Vídeň - V Rakouskou o víkendu skončila jednání o sestavení vlády velké koalice sociálních demokratů (SPÖ) a lidovců (ÖVP). Do čela kabinetu by měl na základě dohody usednout předseda SPÖ Werner Faymann.
Ten přitom zastává značně euroskeptické názory a v minulosti například požadoval vypsat k Lisabonské smlouvě referendum.
Zřejmě právě z tohoto důvodu je součástí 200stránkové koaliční dohody bod, který stanovuje, že pokud jedna ze stran zažádá o všelidové hlasování o přijetí smlouvy, dojde k automatickému vypovězení paktu. Informoval o tom server EurActiv.com.
Krajní pravice referendum chce
Lisabonskou smlouvu přitom již v dubnu letošního roku ratifikoval "starý" rakouský parlament, ve kterém disponovala velká koalice jistější většinou hlasů než v tom novém, kde získala téměř třetinu hlasů dvě populisticko-nacionalistická uskupení.
Jsou jimi Svobodní a Svaz pro budoucnost Rakouska, kteří při ratifikaci volali po vyhlášení referenda.
Lidovci si nějakou chvíli pohrávali s myšlenkou vytvoření vlády právě s těmito stranami, nakonec se však rozhodli pro obnovení velké koalice.
Ačkoli koaliční dohoda zamezuje snahám o vyvolání referenda, právě ty stály u začátku konce minulé vlády velké koalice v červnu letošního roku.
Levicový Jörg Haider?
Faymann je v Rakousku známý jako euroskeptik, byť paradoxně předsedá proevropsky orientovaným sociálním demokratům.
Rozložení sil v parlamentu by nyní pravděpodobně vyhlášení referenda umožnilo. Obě pravicové strany získaly ve volbách dohromady 28 procent hlasů, sociální demokraté 29 procent a lidovci 26.
Přitom právě část lidovců během vyjednávání o vládě volala po spojení se Svazem pro budoucnost Rakouska a Svobodnými a vytvoření vlády podobné té z roku 2000, která Rakousko dostala do izolace v rámci Evropské unie.
Kromě značné části konzervativních lidovců by pro referendum mohlo hlasovat i několik sociálních demokratů blízkých Faymannovi.
Ten podle mnohých pomohl zmírnit propad preferencí sociální demokracie právě svým vystupováním za vypsání referenda.
V minulé Gusenbauerově vládě zastával Faymann post ministra dopravy a infrastruktury. Jeho kritici mu vyčítají, že nedostudoval vysokou školu a nikdy neměl jiné zaměstnání než to politické.
