reklama
 
 

Kim se dříve bál převratu, ale zahraničními cestami upevnil svou moc v KLDR

18. 5. 2018
Financial Times píše, že diktátor se v zemi dříve izoloval, protože se obával, že by se v jeho nepřítomnosti mohli generálové pokusit převzít moc v zemi.

Pchjongjang - Mladý severokorejský diktátor stojí v čele milionové armády a disponuje jadernými zbraněmi, donedávna ale jeho vládu provázel strach a nejistota. Podle expertů se bál opustit svou izolovanou zemi, aby mocní armádní generálové v jeho nepřítomnosti neprovedli převrat nebo aby zahraniční jednotky nevyužily této příležitosti ke svržení jeho režimu.

To ale již neplatí. V dubnu Kim Čong-un nasedl do obrněného vlaku a vydal se na 20hodinovou jízdu z Pchjongjangu do Pekingu. Byla to jeho první zahraniční cesta od nástupu k moci v roce 2011, po níž následovala tento měsíc další návštěva Číny, tentokrát letecky. V červnu se má Kim sejít v Singapuru s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, píše list Financial Times.

Kimovy cesty do Číny byly vnímány především jako snaha o zlepšení vztahů mezi Pekingem a Pchjongjangem a jako příprava na summit USA - KLDR. Podle některých analytiků ale Kimovy návštěvy Číny svědčí i o něčem dalším: o diktátorově sebevědomí ohledně domácí mocenské pozice, kterou v posledních letech posiloval sérií politických represivních opatření namířených proti vysokým představitelům země, liberalizací ekonomiky a rozvojem jaderného a raketového zbrojního programu.

"Návštěvy Číny znamenají zásadní změnu v jeho způsobu vlády a ukazují, že si je natolik jistý svým postavením, že si troufne opustit na pár dní své hlavní sídlo," podotkl poradce Hank Morris, který působí v jihokorejské metropoli Soulu.

Rozhovory se severokorejskými uprchlíky naznačují, že Kimova politika je na domácí půdě úspěšná. Podle nich má mladý vůdce mezi řadovými občany širokou podporu. "Je to diktátorský model dohnaný do extrému," uvedl profesor Andrei Lankov z univerzity v jihokorejské metropoli Soulu. "Kim chce, aby měli lidé žaludky plné jídla a srdce plná strachu," dodal.

Severokorejský vnitropolitický vývoj je důležitý pro diplomacii v regionu. Sebevědomější Kim se nyní cítí připravený vést ambiciózní zahraniční politiku, což zahrnuje nedávný summit s jihokorejským vůdcem Mun Če-inem z 27. dubna a chystanou vrcholnou schůzku s Trumpem.

Pro mnoho pozorovatelů je severokorejský režim motivován jediným cílem: přežít. Čtyřiatřicetiletý Kim chce "zemřít přirozenou smrtí v pokročilém věku", říká profesor Lankov. První překážkou, které Kim čelil po převzetí moci po zesnulém otci v roce 2011, byla politická a vojenská elita země, pro kterou byl mladý vůdce velkou neznámou. Tento skepticismus vedl k několikaletým čistkám, jejichž obětí se staly jedny z nejznámějších osobností KLDR, včetně vůdcova bratra Kim Čong-nama, který byl zavražděn loni v Malajsii.

Za oběť čistkám padl i Kimův strýc Čang Song-tchek, který byl odsouzen za velezradu a v roce 2013 zastřelen popravčí četou. "Kim Čong-un tvrdě zakročil proti elitám, aby odstranil činitele spojené s otcem a nahradil je vlastními lidmi s cílem upevnění moci," vysvětlil šéf Světového institutu severokorejských studií An Čchan-il.

Na rozdíl od svého otce Kim Čong-ila - jehož vláda je spojována s hladomorem, který v 90. letech minulého století připravil o život statisíce lidí - zaměřil Kim Čong-un své tažení především na severokorejské politické a vojenské špičky a jeho pověst mezi širší populací neutrpěla.

Severokorejský režim je nadále obviňován z porušování lidských práv, včetně věznění lidí bez soudu, nucených prací a častého užívání poprav. Severní Korea ale současně za Kim Čong-unovy vlády zažívá období postupných efektivních ekonomických reforem, když režim umožňuje fungování soukromých tržišť a de facto soukromých podniků, což vedlo k zřetelnému zvýšení životní úrovně obyvatelstva.

Je to plán na přežití, tvrdí odborníci

"Rada bezpečnosti OSN v posledních letech zpřísnila sankce, Severní Korea ale více decentralizovala a zproduktivnila svou ekonomiku. Oslabení státní kontroly umožnilo rozvoj tržních aktivit a jednotlivci a rodiny získali více možností pracovat pro své osobní zájmy," uvedl William Brown, který vyučuje asijskou ekonomiku na Georgetownské univerzitě. Bankovní ústav Bank of Korea uvedl, že růst HDP v Severní Koreji v roce 2016 dosáhl čtyř procent.

"To je jeho plán na přežití. Hospodářské reformy jsou pro Kima klíčové k udržení se u moci," říká Kim Pjong-jon z univerzity v Soulu. Podle něj je cílem severokorejského vůdce dosáhnout na summitu s Trumpem uvolnění sankcí. Jaderné zbraně přitom Kimovi poskytují silnou vyjednávací pozici a je velmi nepravděpodobné, že by se jich severokorejský diktátor byl ochoten zcela vzdát, navzdory jeho slibům denuklearizace z poslední doby.

Mezi ty patří i avizované uzavření severokorejského testovacího jaderného střediska. Podle agentury Reuters ale nebude jeho likvidace tak snadná. Nepovedený odstřel podzemních tunelů by totiž mohl vést k uvolnění radioaktivního odpadu. Jaderný materiál skončí sice pohřben pod zemí, ale stále jej půjde vykopat a vojensky využít.

Pchjongjang veřejně přizval ke zničení testovacího střediska zahraniční média, ale nikoli technické inspektory. Odborníci na odzbrojení a jaderní vědci si tedy kladou otázku, zda je plán efektivní a bezpečný. Podle posledních zpráv jsou některé části testovacího střediska u obce Pchunggje po poslední a nejsilnější jaderné zkoušce v září nestabilní. Více explozí by tak jen zbytečně zvýšilo riziko.

Severní Korea by při uzavření střediska mohla postupovat důvěryhodněji a bezpečněji, soudí So Kun-jul, profesor jaderného inženýrství na Národní univerzitě v Soulu. Mnozí mají za to, že se severokorejský vůdce Kim Čong-un nákladných jaderných zbraní, na kterých si velmi zakládá, nikdy nevzdá. A pokud by jaderný program omezil, analytici varují, že by se jednalo o dlouhý proces.

autor: ČTK | 18. 5. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama