Snižováním emisí Česko nezchudne. Naopak, říká vědec před klimatickým summitem

Jan Gazdík Jan Gazdík
19. 9. 2019 10:59
V pondělí odpoledne našeho času v New Yorku začne ostře sledovaný summit OSN věnovaný změnám klimatu. Ekologové upozorňují světové lídry, že pokud lidé nezmění své chování k planetě, život, jak ho známe, se nenávratně změní. Přední klimatolog Radim Tolasz v rozhovoru pro Aktuálně.cz popisuje, jak bude Země vypadat v následujících desetiletích.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Mluvíme spolu krátce po mezinárodní konferenci ve sněmovně o změnách klimatu a těsně před klimatickým summitem OSN, jehož se zúčastní i premiér Andrej Babiš. Pražskou konferenci uvedla meteoroložka Alena Zárybnická vaším apelem, že změna klimatu člověkem nemá v historii obdoby. Vy jste dodal, že teplota ovzduší planety narůstá rychleji než kdy jindy a ke konci tohoto století naroste o tři až čtyři stupně Celsia. Jak tedy bude za osmdesát let střední Evropa vypadat? 

Lidstvo má možnosti emise skleníkových plynů snižovat a už začínáme chápat, že se tomu musíme věnovat. Rovněž platí, že zdravá zemědělská krajina, lesy a chytrá města pomohou postupné oteplování zpomalit. Proto si myslím, že střední Evropa by se v roce 2100 nemusela svými geografickými podmínkami příliš odlišovat od dnešního stavu. Adaptování se na tuto vyšší teplotu, například lepším hospodařením s vodou, však nebude jednoduché. Nic jiného nám ale nezbývá.

V jiných oblastech světa - v rovníkové Africe, na Blízkém východě, v jihovýchodní Asii či Jižní Americe - bude ovšem další zvýšení globálních teplot o dva stupně (dnes už je teplota o jeden stupeň vyšší než v tzv. předindustriální době, pozn. red.) přinášet v letním období teploty hodně nad 50 stupňů. A na ty je už adaptace fyziologicky velmi složitá.

Pobřežní oblasti budou čelit vyšší hladině světového oceánu v průměru o 70 až 90 centimetrů. To je stále zvládnutelné, ale v časech extrémního počasí, například velkého příboje, hodně komplikované. A mnohé oblasti, které dlouhodobě využívají permafrost jako stabilní podklad pro jednoduché stavby a dopravu, o tuto stabilitu zkrátka přijdou.

Co se české vládě při snižování emisí skleníkových plynů daří? A v čem by mohla být důslednější?

Nejde jen o tuto vládu. Česko snižuje emise skleníkových plynů dlouhodobě, ale mohli bychom je snižovat rychleji.

Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) ve své loňské zprávě zdůraznil, že jaderná energetika je součástí opatření na snižování emisí skleníkových plynů. Máme tedy velkou výhodu, o kterou bychom se neměli nechat připravit. Můžeme, samozřejmě i s podporou obnovitelných zdrojů, rychle odejít od fosilních elektráren, větší problém ale jsou teplárny a centrální vytápění.

Klimatologové, hydrologové, ekologové a další odborníci navíc dlouhodobě upozorňují na problémy, které máme s udržením vody v krajině. S vyšší teplotou je vyšší výpar, a pokud se nenaučíme s vodou lépe hospodařit, budeme mít v budoucnu velké problémy.

Pomáhejme rozvojovým zemím

Šéf OSN António Guterres vyzývá před začátkem zmíněného summitu OSN politiky k předložení plánů na transformaci energetiky, dopravy, průmyslu a zemědělství. Je vůbec reálný cíl snížit emise mezinárodního společenství do roku 2030 o 45 procent a dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2050 pro celý svět?

V tomhle ohledu jsem pesimista, rok 2030 je hodně blízko. Ale jsou oblasti, například Evropa, které by uhlíkové neutrality do roku 2050 dosáhnout mohly. A mohlo by to dokonce být - po započtení všech výhod s tím spojených - ekonomicky přínosné.

Globálně rozumnější však bude neuzavírat Evropu samu do sebe, ale počítat s tím, že bychom měli se snižováním emisí pomáhat i rozvojovým zemím a věnovat tam část sil a prostředků. Sice nás to zpomalí, ale globálnímu klimatu naopak pomůže.

Jak by vlastně mohlo v roce 2050 vypadat klima na této planetě, pokud se nezmění chování lidí?

O tom rozhodne následující desetiletí a je zodpovědností světového společenství, aby se emise skleníkových plynů a starost o krajinu staly globální prioritou. Pokud se to nepodaří, teprve potom se mě v roce 2030 zeptejte, jak bude vypadat svět v roce 2050. Teď jsme v přelomovém období a já si netroufám politický vývoj globální diplomacie v dalších letech vůbec odhadovat.

Nechci to dramatizovat, ale dá se hovořit o riziku předčasného konce života na Zemi?

Ne, to určitě ne. Lidstvo má obrovský potenciál, a dokonce i obrovské zdroje k tomu, aby tento problém vyřešilo, předešlo mu. Ale musí chtít. Zatím to chtění jen hledáme.

Kdo je Radim Tolasz

Klimatolog Radim Tolasz
  • Klimatolog a meteorolog. Absolvoval fyzickou geografii na brněnské univerzitě. Od roku 1986 pracuje v Českém hydrometeorologickém ústavu, nyní v něm vede oddělení pro změny klimatu. Je také českým zástupcem v Mezivládním panelu pro změny klimatu (IPCC).
  • Letos se stal prvním laureátem Ceny za komunikaci globální výzvy změny klimatu. Ocenění dostal v pražském sídle OSN.
  • Tolasz dlouhodobě usiluje o popularizaci změny klimatu z hlediska poznatků vědy.

Kvůli ochraně planety nechudneme

Některým lidem se může zdát, že sestavujeme plány, pořádáme konference a summity ke klimatu, "škrtíme" vlastní ekonomiku, zatímco některé země - například Indie anebo Čína - se ke klimatu chovají tragicky. A nevypadá to, že své chování změní. Sám jste ve svém vystoupení na pražské klimatické konferenci zmínil, že Evropa znečišťuje emisemi ovzduší planety "jen" asi devíti procenty a že hlavní znečišťovatelé se chovají stále stejně. Neměla by tedy EU pomoci ve snižování emisí například zemím jako Indie?

Problém v Číně a v Indii je v něčem jiném. Už pár let není pravda, že by tam neměli snahu se o životní prostředí a snižování emisí starat. Investují do klimatických opatření a ochrany životního prostředí obecně velké částky. Ale jsou to státy s více než miliardou obyvatel, jejichž spotřeba byla a ještě stále je neuvěřitelně nízká. Ta se pomalu zvyšuje a zvyšovat se dál bude - proto potřebují přelidněné oblasti na celém světě pomáhat s tím, aby se spotřeba jejich obyvatel zvyšovala ve větším souladu s životním prostředím, než tomu bylo ještě před pár desetiletími u nás.

A ještě bych nesouhlasil s tím, že "škrtíme vlastní ekonomiku". Už jsem říkal, že u nás snižujeme emise skleníkových plynů už několik desetiletí. A máte pocit, že bychom chudli nebo že by se snižovala výkonnost naší ekonomiky? Opak je pravdou.

Není apel OSN, že slunce a pobřežní vítr jsou nejlevnější energetické zdroje, tak trochu sci-fi v situaci, kdy třeba Německo uzavírá jaderné elektrárny, takže se v dohledné době stane významným dovozcem elektrické energie? Možná pak tu "špinavou" jadernou bude brát i z Česka.

Nízkouhlíkový energetický mix musí být v souladu s geografickými podmínkami. Někde mají velké možnosti provozovat hydroelektrárny (Rakousko), jinde využívají větrnou energii (hlavně pobřežní státy) a ti další mají zase historicky velký podíl v jádru.

Velký prostor, a to i u nás, je pořád v solární energii, jejíž cena šla v posledních letech hodně dolů a je dnes dobře dostupná. Ale snad už jsme pochopili, že zastavět solárními panely úrodnou půdu není ta správná cesta, když máme plochy na střechách nebo můžeme zakrýt parkoviště u supermarketů.

A ještě bych zmínil vědu a výzkum. Opravdu víme, jaké zdroje energie budeme mít možnost běžně využívat za deset či dvacet let? Avšak když podpoříme výzkum, vývoj a technologie, vrátí se nám to v budoucnu určitě zpět i s úroky.

(Blog Radima Tolasze na Aktuálně.cz najdete ZDE)

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Nováček Granada dál stíhá ve španělské lize vedoucí Real

Nováček španělské fotbalové ligy Granada porazila Pamplonu 1:0 a v tabulce je druhá o bod za Realem Madrid. "Bílý balet" ji v minulém kole v souboji o první místo zdolal 4:2. Na čtyřbodový rozdíl může Granadě znovu odskočit v sobotním utkání na Mallorce.

O vítězství Granady nad Pamplonou rozhodl v 38. minutě hlavičkou po standardní situaci portugalský obránce Domingos Duarte, který skóroval i před dvěma týdny proti Realu.

Další zprávy