


Může migrant po podání žádosti o azyl v Ceutě legálně vycestovat do pevninského Španělska? Ano. Rozhodl o tom v červenci 2020 a v dubnu 2021 španělský Nejvyšší soud. Pokud dorazí do přijímacího střediska a podá žádost o azyl, spouští se plnohodnotný právní proces. A i když Maročané azyl téměř nikdy nedostanou, podání žádosti jim čistě právně otevírá cestu na pevninu.

Pokud španělská policie chytne migranta, jak přelézá hraniční plot, může ho obratem poslat zpět do Maroka. To samé dělali Španělé i s těmi, kdo do Ceuty připlavali.
Ale to jim zatrhl rozsudek Nejvyššího soudu z 8. července 2026, který zakázal uplatňovat zrychlené navracení na plavce.
Ochota policie tvrdě vymáhat kontrolu hranice na moři poklesla i po zdlouhavém, osm let dlouhém procesu se 16 příslušníky četnictva.
Ti v roce 2014 bránili migrantům ze subsaharské Afriky přeplavat do Ceuty slzným plynem a gumovými projektily, což vedlo k utonutí 15 lidí (soud nakonec policisty v roce 2022 osvobodil, ale praxe policie se následně zmírnila).
Co se ale stane, když se migrant dostane do přijímacího střediska a podá žádost o azyl?
V minulosti španělské ministerstvo vnitra žádosti o azyl v Ceutě fakticky blokovalo. Úřady tvrdily, že žadatelé musí na vyřízení vyčkat přímo na území enklávy a nemají právo na volný pohyb po celém Španělsku.
Tento postup však v letech 2020 a 2021 zrušil španělský Nejvyšší soud. Konstatoval, že žadatelé o azyl mají od okamžiku přijetí žádosti právo na volný pohyb po celém území státu. Ceuta je podle soudu plnohodnotnou součástí španělského území, a proto omezování pohybu žadatelů pouze na tuto enklávu porušuje španělskou ústavu i evropské azylové právo.
Lidskoprávní organizace ovšem vládu dlouhodobě kritizovaly za to, že odjezdy žadatelů pod různými záminkami zdržuje a dává přednost občanům určitých zemí (například ze subsaharské Afriky) oproti Pákistáncům či Bangladéšanům. To se podle nevládních organizací po roce 2021 zlepšilo, i tak ale například Amnesty International nadále kritizuje netransparentnost kritérií pro přesuny.
Šance marockých občanů na získání azylu ve Španělsku je dlouhodobě nízká a úřady většinu jejich žádostí zamítají. I tak ale v minulosti španělské orgány v krizových situacích samy převážely větší množství žadatelů do pevninského Španělska, aby ulevily přeplněným kapacitám v Ceutě. Při migrační krizi v roce 2021 šlo přibližně o 2500 osob.
Žadatel o azyl s tímto provizorním statusem nesmí legálně opustit španělské území a vycestovat do jiných zemí Evropské unie.
Někteří se o to pokoušejí, nicméně francouzská policie provádí na španělských hranicích i ve vnitrozemí poměrně intenzivní namátkové kontroly a odhalené osoby nekompromisně vrací zpět do Španělska.



Šest lidí v noci na pondělí zahynulo při ukrajinském raketovém útoku v Belgorodské oblasti, oznámily úřady ruského regionu u hranic s Ukrajinou podle ruskojazyčné služby BBC. Další čtyři lidé utrpěli zranění. Ruské ministerstvo obrany v pondělí ráno oznámilo, že jeho protivzdušná obrana za noc zneškodnila 205 ukrajinských dronů.



Americký prezident Donald Trump v pondělí uvedl, že Spojené státy neusilují o prodloužení červnového memoranda o porozumění s Íránem. Šéf Bílého domu zároveň řekl, že Írán zřejmě není ochoten uzavřít takovou dohodu, jakou Spojené státy pokládají za nezbytnou. Informuje o tom agentura Reuters.



Zemědělci kvůli dopadům sucha obdrží mimořádné podpory a úlevy v dotačních podmínkách. O chystaném balíku pomoci zemědělským podnikům v pondělí v tiskové zprávě informovalo ministerstvo zemědělství.



Premiér Andrej Babiš na pondělním jednání koaliční rady požádá předsedu SPD a Sněmovny Tomia Okamuru, aby zařadil na jednání dolní komory plán na zmrazení platů politiků. Novinářům to řekl po zasedání vlády. Poslaneckou novelu předsedů koaličních ANO, SPD a Motoristů, která má zmrazit platy politiků do konce roku 2030, schválil Babišův kabinet na svém druhém zasedání loni v polovině prosince.



Atmosféra mezi vládou a největší odborovou organizací v Česku houstne. Šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula si stěžuje, že kabinet Andreje Babiše (ANO) zatím stále ještě nejednal o tom, jak v příštím roce porostou platy ve veřejné sféře.