Klíčové je dobře znát nepřítele, říká Ukrajinka, která s Rusy vyjednala výměnu vězňů

Martin Novák Martin Novák
2. 12. 2019 6:32
Jednání s Ruskem je vyčerpávající, zdlouhavé a nemá jistý výsledek, říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz ukrajinská ombudsmanka Ljudmila Denisovová, která má na starosti vyjednávání o výměně vězňů mezi Moskvou a Kyjevem. V září dovedla do úspěšného konce rozhovory o návratu Oleha Sencova a dalších vězňů včetně námořníků zadržených Rusy v Kerčském průlivu.
V rukou separatistů jsou stále někteří ukrajinští vojáci.
V rukou separatistů jsou stále někteří ukrajinští vojáci. | Foto: Reuters

Bývalá poslankyně kandidovala v minulosti do parlamentu za stranu Vlast Julije Tymošenkové, zmocněnkyní pro lidská práva je od března 2018. Dříve bydlela na Krymu, který po ruské anexi před čtyřmi lety opustila. Nyní se spekuluje o další možné výměně vězňů v souvislosti se schůzkou prezidentů Ukrajiny a Ruska Volodymyra Zelenského a Vladimira Putina v pondělí 9. prosince v Paříži.

Ljudmila Denisovová.
Ljudmila Denisovová. | Foto: wikimedia

Vyjednávala jste za Ukrajinu velkou výměnu v září, kdy se vrátil režisér Oleh Sencov, zajatí námořníci a další vězni. Neměla jste strach, že to nevyjde? Že něco tu výměnu zhatí?

Měla, do poslední chvíle. Vyjednávala jsem s ruskou stranou o výměně od dubna, tedy půl roku. Začala jsem vyjednávat ještě za předchozího prezidenta Petra Porošenka. 21. května jsem se sešla s novým prezidentem Volodymyrem Zelenským, domluvili jsme se na postupu. Rozhovorů s ruskými zástupci byly stovky, samozřejmě i v Moskvě.

Když jsme se 5. září konečně dohodli na výměně, opravdu jsem se modlila, aby to klaplo, aby už naši lidé byli na cestě domů. Jistotu jsem neměla. Protože už před tím jsme několikrát dohodu uzavřeli, ale vždy z toho z nějakého důvodu sešlo. Strach jsem měla i tentokrát.

Když jsme se 6. září ráno dozvěděli, že naši námořníci a všichni naši kluci už sedí v Moskvě v autobuse a jedou na letiště, příbuzní všech těchto lidí se scházeli u mne v kanceláři a společně jsme byli nervózní. O to větší pak byla naše radost, když už byli ve vzduchu a že všechno dobře dopadlo.

Musela jste někdy při jednáních s ruskou stranou, s šéfkou ruské delegace Taťánou Malkovskou, zvýšit hlas? Bylo to vyhrocené, konfrontační? Přece jenom vyjednávání o propuštění zajatců je specifické…

Vyjednávám s Rusy od března 2018, kdy jsem se stala zmocněnkyní pro lidská práva. Kromě jiného jsem také chtěla, aby se svět dozvěděl, že v ruských věznicích jsou zadržováni ukrajinští političtí vězni. A ano, někdy ty rozhovory byly velmi konfrontační, protože ruská strana odstoupila od věcí, které už byly dohodnuté, nebo změnila stanovisko. Je důležité si především uvědomit a mít jasno v tom, kdo je váš nepřítel. Pak člověk v některých situacích dělá věci, které by normálně nedělal.

Od března 2018 do dubna 2019 se počet ukrajinských politických vězňů v Rusku a na Krymu zdvojnásobil. Z osmdesáti stoupl na zhruba sto padesát. Když vyjednáváte se zástupci druhé strany a pořád slyšíte, že zadržujeme jejich hodné a nevinné kluky, zatímco ti naši u nich jsou zločinci a bandité, tak je samozřejmě těžké se ovládat.

Prezident Zelenskyj se rozhodl, že chce vrátit domů všechny Ukrajince, kteří jsou zadržovaní v Rusku. Tomu je podřízena naše strategie. Teď je v ruských věznicích a na Krymu zadržováno 114 Ukrajinců. Jsme v kontaktu s jejich příbuznými a právníky. Chceme je vyměnit, aby se mohli vrátit domů. Ve velmi těžké situaci je 87 krymských Tatarů vězněných kvůli obvinění, že patří k organizaci Hizbut Tahrír. V Rusku je považována za teroristickou.

Jaký máte přehled o Ukrajincích zadržovaných na východě země, který ovládají separatisté? Je tam možná výměna a jednáte přímo se separatisty?

Osud některých těchto zadržovaných lidí neznáme. Ani jestli jsou ještě naživu. Já musím samozřejmě jednat i s takzvanými zplnomocněnci pro lidská práva v takzvaných lidových republikách na okupovaném východě Ukrajiny.

Mám svého zástupce, který monitoruje situaci na okupovaném území. Píše dopisy zmocněnkyni v takzvané Luhanské lidové republice, kterou je Olga Kupcevová. Ale neuvádí tam její funkci, kterou neuznáváme. Takto se domlouváme na převzetí našich lidí na mostě u města Sčastja. Trvají na tom, abych tam na předané vězně čekala osobně.

Co se týká přímo ukrajinských vojáků zajatých v boji, jednání o jejich návratu je součástí Minských dohod podepsaných v roce 2015. Bohužel zatím poslední výměna zajatých vojáků se separatisty se odehrála v prosinci 2017.

Chtěli bychom udělat jednu velkou výměnu. Dostat všechny Ukrajince, zadržované v Ruské federaci, na okupovaném Krymu i okupovaném východě Ukrajiny výměnou za všechny ruské vojáky, ruské občany a separatisty, zadržované na ukrajinském území.

Kdo jsou lidé, které Ukrajina zadržuje?

Většinu těchto lidí zajala ukrajinská armáda při osvobozování okupovaných území. Část tvoří ruští vojáci, kteří už dříve bojovali v Podněstří nebo Abcházii. Kteří měli vysoké armádní funkce. (Podněstří je oblast, která se v devadesátých letech s pomocí Moskvy oddělila od Moldavska, Abcházie se rovněž s ruskou podporou odtrhla od Gruzie. Podobným způsobem jako separatistické republiky na východě Ukrajiny - pozn. red.)

Kolik takových lidí v ukrajinských rukou ještě je?

Mnoho.

 

Právě se děje

před 5 hodinami

Auto jedoucí v protisměru způsobilo na D7 nehodu, jeden mrtvý

Dálnici D7 uzavřela na 12. kilometru ve směru na Slaný hromadná nehoda šesti aut. Nehodu zavinilo auto jedoucí v protisměru, řidič tohoto vozu při nehodě zemřel. Informace o případných dalších zraněných zatím nejsou k dispozici, řekla ČTK policejní mluvčí Michaela Richterová.

Policie obdržela podle Richterové před 21:15 na tísňovou linku nejdříve oznámení, že na dálnici jede auto v protisměru. "Minutu na to došlo k dopravní nehodě šesti vozidel. Řidič, co jel v protisměru, na místě zemřel," řekla Richterová.

Dálnice je v místě uzavřena, policie dopravu odklání na devátém kilometru na Bouchalku, zpět se mohou řidiči vracet na 18. kilometru u Knovíze.

Další zprávy