


Obrovská lidská převaha a rozsáhlý zbrojní průmysl jsou dva klíčové pilíře, na kterých Rusko dlouhodobě staví svou strategii opotřebovávací války proti Ukrajině. Podle analýzy stanice CNN však zájem o vstup do armády mezi Rusy výrazně klesá a obranný sektor naráží na své limity. Pokud bude chtít Vladimir Putin v konfliktu pokračovat, mohl by se podle expertů uchýlit i k značně nepopulárním krokům.

Janis Kluge, německý expert na ruskou ekonomiku, odhaduje, že nábor do ruské armády klesl v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně o 20 procent a vykazuje známky dalšího zpomalování. Aby Moskva tyto výpadky doplnila, je podle CNN nucena se uchylovat ke stále zoufalejším opatřením.
Na frontu už zamířily desetitisíce trestanců, které posílily i tři vlny severokorejských vojáků, a armáda se snaží aktivně verbovat i migranty z afrických či asijských zemí. Vláda dnes také nabízí štědrý náborový bonus ve výši 80 tisíc dolarů (téměř 1,7 milionu korun) a nově slibuje odpuštění dluhů až do výše 140 tisíc dolarů (bezmála 3 miliony korun) pro muže, kteří vstoupí do armády.
Nigel Gould-Davies z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) uvedl, že odliv mužů v produktivním věku tvrdě dopadá na zbytek ruské ekonomiky, která čelí stále většímu nedostatku pracovní síly. Existují navíc známky, že ruský obranný průmysl naráží na své limity a Moskva může vojenskou výrobu jen těžko dále výrazně navyšovat.
Podle Gould-Daviese by mohl nedostatek lidí přimět Kreml přivádět více pracovníků ze zahraničí, aby se zmírnil tlak na civilní i vojenský sektor. V krajním případě by se pak Putin mohl uchýlit k druhé vlně nucené mobilizace, která by byla pravděpodobně spojena s omezením možnosti odjezdu ze země, a to především pro muže v branném věku.
Ruský prezident se však bude snažit tomuto radikálnímu kroku za každou cenu vyhnout. První vlna mobilizace z roku 2022 byla totiž mezi Rusy extrémně nepopulární a vedla k masovému odchodu obyvatel do zahraničí.
Nová šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová ve svém projevu na konci května uvedla, že podle nových zpravodajských informací bylo od začátku konfliktu zabito nebo zraněno téměř půl milionu ruských vojáků.
Nezávislá ruská exilová média Meduza a Mediazona odhadují, že jen čistě padlých ruských vojáků bylo do konce roku 2025 kolem 352 tisíc.
Další stovky tisíc lidí navíc ze země utekly, aby se vyhnuly odvodu.
Maria Snegovajová z Centra pro strategická a mezinárodní studia se domnívá, že Kreml může problémy s náborem řešit větším tlakem na chudší periferie a regiony mimo velká města, motivováním studentů k podpisu vojenských kontraktů a náborem dalších cizinců. Fakt, že obranný sektor naráží na hranici svých kapacit, podle ní sice Putinovi situaci komplikuje, ale zatím není vyloženě „katastrofický“.
Ekonomické dopady války jsou však podle ní čím dál zřetelnější. „Právě letos začínají ekonomické náklady války vytvářet pro Kreml opravdu složité dilema,“ dodala pro CNN Snegovajová.



Ruské strategické letectvo utrpělo další těžkou ránu. Ukrajinské drony zničily na základně Engels – 800 kilometrů od hranic – strategický bombardér Tu-95MS, který Rusko používá k odpalování raket na ukrajinská města. Exploze zcela utrhla ocasní část stroje. Letounů má Moskva jen omezené množství a Ukrajinci už zničili nebo poškodili zhruba čtvrtinu z nich. Od roku 1992 se přitom nevyrábí.



Teherán prosazuje válku i diplomacii na základě svých národních zájmů, uvedl v pondělí podle agentury Reuters mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmaíl Baghaí. Dodal, že memorandum o porozumění podepsané mezi Teheránem a Washingtonem je zcela jednoznačné a USA neopravňuje nic k jeho porušení. Z poslední válečné eskalace Baghaí obvinil USA s tím, že Írán se bude bránit, dokud boje neustanou.



Nejméně dva lidé přišli o život a dalších 42 utrpělo zranění při ruském bombardování Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny. Mezi raněnými je osm dětí, oznámili záchranáři. Ukrajinské úřady také upřesnily bilanci ruského útoku na loď s obilím u Oděsy na šest mrtvých a čtyři pohřešované. Na Moskvu a okolí ruské metropole naopak útočily stovky ukrajinských dronů.



Teploty na požářišti výškové budovy v někdejším baťovském továrním areálu ve Zlíně klesají. Vliv na to mělo i počasí v regionu v uplynulých dnech, které přineslo bouřky a přeháňky, řekla v pondělí mluvčí krajských hasičů Lucie Javoříková. Hasiči rozsáhlý požár likvidují 12. dnem. Jak dlouho ještě jejich zásah potrvá, nechtěla mluvčí předjímat.



Série titulů českých tenistek nekončí ani po Wimbledonu. Turnaj v Aténách ve velkém stylu ovládla Barbora Krejčíková a získala devátou singlovou trofej kariéry. Slavnostní ceremoniál po finále proti domácí Marii Sakkariové přinesl dojemné chvíle, soupeřka Češku zahrnula obdivem a asociace WTA připomněla, že má Krejčíková bezpochyby namířeno do Síně slávy.