Kiska nebude znovu kandidovat v prezidentských volbách, krok zdůvodnil rodinou

Zahraničí ČTK Zahraničí, ČTK
Aktualizováno 15. 5. 2018 15:56
"Nikdy jsem se netajil tím, že rodinný život je pro mě důležitý," zdůvodnil Andrej Kiska.
Slovenský prezident Andrej Kiska.
Slovenský prezident Andrej Kiska. | Foto: Matej Slávik

Bratislava - Slovenský prezident Andrej Kiska příští rok nebude usilovat o znovuzvolení hlavou státu. Dlouhodobě nejdůvěryhodnější slovenský politik, který je prezidentem od roku 2014, to řekl novinářům. Své rozhodnutí zdůvodnil tím, že se chce více věnovat rodině.

"Nikdy jsem se netajil tím, že rodinný život je pro mě velmi důležitý. V uplynulém roce jsme v rodině zažili šťastné i tragické události. Obě mi připomenuly, že čas strávený s nejbližšími je nenahraditelný. Pokud má mít náš život smysl, nemůžeme ho odsouvat na vedlejší kolej," zdůvodnil.

Kiska také uvedl, že zváží, jak využije důvěry veřejnosti k zahájení nové politické éry na Slovensku a ke spojení těch, kdo chtějí vládnout slušně a odpovědně.

Na Kiskovo rozhodnutí o případné kandidatuře čekaly parlamentní politické strany, které své prezidentské kandidáty dosud nepředstavily. Oznámení Kisky není překvapením, již dříve média i někteří politici spekulovali, že nynější prezident se v další přímé volbě hlavy státu o přízeň voličů ucházet nebude.

Po zvolení Kisky se jeho choť nepřestěhovala z Popradu do Bratislavy a až na výjimky se neúčastnila oficiálního programu hlavy státu. Loni se prezidentskému páru narodil syn a Kiskově choti náhle zemřel bratr.

Kiska z pozice podnikatele a filantropa v rozhodujícím kole přímé volby hlavy státu před čtyřmi lety porazil tehdejšího premiéra Roberta Fica, který letos v březnu rezignoval na funkci šéfa vlády v zájmu řešení politické krize po vraždě novináře Jána Kuciaka a jeho partnerky. Předseda nejsilnější vládní strany Směr-sociální demokracie Fico již opakovaně řekl, že o post hlavy státu se v roce 2019 ucházet nebude.

Krátce po Kiskově vyjádření svou kandidaturu na úřad prezidenta oznámil vědec a zakládající člen nyní nejsilnější opoziční strany Svoboda a solidarita Robert Mistrík, který se v roce 2012 z politiky stáhl. Již dříve uvedl také politický analytik a pedagog Eduard Chmelár, že zvažuje kandidaturu. Podle médií by se o funkci mohl ucházet i soudce slovenského nejvyššího soudu a exministr spravedlnosti Štefan Harabin.

Kiska v úterý opět upozornil na neřešení palčivých problémů společnosti. "Žel, až vražda dvou mladých lidí odhalila, jaké důsledky může mít selhávající stát a zkorumpovaná vládní moc. Na začátek nové, lepší éry nestačí jen změna vlády," řekl k vývoji na Slovensku po vraždě Kuciaka a jeho partnerky. Hlava státu Ficovu demisi nepřímo označila za konec jedné politické éry, která přinesla množství politických zápasů a emoce. Podle Kisky bude lepší, pokud úřad prezidenta v budoucnu nebude vystaven sporům.

Ačkoli Kiska nebude znovu kandidovat, z veřejného života se stáhnout nehodlá. "Politický zápas, který jsem zahájil v roce 2014, nepovažuji za skončený. Budu přemýšlet, jak nejlépe využit autority a důvěry velké části veřejnosti, abych i po skončení působení v prezidentském úřadu přispěl k začátku nové politické éry na Slovensku," řekl. Dodal, že své rozhodnutí v této záležitosti oznámí do konce letošního roku.

Jako prezident obhajuje Kiska proevropskou a proatlantickou orientaci své země a také sankce Evropské unie proti Rusku. Opakovaně rovněž upozorňoval na neřešení problémů ve slovenském zdravotnictví či školství, či na chabý boj proti korupci i klientelismu. I kvůli tomu měl Kiska dlouhodobě napjaté vztahy s Ficem, který hlavu státu kritizoval kromě jiného za využívání vládní letky k cestám za rodinou do rodného Popradu.

Loni unikly do médií dokumenty ohledně vyšetřování firmy, jejímž spolumajitelem je Kiska. Firmě KTAG daňový úřad neuznal náklady vynaložené na propagaci Kisky v souvislosti s jeho kampaní před prezidentskými volbami a společnosti doměřil daň z přidané hodnoty a později také daň z příjmů.

Video: Český prezident Miloš Zeman navštívil na Slovensku Andreje Kisku

Zeman zahájil oficiální část návštěvy Slovenska | Video: Radek Dragoun
 

Právě se děje

před 2 hodinami

Nálety v povstaleckých oblastech Sýrie usmrtily 20 lidí, tvrdí Syrské organizace pro lidská práva

Nálety syrské a ruské armády v sobotu v povstaleckých oblastech v Sýrii usmrtily nejméně 20 civilistů, mezi mrtvými je osm dětí. S odvoláním na sdělení exilové Syrské organizace pro lidská práva o tom informovala agentura Reuters. Při leteckých úderech na pět vesnic v oblasti Idlibu na severozápadně země rovněž utrpělo několik lidí zranění.

Čtyři civilisté včetně jednoho dítěte přišli o život ve vesnici Bára na jihu Idlibu, který mají z větší části stále pod kontrolou odpůrci syrského prezidenta Bašára Asada. Reportér agentury AFP popsal, jak se záchranáři snažili dostat k obětem v troskách dvoupatrového domu, který se po náletu zřítil.

Nejméně devět lidí pak zemřelo při útoku na tržiště ve vesnici Baljún a další dva civilisté zahynuli v oblasti Džabal Závíja na jihovýchodě Idlibu. Barelové bomby svržené z vrtulníků usmrtily pět civilistů, včetně tří dětí, ve vesnici Abadíta. Barelové bomby jsou většinou sudy naplněné výbušninami a šrapnely.

Současné boje jsou nejprudší od srpna, kdy bylo sjednáno příměří. Vojsko o provincii začalo bojovat v dubnu a do srpna byla provincie terčem mnoha náletů syrského letectva i jeho ruských spojenců. OSN odhaduje, že od dubna opustilo domovy na 400 tisíc lidí. Sporadické boje pokračovaly i po srpnu a SOHR tvrdí, že od té doby přišlo o život na 160 civilistů.

Další zprávy