Vzali počítače, mobily, laptopy a dokumenty, se kterými stihli odjet dřív, než dorazila španělská policie. Tu zalarmoval tlumočník ambasády, kterému se podařilo schovat a pak utéci.
Tajemné přepadení se odehrálo jen pět dní před schůzkou amerického prezidenta Donalda Trumpa a severokorejského diktátora Kim Čong-una ve vietnamské Hanoji.
Španělský deník El País původně informoval s odvoláním na policejní vyšetřovatele, že za akcí je americká Ústřední zpravodajská služba (CIA). A že pravděpodobným cílem operace bylo získat informace o jaderném programu Severní Koreje, protože její bývalý velvyslanec v Madridu nyní patří k týmu poradců Kim Čong-una.
Postupně se však dere na povrch jiná verze příběhu, která připomíná spíše scénář béčkového špionážního thrilleru. K přepadení se na internetu přihlásila skupina, která si říká Občanská obrana Čcholima. Tento výraz je převzatý z čínštiny a ve východní Asii označuje mytického okřídleného koně.
O jejím pozadí a složení je známo velmi málo. Působí v hlubokém utajení, protože severokorejský režim neváhá proti lidem, které považuje za hrozbu, zakročit i v zahraničí. Dokumentovala to v únoru 2017 vražda Kimova bratra Kim Čong-nama na letišti v malajsijském Kuala Lumpuru, která je spojována právě s vůdcem KLDR.
Pod jménem Oswaldo Trump
Španělská policie došla k závěru, že deset mužů, kteří velvyslanectví v Madridu přepadli, později odcestovalo do Spojených států. Nyní žádá USA o jejich vydání. Zjistila také další podrobnosti, například ve kterém hotelu útočníci bydleli nebo kdy a jak se po Španělsku pohybovali. A to, že údajně nabídli ukradená data americkému Federálnímu úřadu pro vyšetřování (FBI).
Vůdcem skupiny byl podle Španělů mexický občan korejského původu, který žije ve Spojených státech, Adrian Hong Chang. Z Madridu odjel do Lisabonu a z portugalské metropole následně odletěl do New Yorku.
Podle deníku Financial Times měl licenci jako řidič alternativní taxislužby Uber na jméno Oswaldo Trump.
Ve skupině byli dále občané Spojených států a Jižní Koreje. Washington zatím na španělskou žádost oficiálně neodpověděl. Ministerstvo zahraničí pouze sdělilo, že se na útoku nepodílel nikdo z pověření americké vlády.
Armáda jako hrozba
Ze Severní Koreje sice v posledních zhruba dvaceti letech uprchly tisíce lidí, mezi nimi i diplomaté, dosud ale nevytvořili žádnou jednotnou opoziční organizaci, natož aby podnikli přímou akci proti režimu.
Podle analytického centra Korea Risk Group, které sídlí v jihokorejské metropoli Soulu, exulanti ani bývalí diplomaté, kteří "dezertovali", nepředstavují pro Kim Čong-una reálné nebezpečí. To mu prý hrozí pouze od armády. "Po svém nástupu provedl čistky ve vedení ozbrojených sil a pravidelně přesouvá důstojníky, aby zabránil vytvoření jakékoliv kliky proti sobě," uvádí analytici.
I Kimův zavražděný bratr Kim Čong-nam se několikrát sešel s jinými exulanty, ale nic nenasvědčovalo tomu, že chce být aktivní v opozici proti Pchjongjangu. Prohlásil však, že země potřebuje změny.
