Klíčové pilíře ruské strategie se bortí. Putina tlačí ke kroku, kterému se vyhýbá

Obrovská lidská převaha a rozsáhlý zbrojní průmysl jsou dva klíčové pilíře, na kterých Rusko dlouhodobě staví svou strategii opotřebovávací války proti Ukrajině. Podle analýzy stanice CNN však zájem o vstup do armády mezi Rusy výrazně klesá a obranný sektor naráží na své limity. Pokud bude chtít Vladimir Putin v konfliktu pokračovat, mohl by se podle expertů uchýlit i k značně nepopulárním krokům.

Janis Kluge, německý expert na ruskou ekonomiku, odhaduje, že nábor do ruské armády klesl v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně o 20 procent a vykazuje známky dalšího zpomalování. Aby Moskva tyto výpadky doplnila, je podle CNN nucena se uchylovat ke stále zoufalejším opatřením.

Na frontu už zamířily desetitisíce trestanců, které posílily i tři vlny severokorejských vojáků, a armáda se snaží aktivně verbovat i migranty z afrických či asijských zemí. Vláda dnes také nabízí štědrý náborový bonus ve výši 80 tisíc dolarů (téměř 1,7 milionu korun) a nově slibuje odpuštění dluhů až do výše 140 tisíc dolarů (bezmála 3 miliony korun) pro muže, kteří vstoupí do armády.

Putin se snaží vyhnout další mobilizaci

Nigel Gould-Davies z Mezinárodního institutu pro strategická studia (IISS) uvedl, že odliv mužů v produktivním věku tvrdě dopadá na zbytek ruské ekonomiky, která čelí stále většímu nedostatku pracovní síly. Existují navíc známky, že ruský obranný průmysl naráží na své limity a Moskva může vojenskou výrobu jen těžko dále výrazně navyšovat.

Podle Gould-Daviese by mohl nedostatek lidí přimět Kreml přivádět více pracovníků ze zahraničí, aby se zmírnil tlak na civilní i vojenský sektor. V krajním případě by se pak Putin mohl uchýlit k druhé vlně nucené mobilizace, která by byla pravděpodobně spojena s omezením možnosti odjezdu ze země, a to především pro muže v branném věku.

Ruský prezident se však bude snažit tomuto radikálnímu kroku za každou cenu vyhnout. První vlna mobilizace z roku 2022 byla totiž mezi Rusy extrémně nepopulární a vedla k masovému odchodu obyvatel do zahraničí.

Ruské ztráty

Nová šéfka britské zpravodajské služby GCHQ Anne Keast-Butlerová ve svém projevu na konci května uvedla, že podle nových zpravodajských informací bylo od začátku konfliktu zabito nebo zraněno téměř půl milionu ruských vojáků.
Nezávislá ruská exilová média Meduza a Mediazona odhadují, že jen čistě padlých ruských vojáků bylo do konce roku 2025 kolem 352 tisíc.
Další stovky tisíc lidí navíc ze země utekly, aby se vyhnuly odvodu.

Maria Snegovajová z Centra pro strategická a mezinárodní studia se domnívá, že Kreml může problémy s náborem řešit větším tlakem na chudší periferie a regiony mimo velká města, motivováním studentů k podpisu vojenských kontraktů a náborem dalších cizinců. Fakt, že obranný sektor naráží na hranici svých kapacit, podle ní sice Putinovi situaci komplikuje, ale zatím není vyloženě „katastrofický“.

Ekonomické dopady války jsou však podle ní čím dál zřetelnější. „Právě letos začínají ekonomické náklady války vytvářet pro Kreml opravdu složité dilema,“ dodala pro CNN Snegovajová.