Klíčové je dobře znát nepřítele, říká Ukrajinka, která s Rusy vyjednala výměnu vězňů

Martin Novák Martin Novák
2. 12. 2019 6:32
Jednání s Ruskem je vyčerpávající, zdlouhavé a nemá jistý výsledek, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinská ombudsmanka Ljudmila Denisovová, která má na starosti vyjednávání o výměně vězňů mezi Moskvou a Kyjevem. V září dovedla do úspěšného konce rozhovory o návratu Oleha Sencova a dalších vězňů včetně námořníků zadržených Rusy v Kerčském průlivu.
V rukou separatistů jsou stále někteří ukrajinští vojáci.
V rukou separatistů jsou stále někteří ukrajinští vojáci. | Foto: Reuters

Bývalá poslankyně kandidovala v minulosti do parlamentu za stranu Vlast Julije Tymošenkové, zmocněnkyní pro lidská práva je od března 2018. Dříve bydlela na Krymu, který po ruské anexi před čtyřmi lety opustila. Nyní se spekuluje o další možné výměně vězňů v souvislosti se schůzkou prezidentů Ukrajiny a Ruska Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina v pondělí 9. prosince v Paříži.

Ljudmila Denisovová.
Ljudmila Denisovová. | Foto: wikimedia

Vyjednávala jste za Ukrajinu velkou výměnu v září, kdy se vrátil režisér Oleh Sencov, zajatí námořníci a další vězni. Neměla jste strach, že to nevyjde? Že něco tu výměnu zhatí?

Měla, do poslední chvíle. Vyjednávala jsem s ruskou stranou o výměně od dubna, tedy půl roku. Začala jsem vyjednávat ještě za předchozího prezidenta Petra Porošenka. 21. května jsem se sešla s novým prezidentem Volodymyrem Zelenským, domluvili jsme se na postupu. Rozhovorů s ruskými zástupci byly stovky, samozřejmě i v Moskvě.

Když jsme se 5. září konečně dohodli na výměně, opravdu jsem se modlila, aby to klaplo, aby už naši lidé byli na cestě domů. Jistotu jsem neměla. Protože už před tím jsme několikrát dohodu uzavřeli, ale vždy z toho z nějakého důvodu sešlo. Strach jsem měla i tentokrát.

Když jsme se 6. září ráno dozvěděli, že naši námořníci a všichni naši kluci už sedí v Moskvě v autobuse a jedou na letiště, příbuzní všech těchto lidí se scházeli u mne v kanceláři a společně jsme byli nervózní. O to větší pak byla naše radost, když už byli ve vzduchu a že všechno dobře dopadlo.

Musela jste někdy při jednáních s ruskou stranou, s šéfkou ruské delegace Taťánou Malkovskou, zvýšit hlas? Bylo to vyhrocené, konfrontační? Přece jenom vyjednávání o propuštění zajatců je specifické…

Vyjednávám s Rusy od března 2018, kdy jsem se stala zmocněnkyní pro lidská práva. Kromě jiného jsem také chtěla, aby se svět dozvěděl, že v ruských věznicích jsou zadržováni ukrajinští političtí vězni. A ano, někdy ty rozhovory byly velmi konfrontační, protože ruská strana odstoupila od věcí, které už byly dohodnuté, nebo změnila stanovisko. Je důležité si především uvědomit a mít jasno v tom, kdo je váš nepřítel. Pak člověk v některých situacích dělá věci, které by normálně nedělal.

Od března 2018 do dubna 2019 se počet ukrajinských politických vězňů v Rusku a na Krymu zdvojnásobil. Z osmdesáti stoupl na zhruba sto padesát. Když vyjednáváte se zástupci druhé strany a pořád slyšíte, že zadržujeme jejich hodné a nevinné kluky, zatímco ti naši u nich jsou zločinci a bandité, tak je samozřejmě těžké se ovládat.

Prezident Zelenskyj se rozhodl, že chce vrátit domů všechny Ukrajince, kteří jsou zadržovaní v Rusku. Tomu je podřízena naše strategie. Teď je v ruských věznicích a na Krymu zadržováno 114 Ukrajinců. Jsme v kontaktu s jejich příbuznými a právníky. Chceme je vyměnit, aby se mohli vrátit domů. Ve velmi těžké situaci je 87 krymských Tatarů vězněných kvůli obvinění, že patří k organizaci Hizbut Tahrír. V Rusku je považována za teroristickou.

Jaký máte přehled o Ukrajincích zadržovaných na východě země, který ovládají separatisté? Je tam možná výměna a jednáte přímo se separatisty?

Osud některých těchto zadržovaných lidí neznáme. Ani jestli jsou ještě naživu. Já musím samozřejmě jednat i s takzvanými zplnomocněnci pro lidská práva v takzvaných lidových republikách na okupovaném východě Ukrajiny.

Mám svého zástupce, který monitoruje situaci na okupovaném území. Píše dopisy zmocněnkyni v takzvané Luhanské lidové republice, kterou je Olga Kupcevová. Ale neuvádí tam její funkci, kterou neuznáváme. Takto se domlouváme na převzetí našich lidí na mostě u města Sčastja. Trvají na tom, abych tam na předané vězně čekala osobně.

Co se týká přímo ukrajinských vojáků zajatých v boji, jednání o jejich návratu je součástí Minských dohod podepsaných v roce 2015. Bohužel zatím poslední výměna zajatých vojáků se separatisty se odehrála v prosinci 2017.

Chtěli bychom udělat jednu velkou výměnu. Dostat všechny Ukrajince, zadržované v Ruské federaci, na okupovaném Krymu i okupovaném východě Ukrajiny výměnou za všechny ruské vojáky, ruské občany a separatisty, zadržované na ukrajinském území.

Kdo jsou lidé, které Ukrajina zadržuje?

Většinu těchto lidí zajala ukrajinská armáda při osvobozování okupovaných území. Část tvoří ruští vojáci, kteří už dříve bojovali v Podněstří nebo Abcházii. Kteří měli vysoké armádní funkce. (Podněstří je oblast, která se v devadesátých letech s pomocí Moskvy oddělila od Moldavska, Abcházie se rovněž s ruskou podporou odtrhla od Gruzie. Podobným způsobem jako separatistické republiky na východě Ukrajiny - pozn. red.)

Kolik takových lidí v ukrajinských rukou ještě je?

Mnoho.

 

Právě se děje

před 50 minutami

V Kongu po nehodě autobusu s cisternou převážející benzín uhořelo 33 lidí

V provincii Kwango na západě Konga při střetu autobusu s cisternou převážející pohonné hmoty uhořelo 33 lidí. Cisterna směřovala po jednom z hlavních tahů do metropole Kinshasy, zjistila agentura AFP z policejních zdrojů. Pozůstatky obětí dopravní nehody v pondělí ráno pohřbili.

"V noci ze soboty na neděli uhořelo 33 lidí při velkém požáru způsobeném kolizí rozměrného vozidla přepravujícího pohonné hmoty a přeplněného autobusu," uvedlo vedení místní policie. "Mohli jsme vyzvednout jen lebky, zbytek těl se nepodařilo najít. S úctou jsme je pohřbili dnes ráno," uvedl další policejní zdroj.

Dopravní nehody s četnými oběti na životech jsou v Kongu poměrně časté, na vině je špatný technický stav mnoha vozidel i silnic nebo opilí řidiči, někdy též bez potřebných znalostí. V říjnu 2018 na trase mezi Kinshasou a Matadi taktéž havarovala cisterna, při nehodě tehdy zemřelo 53 lidí. Tragickou bilanci 230 obětí měla nehoda cisterny v roce 2010.

Zdroj: ČTK
před 58 minutami

Do Litvy dorazil rekordní počet migrantů, EU přislíbila Vilniusu miliony eur

Představitelé Evropské unie přislíbili Litvě miliony eur na pomoc s řešením migrační krize, z jejíhož rozpoutání pobaltská země obviňuje režim sousedního Běloruska a jeho autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka. Informovala o tom agentura AP s tím, že do Vilniusu v neděli přicestovala eurokomisařka pro vnitro Ylva Johanssonová. Ve stejný den překročilo hranici mezi Běloruskem a Litvou rekordních 287 migrantů, což je přibližně třikrát více než za celý loňský rok.

"Je to provokace Lukašenkova režimu. Musíme ukázat, že na území EU není volný vstup," prohlásila Johanssonová. "Litva, EU a státy Schengenu musí zabránit ilegálnímu vstupování do této oblasti. Proto my, celá Evropská unie, podporujeme Litvu, aby bránila naší společnou vnější hranici s Běloruskem," prohlásila zástupkyně unijní exekutivy před novináři.

Litevská pohraniční stráž letos zadržela 3832 migrantů, přičemž za celý loňský rok jich bylo 81. Více než dvě třetiny příchozích tvoří podle litevských úřadů Iráčané. Irácké aerolinie zvýšily od tohoto měsíce počet letů z Bagdádu do Minsku ze dvou na čtyři týdně a do běloruské metropole zavádějí spoje z dalších iráckých měst - Basry, Irbílu a Sulajmáníje, napsala AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy