"Z naděje se stala noční můra." KLDR sepsula vztahy s USA, vyhrožuje dalším zbrojením

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
12. 6. 2020 21:09
Přesně dva roky uběhly od historické schůzky Donalda Trumpa s Kim Čong-unem. V Singapuru 12. června 2018 si vůbec poprvé podali ruku americký prezident a severokorejský vůdce. Od té doby se ale jejich vztahy zhoršily. KLDR navíc tento pátek, v den výročí, prohlásila, že veškeré naděje se přeměnily v "noční můru". Slíbila, že opět zvýší počet jaderných zbraní.
V červnu roku 2018 to vypadalo nadějně. Poprvé v historii si americký prezident podal ruku s vůdcem KLDR.
V červnu roku 2018 to vypadalo nadějně. Poprvé v historii si americký prezident podal ruku s vůdcem KLDR. | Foto: ČTK

Osobní vztahy Kim Čong-una a Donalda Trumpa za poslední dva roky ochladly a KLDR nevidí důvod, proč je dál udržovat, pokud bude Bílý dům tak "nepřátelský". Tak by se dalo shrnout nové vyjádření severokorejského ministra zahraničí pro státní média.

"Dokonce i tenký paprsek naděje na mír na korejském poloostrově se vytratil a proměnil se v temnou noční můru," popsal Ri Son-kwon vztahy mezi oběma zeměmi dva roky po prvním společném summitu.

Od společné schůzky v Singapuru, kde se KLDR zavázala k jadernému odzbrojení, se Trump a Kim sešli ještě jednou, a to loni ve Vietnamu. Tam už k žádné dohodě nedospěli a vietnamskou Hanoj opustili dříve, než plánovali.

Tehdejší společná jednání ztroskotala na tom, že zatímco USA trvaly na severokorejském odzbrojení, KLDR požadovala zrušení všech ekonomických sankcí. Jedno bez druhého se nestane, obě strany přitom dál trvají na svých podmínkách.

KLDR od té doby různě naléhala na Spojené státy, tlačila, vyhrožovala. Kvůli sankcím se asijská země dostala do obrovských hospodářských problémů. Severní Korea sice nezveřejňuje informace o tamní ekonomické situaci, zahraniční pozorovatelé - hlavně z Jižní Koreje - ale měli koncem loňského roku obavy, že se země ocitla v největší krizi od hladomoru v 90. letech.

Není ani jasné, jak KLDR zasáhla pandemie koronaviru. Na začátku dubna sice státní média tvrdila, že v oblasti není jediný nakažený, těžko se ale zjišťuje, jak v naprosto izolované zemi situace skutečně vypadá.

Hluché telefony

Pchjongjang teď slíbil, že vztahy s USA zachraňovat nebude, posílí zbrojení a rozšíří svůj jaderný arzenál. Podobně nepřátelsky se ale staví i k Jižní Koreji.

KLDR se svým jižním sousedem přestala komunikovat. Americký server CNN s odkazem na jihokorejské ministerstvo obrany napsal, že nefunguje ani vojenské telefonní spojení. To bylo zavedeno předloni, aby se předešlo nezamýšleným konfrontacím na hranicích. 

Na co KLDR naopak reaguje, jsou jihokorejské balony, které přes nejstřeženější hranici na světě pouštějí už 16 let původně uprchlíci ze severu. Jsou plné letáků se slogany očerňujícími vůdce Kima, kterého nazývají ďáblem. V minulosti v nich byly schované i dolarové bankovky nebo třeba čokoláda. Pchjongjang je považuje za propagandu, Kimova sestra Kim Jo-čong nedávno označila ty, kteří balony vypouštějí, za lidský odpad.

To, že se do celé věci vložila Kim Jo-čong, není náhoda. Diktátorova mladší sestra podle pozorovatelů upevňuje svou politickou moc. Minulý týden pohrozila, že pokud aktivisté s posíláním letáků nepřestanou, KLDR vypoví vojenskou dohodu s Jižní Koreou z roku 2018. Soul se proto rozhodl, že posílání balonů s letáky zakáže. Je to poprvé, co Kimova sestra takto zasáhla do politiky. Šlo také o její první samostatné veřejné prohlášení.

Mocná sestra

Spekuluje se o tom, že Kim Jo-čong se v posledních dvou letech stala po diktátorovi druhým nejmocnějším člověkem v KLDR. Před dvěma lety zastupovala Kima na zimních olympijských hrách v Jižní Koreji, na loňském summitu s USA ve vietnamské Hanoji se od bratra téměř nehnula. Fungovala jako jeho pravá ruka.

Mluví se o tom, že právě ona dohlíží na bratrův kult osobnosti - jak doma, tak i v zahraničí. A že jí severokorejský vůdce bezmezně věří.

"To, že jí Kim Čong-un dovolil psát a oznamovat ostrá prohlášení o Jižní Koreji tak osobním tónem, o mnohém svědčí," uvedl pro britský deník The Guardian odborník z Institutu pro severokorejská studia v Soulu Jongsik Bong. "Je určitě připraven dovolit své sestře, aby se stala jeho alter egem."

Do roku 2010 přitom žila prakticky v ústraní, v médiích se neobjevovala. Stejně jako její bratr - a dokonce i ve stejné době - chodila na základní školu ve Švýcarsku, potom promovala na Kim Ir-senově univerzitě v Pchjongjangu. V roce 2007 získala první funkci ve vládnoucí komunistické straně. Po boku svého bratra se ale poprvé objevila ve státních médiích až v roce 2014.

Když se letos v dubnu Kim Čong-un neobjevil celé tři týdny na veřejnosti, spekulovalo se o jeho zdraví a o tom, kdo ho ve funkci případně nahradí. "Kim Jo-čong hraje ústřední roli v severokorejské politice a je jednou z hlavních osob, na kterých závisí přežití režimu," myslí si Leonid Petrov, specialista na KLDR, působící jako vysokoškolský učitel v australském Sydney.

Nikdy z ní ale podle něj nebude vůdce. "Ví, jak posílit Kim Čong-una, ale nikdy ho nenahradí. Severní Korea je konfuciánská země, kde si váží stáří, zkušeností a maskulinity. Je Kimovým nejdůvěrnějším spojencem, ale nic víc," dodává.

Video: Kim se po třech týdnech objevil na veřejnosti

Kim Čong-un se po 3 týdnech objevil na veřejnosti | Video: Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

teď

Zaměstnanci italské Alitalie protestovali proti úbytku pracovních míst

Silnici mezi římským letištěm Fiumicino a metropolí dnes zablokovaly stovky protestujících. Vyzývali italskou vládu, aby zabránila zániku pracovních míst při přeměně ztrátové Alitalie na nové aerolinky ITA. Informovala o tom agentura Reuters. Protestující se usadili uprostřed silnice, policisté se štíty přihlíželi. Alitalia a další letecké společnosti musely zrušit přes 130 letů.

Ztrátová Alitalia činnost ukončí 15. října. Nástupnická ITA si podle odborů ponechá pouze 2800 z téměř 11 000 zaměstnanců Alitalie. Nástupnické aerolinky podle nich také nabízí méně štědrou pracovní smlouvu. Zaměstnanci Alitalie dále požadují, aby jejich podpora v nezaměstnanosti trvala pět let místo dojednaného jednoho roku.

Vyjednávání mezi leteckou společností ITA a odbory je nyní pozastaveno. "Vláda o tomto vyjednávání mlčí. Pro nás je zásadní proto, aby se zachovala pracovní místa," uvedly odbory v prohlášení.

Zdroj: ČTK
před 34 minutami

Brabec vnímá po debatě o Turówě posun, příští týden se sejde s polským ministrem

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) vnímá po pátečním jednání expertních týmů významný posun v některých bodech ohledně polského hnědouhelného dolu Turów. Příští týden, pravděpodobně v pondělí, bude jednat s polským protějškem Michalem Kurtykou, později opět zasednou i odborné týmy. Brabec to řekl novinářům.

Podle Česka důl Turów u česko-polské hranice mimo jiné ohrožuje zásoby pitné vody v českých obcích. Soudní dvůr Evropské unie v pondělí uvalil na Polsko pokutu půl milionu eur denně (asi 12,7 mil. Kč) za neuposlechnutí předchozího soudního příkazu k přerušení těžby v dole.

Unijní soud už v květnu vydal na základě české žaloby předběžné rozhodnutí o zastavení těžby v dole. Polská vláda reagovala oznámením, že důl zavřít nehodlá, a stejné stanovisko zaujal také generální ředitel společnosti PGE, vlastníka dolu. Náhlé zastavení těžby by podle Polska ohrozilo energetickou bezpečnost země a tisíce pracovních míst. Soud následně vyměřil Polsku zmíněnou pokutu.

Brabec nechtěl být ohledně možné dohody konkrétní. "Dokud není domluveno všechno, není domluveno nic. Nicméně bylo několik bodů, které byly významně sporné celou dobu. Dnes po jednání vnímám posun v některých a uvidíme. Nechci konkretizovat," řekl v pátek. "Jsem rád, že se i po dnešním jednání přiblížil kompromis, který snad bude přijatelný pro obě strany, který snad budou umět schválit obě vlády," doplnil liberecký hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Zdroj: ČTK
Další zprávy