


Evropu zasáhla vlna extrémních veder, která narušila železniční dopravu, provoz jaderných elektráren i fungování veřejných institucí. Rekordní teploty zároveň upozornily na to, že infrastruktura i budovy byly navrženy pro klima, které už neexistuje. Odborníci varují, že bez rychlých investic do adaptace budou ekonomické i zdravotní dopady čím dál závažnější.

Evropa má za sebou týden úmorných veder, který poukázal na nedostatky v připravenosti na extrémní teploty. Provoz železnice ohrožovaly deformující se koleje, byly odstavovány jaderné elektrárny, kulturní instituce omezovaly otevírací dobu, docházelo k výpadkům proudu a lidé ve velkém vykupovali přenosné klimatizace.
Vlna veder, která starý kontinent svírá už téměř týden, přepsala teplotní rekordy v několika zemích a dala Evropanům pocítit, že kontinent není připraven na to, co ho v důsledku globálního oteplování čeká. Nejrychleji se oteplující světadíl je plný budov a infrastruktury navržených pro klima, které už neexistuje, konstatuje deník The New York Times.
Horké počasí přitom nepřináší jen nepohodlí, ale ohrožuje i lidské životy. Francouzská ministryně zdravotnictví hovoří o čtyřnásobném nárůstu případů zástavy srdce a rovněž Španělsko zaznamenalo zvýšenou úmrtnost.
V severní části Evropy byly v minulých desetiletích budovy navrhovány tak, aby dobře izolovaly a zadržovaly teplo. Jejich běžnou součástí přitom často nejsou ani poměrně jednoduchá řešení jako venkovní žaluzie nebo okenice, která patří k nejúčinnějším způsobům ochrany před přehříváním interiérů.
Kontinent se otepluje tempem přibližně 0,56 °C za dekádu, což znamená, že infrastruktura dnes čelí zátěži, kterou si její projektanti při výstavbě ani nedokázali představit.
Všechny členské státy Evropské unie už sice představily adaptační plány, jejich realizace je však velmi nákladná. Evropská agentura pro životní prostředí za hlavní překážku označuje „nedostatečné financování“. Bez okamžitých investic však budou náklady čím dál vyšší, varují odborníci.



Spojené státy a Írán o víkendu pokračovaly ve vzájemných útocích. Americká armáda uvedla, že zasáhla desítky cílů, včetně systémů protivzdušné obrany, radarových stanovišť a vybavení určeného pro rakety a drony. USA při útoku na Írán poprvé nasadily také námořní drony, zbraň, která si během posledních let vydobyla významné místo ve válce na Ukrajině.



Americká armáda v noci na pondělí oznámila další salvu úderů proti Íránu. Velitelství amerických sil v oblasti CENTCOM v pondělí ráno oznámilo, že armáda zasáhla íránské systémy protivzdušné obrany, pobřežní radarové systémy, raketové a dronové kapacity a malé čluny. Íránské revoluční gardy hlásí odvetné údery na americké základny v Jordánsku, Bahrajnu a Kuvajtu.



Návrat člověka na Měsíc může mít nečekanou daň. Podle nové studie totiž výfukové plyny z přistávajících kosmických lodí mohou během několika měsíců zamořit i vědecky nejcennější místa na povrchu Měsíce. Právě tam přitom vědci doufají najít chemické stopy, které by mohly prozradit, jak před miliardami let vznikl život na Zemi.



Britská ministryně vnitra Shabana Mahmoodová oznámila, že policie prověřuje několik možných motivů útoku. Widdecombeová, které bylo 78 let, byla ve čtvrtek nalezena mrtvá ve svém domě v obci Haytor na jihozápadě Anglie. Policie uvedla, že utrpěla vážná zranění, příčinu smrti ale nezveřejnila.



Archeologové odkryli 3000 let starou hrobku poblíž města Luxor, které se nachází v jižní části Egypta. S odvoláním na nedělní prohlášení egyptského ministerstva cestovního ruchu a památek to napsala agentura AFP. Hrobku patřící muži jménem Paser objevila nizozemská výprava z univerzity v Leidenu v thébské nekropoli v oblasti Gurna, západně od známého pohřebiště.