Scientists for Future včetně vás. Jde například o požadavek zrušit do konce roku 2019 dotace na fosilní paliva nebo do roku 2035 úplně přejít na energii z obnovitelných zdrojů. Jak velké úsilí by Německo muselo vyvinout, aby celkem šest bodů splnilo? 

Všechny tyto požadavky jsou splnitelné. K jejich splnění je ale potřeba vyvinout opravdu velké úsilí a je nutné provést rozsáhlé změny v současné podobě politiky, ekonomiky i společnosti. 

Víc než být jen vědkyní

Co vás přimělo připojit se k hnutí Scientists for Future? 

Jakožto klimatická vědkyně jsem si velmi dobře vědoma nebezpečných dopadů, které budou mít nepolevující klimatické změny na životní prostředí a naše životy. Veškerá fakta ukazují, že se nacházíme na cestě, která vede k velmi nebezpečným klimatickým změnám.

Heike Hubenerová

Německá klimatoložka Heike Hübenerová

Německá klimatická vědkyně Heike Hubenerová vystudovala meteorologii na Kolínské univerzitě. Řadu let se specializuje na studium klimatických změn a jejich dopadů, soustředí se hlavně na proměny krajiny v Hesensku.

Od roku 2008 působí v Hesenské agentuře pro ochranu přírody, životního prostředí a geologie. V minulosti pracovala také na berlínské Svobodné univerzitě, kde se opět věnovala klimatu.

Je členkou neformálního uskupení Scientists for Future.

Data také ukazují, že snahy omezit emise skleníkových plynů mají daleko k tomu, aby se podařilo "vyhnout se nebezpečným klimatickým změnám". Takhle přesně je to řečeno v pařížské dohodě o klimatu z roku 2015 (téměř dvě stovky zemí se v ní zavázaly udržet nárůst globální průměrné teploty výrazně pod hranicí 2 stupně Celsia oproti hodnotám před průmyslovou revolucí - pozn. red.)

Z těchto důvodů jsem cítila potřebu udělat víc než jen dál vykonávat práci vědkyně. 

Co vnímáte jako nejvýraznější ekologický problém v Německu? 

Co se týče boje s klimatickými změnami, je odpověď poměrně jednoduchá. Dokonce i Spolkový úřad pro životní prostředí (Umweltbundesamt) došel k závěru, že Německo se současnou strategií nedokáže splnit cíl, ke kterému se samo zavázalo v pařížské dohodě, a sice snížit emise oxidu uhličitého do roku 2020 o dvacet procent ve srovnání s rokem 1990.

Může jít naopak Spolková republika v něčem příkladem, co se týče boje s klimatickými změnami?

Já osobně považuji za největší úspěch zavedení výkupních cen elektřiny na podporu využívání obnovitelných zdrojů. Kvůli změnám v zákonech ale Německo v posledních letech přestalo být lídrem v této oblasti. Pokud však vezmeme vážně požadavky Fridays for Future, pak se tímto lídrem můžeme znovu stát.

Klima se vždycky měnilo

Lidé, kteří nevnímají globální oteplování jako hrozbu, někdy argumentují, že se klima Země přece vždycky měnilo. Tkví hlavní problém nynějšího globálního oteplování v tom, že probíhá příliš rychle? 

Ano, klima se vždycky měnilo. Ne vždycky u toho ale byli lidé. Předchozí etapy, kdy se Země potýkala s nezvykle vysokými teplotami, se datují ještě do období předtím, než lidstvo vstoupilo do hry. Naše kultura, hospodářství i životní styl se přizpůsobují aktuálnímu klimatu. Pokud ale klimatické změny nepoleví, promění se naše životní prostředí v dosud nebývalém rozsahu. 

Nyní jsme svědky největšího hromadného vymírání, Země ho v takovém rozsahu pamatuje jen při vyhynutí dinosaurů. Nikdo z nás navíc ani pořádně nerozumí všem těm interakcím, ke kterým v ekosystému dochází. Náš ekosystém je velmi složitý, a pokud jeden faktor nereaguje na klimatické změny stejně jako jiné faktory, tak hrozí rozpad celého systému. Takže ano, rychlost klimatických změn představuje bezpochyby velký problém pro přírodu, ale ne jediný.

Může lidi, kteří se ke globálnímu oteplování staví skepticky, přesvědčit třeba horké léto, které nás v Evropě letos zřejmě čeká?

Horké léto jako takové není klimatickou změnou. Pravdou ale je, že oproti minulosti (například období mezi roky 1961 až 1990) zažíváme znatelně teplejší léta. To je vědecky podložený poznatek. Jestli někdo popírá člověkem způsobené klimatické změny, pak ho nepřesvědčí ani letní vedra, protože prostě popírá vědecká fakta. 

Scientists for Future

Studentská stávka Frdiays for Future v Cáchách

Hnutí Scientists for Future sdružuje na 26 tisíc vědců z evropských německy mluvících zemí. Smyslem je podpořit studenty stávkující za klima.

Odborníci pomáhají středoškolákům lépe porozumět vědeckým záležitostem, radí jim ale třeba i s komunikací. Někteří se účastní protestů.

Sdružení vzniklo letos. Inspirovalo se v Belgii, kde vědci také takto navázali spolupráci, byť se jich nezapojilo tolik. 

Jiné je to ale obecně s širší veřejností. Přinejmenším v Německu se po loňském horkém létě začalo o klimatických změnách znovu debatovat, také díky tomu, že pak vznikla iniciativa Fridays for Future.

Jak velkou hrozbu pro planetu tedy horké a suché letní měsíce představují? 

Mezi počasím a klimatem je rozdíl. Počasí může stejně tak přinést deštivý a chladný srpen. To ale neznamená, že se klimatické změny nedějí. Klimatické změny nejsou lineární: neznamená to, že každý rok bude teplejší než ten předchozí. Na to je naše počasí příliš chaotické. 

Klimatické změny představují takové změny, které se dějí v dlouhodobém horizontu, průměrně v období asi třiceti let. Tím pádem je sice možné, že v budoucnu bude přibývat horkých letních měsíců a extrémnějších teplot, ale nemusí se tak dít nutně hned v následujících rocích. Statisticky řečeno, zatímco v minulém století nastalo horké léto jednou za sto let, v tomto století tomu tak bude jednou za deset let. 

Zabýváte se dopady klimatických změn v Německu, jaké tedy můžeme pozorovat?

Je jich celá řada, jak v Německu, tak v jiných zemích. Například dříve rozkvétají květiny a stromy včetně těch ovocných. Dalším příkladem mohou být některé druhy asijských komárů, kteří díky nynějším teplejším zimám dokážou přežít v Německu celý rok, a tím pádem mohou do naší země přenést i tropické nemoci, byť k tomu musí nejdříve nasát krev od infikovaného člověka z tropů.

Video: Stávka za klima? Není to ulejvání, politici nic neřeší, tak musíme my, tvrdí studenti

Podle vědců máme jen dvanáct let na to, abychom zabránili oteplení planety o jeden a půl stupně, tvrdí členové hnutí Fridays For Future. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy