


Horko, způsobené dramatickým klimatickým jevem, může napříč celým světem v nadcházejícím půl roce zabít přes 450 tisíc lidí. Ohrožení přitom nejsou jenom lidé v zemích globálního jihu, jak bývá u extrémního počasí typické. Mezi 20 nejohroženějších zemí se dostaly i Spojené státy.

Takové závěry nedávného šetření výzkumníků z Univerzity v Chicagu a organizace Climate Impact Lab zveřejnil prestižní britský deník The Guardian. Vědecký odhad úmrtí platí pro období mezi letošním zářím až únorem 2027.
Chmurná předpověď přitom nezahrnuje smrti způsobené horkem, ke kterým už došlo v uběhlých měsících. Pro představu: letošní vlny veder podle Deutsche Welle jen v Evropě vedly ke smrti více než 16 tisíců lidí. „Ještě další úmrtí dále zaviní období sucha, požárů a povodní, které jev provází,“ doplňuje Guardian.
Mezi nejtvrději zasaženými budou země globálního jihu, především v Africe a jihovýchodní Asii. Mezi „horních“ 20 se ale dostaly také Spojené státy americké. Níže na seznamu zvlášť ohrožených zemí poté figuruje i Itálie. V Česku podle těchto dat jen v září kvůli extrémnímu horku zemřelo už devět lidí.
„Tento odhad je číslo tak vysoké, že může být otupující, neuchopitelné. Tvoří jej ale rodiče, děti, prarodiče a sousedé. Lidé chodící do práce, starající se o své rodiny a žijící své životy,“ uvedl jeden z autorů šetření, ekonom Michael Greenstone.
Za půl milionovou předpovědí příštího stojí jev El Niño. Tento dramatický, přirozený, ale podle čerstvých studií změnou klimatu umocněný jev má přitom letos dosáhnout naprosto rekordních rozměrů. Jak píše britský deník, klimatologové jej proto komentují jako „dech vyrážející“ a „Godzillu“.
El Niño je klimatický jev, při kterém se v tropické části Tichého oceánu neobvykle oteplí povrchová voda. Teplejší oceán pak mění proudění vzduchu a rozložení srážek, což může ovlivnit počasí i tisíce kilometrů daleko. Některým oblastem přináší sucho a horka, jiným naopak vydatné deště a povodně. Objevuje se nepravidelně, zpravidla jednou za dva roky až sedm let.
Ne všechna předvídaná úmrtí jsou ale podle britského deníku nevyhnutelná. „Cílená snaha, například posilování zdravotnických služeb, může ještě mnoho životů zachránit,“ uvedla pro Guardian spoluautorka studie Tamma Carleton. List dále zmiňuje stavění „ochlazovacích bodů“ ve městech, lepší ochranu pro lidi pracující venku nebo zpřesňování denních předpovědí.



Výbuch jaderné bomby ve výšce 30-50 kilometrů má minimální dopady na lidi, ale vygeneruje gigantický elektromagnetický ráz, který dokáže spálit nechráněnou elektroniku, komunikaci a paměťová zařízení na ploše stovek až tisíců kilometrů. Tím okamžitě oslepí a paralyzuje nepřátelské síly, jejichž komunikace i zbraňové systémy jsou závislé na elektronice. Je to cesta z patu ukrajinské války?



Prahu 6 povede dosavadní koalice STAN, ODS a KDU-ČSL a Prahy 6 sobě s podporou Zelených, starostou se stane Petr Prokop (STAN). Zástupci stran v úterý podepsali memorandum o koaliční spolupráci. Rozdělení gescí a funkcí ještě musí strany potvrdit koaliční smlouvou, kterou chtějí podepsat do začátku listopadu. Rada městské části zůstane devítičlenná.






Maďarští poslanci dnes odhlasovali zrušení právních ustanovení proti LGBT+ komunitě. Pro se vyslovilo 139 z nich, 59 hlasovalo proti, informovala agentura AFP. Ustanovení byla součástí zákona o ochraně dětí, který v roce 2021 přijala předchozí vláda premiéra Viktora Orbána. Zakazovala jakékoliv vyobrazení homosexuality a transgenderových lidí v obsahu pro děti.



Ústecký krajský soud v úterý poslal na 17 let za mříže muže, který zavraždil svého dvouapůlletého syna na ubytovně na Lounsku. Šestadvacetiletý muž u soudu prohlásil vinu, souhlasil s trestem. Rozsudek je pravomocný. Mladému muži hrozil až výjimečný trest. U soudu řekl, že nejde vysvětlit, proč to udělal. V době spáchání brutálního skutku byl opilý a měl v těle stopy po užití marihuany.