Evropu zasáhla vlna extrémních veder, která narušila železniční dopravu, provoz jaderných elektráren i fungování veřejných institucí. Rekordní teploty zároveň upozornily na to, že infrastruktura i budovy byly navrženy pro klima, které už neexistuje. Odborníci varují, že bez rychlých investic do adaptace budou ekonomické i zdravotní dopady čím dál závažnější.
Evropa má za sebou týden úmorných veder, který poukázal na nedostatky v připravenosti na extrémní teploty. Provoz železnice ohrožovaly deformující se koleje, byly odstavovány jaderné elektrárny, kulturní instituce omezovaly otevírací dobu, docházelo k výpadkům proudu a lidé ve velkém vykupovali přenosné klimatizace.
Vlna veder, která starý kontinent svírá už téměř týden, přepsala teplotní rekordy v několika zemích a dala Evropanům pocítit, že kontinent není připraven na to, co ho v důsledku globálního oteplování čeká. Nejrychleji se oteplující světadíl je plný budov a infrastruktury navržených pro klima, které už neexistuje, konstatuje deník The New York Times.
Horké počasí přitom nepřináší jen nepohodlí, ale ohrožuje i lidské životy. Francouzská ministryně zdravotnictví hovoří o čtyřnásobném nárůstu případů zástavy srdce a rovněž Španělsko zaznamenalo zvýšenou úmrtnost.
V severní části Evropy byly v minulých desetiletích budovy navrhovány tak, aby dobře izolovaly a zadržovaly teplo. Jejich běžnou součástí přitom často nejsou ani poměrně jednoduchá řešení jako venkovní žaluzie nebo okenice, která patří k nejúčinnějším způsobům ochrany před přehříváním interiérů.
Kontinent se otepluje tempem přibližně 0,56 °C za dekádu, což znamená, že infrastruktura dnes čelí zátěži, kterou si její projektanti při výstavbě ani nedokázali představit.
Všechny členské státy Evropské unie už sice představily adaptační plány, jejich realizace je však velmi nákladná. Evropská agentura pro životní prostředí za hlavní překážku označuje „nedostatečné financování“. Bez okamžitých investic však budou náklady čím dál vyšší, varují odborníci.
Mohlo by vás zajímat: Klimatolog o tom, jak lidé v průběhu let vnímají vedro:
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Za zřícení mostu v Janově s 43 mrtvými dostali trest desítky lidí lidí včetně exmanažerů
Janovský soud udělil vysoké tresty v souvislosti se zřícením Morandiho mostu v tomto italském městě, při kterém v roce 2018 zahynulo 43 lidí. Bývalý šéf společnosti Autostrade per l´Italia (Aspi), která most spravovala, Giovanni Castellucci dostal 12 let vězení. Z více než 50 obžalovaných jich janovský soud uznal vinnými 32.
Kreml řeší nový problém. Palivová krize začíná ohrožovat válečný rozpočet
Ukrajinské útoky na rafinerie a problémy na trhu s palivy dál zvyšují tlak na ruský rozpočet, který už zatěžují rekordní válečné výdaje i slabší příjmy z ropy. Schodek už v polovině roku překonal celoroční plán a Kreml začal hledat nové zdroje příjmů.
Kavárník a nepolitik. Zelenskyj si vybral premiéra, který pro něj „není hrozbou“
Ukrajina má nového premiéra. Poslanci parlamentu ve čtvrtek schválili do čela vlády dosavadního šéfa energetické společnosti Naftogaz Serhije Koreckého. Kdo je 48letý krizový manažer, který má zemi provést jedním z nejtěžších období války?
Doma chodila ve svetru a horko nevnímala. Vedro v Evropě zabíjí potichu, Česko řeší nepřipravenost
Jedna devadesátiletá žena chodila doma ve svetru a tvrdila, že venku rozhodně nemůže být 35 stupňů. Jiní senioři byli nezvykle unavení, přestávali jíst a pili méně než obvykle. „Přehřátí kolikrát ani nevnímají,“ říká ředitelka terénní pečovatelské služby Hana Janů. Zkušenost z Nového Města na Moravě ukazuje problém, který podle odborníků během vln veder ohrožuje miliony lidí v Evropě.