


Severokorejský diktátor Kim Čong-un už na ruské válce proti Ukrajině válce inkasoval v přepočtu více než 210 miliard korun. Kremlu dodal vojáky, rakety a na 15 milionů dělostřeleckých granátů. Ve stejné době Kyjev žádá Jižní Koreu - úhlavního nepřítele KLDR - o špičkové raketové systémy schopné ničit balistické střely. Změní Soul svůj dlouhodobě opatrný postoj?

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu na sociální síti X uvedl, že Severní Korea už přijala rozhodnutí, které takto rozsáhlé nasazení vojáků v zahraničí umožňuje. Pokud by Pchjongjang skutečně poslal na ukrajinskou frontu desetitisíce dalších mužů, výrazně by tím překonal svůj dosavadní příspěvek do ruské války.
Kyjev nyní doufá, že společný nepřítel by mohl pohnout Soul k dodávkám výzbroje na Ukrajinu. Jižní Korea už v minulosti umožnila nepřímé dodávky stovek tisíc kusů dělostřelecké munice ráže 155 milimetrů přes Spojené státy.
Jižní Korea také umožnila předání některých zbraní vyráběných na základě jihokorejských licencí. Turecko například poskytlo Ukrajině samohybné houfnice T-155 Firtina ráže 155 milimetrů, které konstrukčně vycházejí z jihokorejské K9 Thunder. Vedle toho Soul poskytuje Kyjevu významnou humanitární pomoc.
To, co ale nyní žádá Kyjev, jsou především moderní prostředky protivzdušné obrany. Mezi nejpravděpodobnější kandidáty by patřil systém M-SAM, známý také pod korejským názvem Cheongung. Jedna baterie stojí přibližně 400 až 500 milionů dolarů, tedy zhruba 8,8 až 11 miliard korun.
Radar tohoto systému dokáže sledovat hrozby na vzdálenost přesahující 200 kilometrů a jeho střely mohou zasahovat cíle přibližně v okruhu 50 kilometrů. M-SAM už získal také zkušenosti v ostrém nasazení během íránsko-americké války, kdy jej používaly ozbrojené síly Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie.
Ještě ambicióznější možnost představuje systém L-SAM. Ten Jižní Korea vyvinula jako protiváhu amerického THAAD nebo izraelského systému Arrow 3 a zaměřila jej především na obranu proti balistickým raketám.
Výrobce uvádí, že systém dokáže zachytit cíle až na vzdálenost 450 kilometrů. Během série zkoušek mezi listopadem 2022 a červnem 2023 L-SAM úspěšně zneškodnil tři ze čtyř cvičných balistických střel.
Jižní Korea ovšem plánuje jeho plné operační nasazení až na rok 2028. Armáda jej bude potřebovat především kvůli severokorejskému raketovému arzenálu.
Soulu v přímých dodávkách zbraní brání nejen politická opatrnost, ale také domácí legislativa. Jihokorejské předpisy výrazně omezují export vojenského vybavení do zemí, kde právě probíhá ozbrojený konflikt.
Soul také nechce úplně zpřetrhat vztahy s Moskvou, protože Rusko má značný vliv na režim v Pchjongjangu. Jihokorejci chtějí tento kanál nechat otevřený.
Rusko zároveň opakovaně varovalo Jižní Koreu, že přímé dodávky zbraní Ukrajině vyvolají tvrdou reakci. Pro Soul představuje nejhorší scénář možnost, že by Moskva začala Kim Čong-unovi předávat své nejmodernější raketové, letecké nebo ponorkové technologie.
Ovšem Severní Korea podobné skrupule s pomocí Rusku nemá. První velký severokorejský kontingent dorazil do Ruska po ukrajinském vpádu do Kurské oblasti v létě 2024. Prezident Vladimir Putin tehdy s Kim Čong-unem dojednal vyslání přibližně 12 tisíc vojáků výměnou za peníze a technologie využitelné při vývoji ponorek.
Severní Korea dodává Rusku také balistické rakety krátkého dosahu KN-23 a KN-24. Mluvčí ukrajinské vojenské rozvědky Andrij Černiak v srpnu uvedl, že Pchjongjang vyslal do ruské Voroněže celkem 90 příslušníků 112. raketové brigády společně se 120 balistickými střelami. Kromě střel Pchjongjang dodal Moskvě také zhruba 15 milionů dělostřeleckých granátů, které však podle analytiků zhruba v polovině případů selhaly z důvodu špatného technického stavu.
Pro severokorejský režim představuje válka mimořádně výnosný obchod. Podle západních odhadů už Pchjongjang na dodávkách zbraní Rusku vydělal přibližně deset miliard dolarů, tedy kolem 210 miliard korun. Vedle peněz navíc získává přístup k ruským vojenským technologiím, ke kterým by se za normálních okolností dostal jen velmi obtížně.



Spojené státy od 29. září zakážou dovoz některých mléčných výrobků, většiny alkoholických nápojů a motocyklů z Kanady. Od poloviny září se také na řadu dalších výrobků bude vztahovat 50procentní clo. V úterý to oznámil Bílý dům. Opatření přichází v době vyhrocené obchodní války mezi oběma sousedními zeměmi.



Hasiči ukončili zásah u shořelého supermarketu Lidl v Kladně, místo převzal majitel. Likvidaci požáru, který způsobil zkrat, vyhlásili v úterý večer, řekl ve středu mluvčí středočeských hasičů Tomáš Bakalář. Škoda způsobená požárem podle odhadu dosáhla 120 milionů korun, nikdo se nezranil.



Při ruských útocích na jihu Ukrajiny v noci na středu podle místních úřadů přišli o život nejméně tři lidé, z toho dva u hraničního přechodu s Moldavskem, který byl kvůli tomu dočasně uzavřen. Informovala o tom ruskojazyčná služba serveru BBC. Ruská armáda v noci opět útočila na Kyjev, podle záchranářů, na něž se odvolává BBC, se tyto útoky ve středu zřejmě obešly bez obětí.



Když předseda hnutí ANO Andrej Babiš zahajoval v pondělí odpoledne hlavní fázi kampaně ANO ke komunálním a senátním volbám, snažil se u toho zpropagovat kandidáty na primátora Prahy a Brna. Největší kus pozornosti si ale nakonec „ukousl“ někdo úplně jiný. Kandidátka ANO do Senátu Petra Absolonová, která měla k Babišovi nejblíže.



Pokud jde o elektromobily, může Evropa druhé nejlidnatější zemi světa vůbec něco nabídnout? Počet nových aut směřujících do Říše středu jasně ukazuje, že situace je nejspíš ztracená.