Utekli z KLDR do Jižní Koreje, teď ale chtějí zpátky. Jsme tu jako v pasti, zoufají si uprchlíci

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
28. 4. 2018 17:15
Někteří severokorejští uprchlíci doufají, že mírová dohoda mezi Korejemi jim umožní vrátit se zpátky do KLDR. V Jižní Koreji se cítí jako cizinci.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Soul - Celých sedm let Kim Ryon-hui netouží po ničem jiném. Chce se vrátit zpátky do Severní Koreje, domů za svým manželem a dcerou.

Vyrostla a žila pohodlný život Pchjongjangu. Pracovala jako krejčová, její muž byl vojenským chirurgem.

V Jižní Koreji ale teď Kim Ryon-hui sdílí zchátralý dům s několika dalšími severokorejskými uprchlíky. Většinu z nich tvoří váleční veteráni, kteří tu žijí od konce korejské války a chtějí zemřít tam, kde se narodili. Všichni sdílí jednu touhu: vrátit se zpátky do země, kde už přes půl století vládne tvrdý diktátorský režim.

Společně se upínají k výsledkům korejského summitu, který proběhl v pátek. Severokorejský vůdce Kim Čong-un se na něm s jihokorejským prezidentem Mun Če-inem dohodl, že ještě letos podepíší mírovou smlouvu. Obě země jsou totiž fakticky ve válečném stavu, korejská válka skončila v roce 1953 pouze příměřím.

Korejští vůdci se v pátek mimo jiné dohodli, že obnoví setkání rozdělených rodin, která už v minulosti několikrát proběhla. Kim Ryon-hui tak doufá, že se shledá s rodinou.

Skončila až ve vězení

Z KLDR utekla v podstatě náhodou a nechtěně. Před sedmi lety překročila hranici do Číny kvůli léčbě, ale pak zjistila, že lékařská péče není v komunistické zemi zdarma pro všechny. Začala tam proto pracovat.

Brzy ji kontaktoval jeden z převaděčů, kteří na korejsko-čínské hranici působí, a nalákal ji na větší výdělek v Jižní Koreji. Jenže tam ji potkal osud všech severokorejských uprchlíků. Podstoupila výslech, na jehož konci musela podepsat prohlášení, ve kterém se distancovala od jakékoliv podpory KLDR.

Jde o běžný postup jihokorejských úřadů, které ženě zároveň okamžitě udělily jihokorejské občanství. Jenže žádný Jihokorejec nesmí navštívit sever bez zvláštního vládního povolení.

Kim Ryon-hui si zažádala o pas. Když ale uvedla, že chce odjet do Pchjongjangu, byla její žádost zamítnuta. Pokusila se cestovní doklad padělat, za což ji odsoudili na dva roky do vězení. Na svobodu se dostala po deseti měsících v roce 2015.

Od té doby jezdí po celé zemi a vypráví svůj příběh. A vysvětluje, proč si přeje vrátit se zpět do KLDR. Píše petice do OSN, protestuje. 

Jsme diskriminovaní, druhořadí občané

"Nezáleží, jak moc jste bohatí, když se o to nemůžete podělit se svou rodinou," odpovídá obvykle na zvědavé dotazy, proč se chce vrátit do chudé komunistické země, když život v Jižní Koreji je lepší.

Taky často slýchá, proč se nepokusí svou rodinu dostat přes hranice, aby mohli žít všichni společně v Jižní Koreji. Jenže Kim Ryon-hui v zemi není spokojená. "Těch sedm let mě naučilo, jaké to ve skutečnosti je, žít tu jako severokorejský utečenec," řekla britskému listu The Guardian. "Severokorejští běženci jsou v téhle zemi navždy cizinci, klasifikovaní jako druhořadí občané. Nikdy bych nechtěla po své dceři, aby žila takový život."

A nejsou to jen její slova. Polovina Severokorejců, kteří do Jižní Koreje utekli před diktátorským režimem, si stěžuje na diskriminaci: od kolegů v zaměstnání, nadřízených nebo klidně i cizích lidí na ulici. Vyplývá to z loňské studie Korejské národní komise pro lidská práva.

Obě země prošly od 50. let minulého století naprosto odlišným vývojem. Jihokorejci často považují znalosti Severokorejců za zastaralé a pohlížejí na ně s podezíravostí a pohrdáním. Uprchlíky prozradí už jejich přízvuk.

V současné době žije v Jižní Koreji asi 30 tisíc severokorejských uprchlíků. Někteří z nich si stěžují, že nemohou najít přátele ani důstojné zaměstnání. Míra nezaměstnanosti mezi přeběhlíky dosahuje sedmi procent, což je téměř dvojnásobek celostátního průměru, a jejich měsíční příjem je oproti celostátnímu průměru poloviční.

Video: Kim Čong-un spolu s jihokorejským prezidentem zasadil borovici

Kim Čong-un přijel limuzínou, pak s jihokorejským prezidentem zasadil mírovou borovici | Video: Reuters, Asociated Press
 

Právě se děje

před 1 hodinou

Britská libra po odkladu schválení brexitové dohody oslabuje

Britská libra oslabuje poté, co dolní komora britského parlamentu o víkendu odsunula schválení brexitové dohody, dokud její obsah nebude převeden do britského práva. Kolem 08:00 SELČ libra vůči dolaru ztrácela 0,6 procenta na 1,2905 USD. Minulý týden se přitom vyšplhala až na pětiměsíční maximum 1,2990 USD.

Podle analytiků nicméně víkendový vývoj snížil riziko brexitu bez dohody, což brání výraznějšímu propadu libry. Banka Goldman Sachs v nedělí snížila pravděpodobnost brexitu bez dohody na pět procent z dříve předpokládaných deseti procent, napsala agentura Reuters.

Euro si vůči libře připisuje zhruba 0,4 procenta na 0,8644 GBP. Vůči dolaru jednotná evropská měna ztrácí přibližně desetinu procenta na 1,1155 USD.

před 2 hodinami

V Katalánsku se během protestů zranilo skoro 600 lidí, čtyři přišli kvůli gumovým projektilům o oko

Protesty v Katalánsku, které vypukly minulé pondělí po vynesení verdiktu španělského nejvyššího soudu nad politiky tohoto regionu na severovýchodě Španělska, si za týden vyžádaly na 580 zraněných. Informovalo o tom v neděli večer katalánské ministerstvo zdravotnictví. Nejvyšší katalánský soud rovněž v neděli oznámil, že vůči 104 osobám bylo kvůli násilnostem při demonstracích zahájení vyšetřování, 28 z nich je ve vazbě.

Katalánská ministryně zdravotnictví Alba Vergesová v neděli uvedla, že do soboty záchranná služba v souvislosti s demonstracemi ošetřila 565 zraněných; dalších 14 osob bylo zraněno při potyčkách ze soboty na neděli. Třináct zraněných zůstává v nemocnicích. Stav jednoho policisty a jedné demonstrantky je velmi vážný a čtyři zranění přišli při střetech s policií o oko. Podle katalánských médii jim zranění oka způsobily gumové projektily.

Další zprávy