Kim Čong-un ohlásil konec moratoria na jaderné zkoušky. KLDR hrozí novými zbraněmi

ČTK ČTK
Aktualizováno 1. 1. 2020 7:26
Severokorejský vůdce Kim Čong-un na jednání vládnoucí strany prohlásil, že KLDR nemá důvod prodlužovat své moratorium na zkoušky jaderných zbraní a raket dlouhého doletu. Na poradě vedení vládnoucí strany také ohlásil, že světu brzy předvede novou strategickou zbraň.
Severokorejský diktátor Kim Čong-un.
Severokorejský diktátor Kim Čong-un. | Foto: Reuters

"Nemáme žádný důvod být dále jednostranně spoutáni tímto závazkem," uvedl Kim Čong-un na jednání špiček Korejské strany práce (KSP). Jaderné odstrašování je podle severokorejského vůdce nezbytné vůči hrozbám z Washingtonu, který pokračuje ve vojenských cvičeních s Jižní Koreou.

Postěžoval si také na "gangsterské sankce a nátlak". Kritizoval Washington také za promarnění času k dialogu. Pokud USA nezmění nepřátelskou politiku vůči Pchjongjangu, KLDR bude pokračovat ve vývoji strategických zbraní, varoval. "Svět brzy uvidí novou strategickou zbraň v držení KLDR," avizoval.

Americký ministr zahraničí Mike Pompeo v reakci na Kimovo prohlášení vyjádřil naději, že si Severní Korea raději vybere mír než válku. "Při těchto veřejných oznámeních nezbývá než doufat, že si předseda Kim vybere jinou cestu," řekl Pompeo televizi Fox News. "Doufáme, že předseda Kim udělá správné rozhodnutí - zvolí mír a prosperitu před konfliktem a válkou," dodal podle agentury Reuters.

Pompeo v televizi CBS vyjádřil hluboké zklamání nad tím, že Kim Čong-un porušil závazky, které dal prezidentu Donaldu Trumpovi.

Sám Trump před novináři tvrdil, že nadále věří ve vůli severokorejského vůdce přistoupit na jaderné odzbrojení KLDR, přestože Kim Čong-un o několik hodin dříve oznámil odstoupení od moratoria na jaderné zkoušky a brzké předvedení nové strategické zbraně. "Podepsali jsme dohodu o denuklearizaci. To byla první věta ze schůzky v Singapuru. Myslím, že dodrží své slovo, takže uvidíme, jak to bude," prohlásil Trump před novoročními oslavami ve své prázdninové rezidenci na Floridě.

Spojené státy žádají, aby se Pchjongjang vzdal vývoje jaderných zbraní, a teprve potom chtějí odvolat sankce uvalené na KLDR za její jaderné a raketové zbrojní testy. Pchjongjang požaduje postupné rušení hospodářských sankcí výměnou za dílčí kroky v odzbrojovacím procesu. Jednání o denuklearizaci KLDR se ocitla na mrtvém bodě od neúspěšného únorového summitu Trumpa s Kim Čong-unem v Hanoji.

VIDEO: Koreanista Horák o politice KLDR ve vztahu k USA. 

Doteď KLDR jaderné zbraně potřebovala pro vlastní bezpečnost, ale došlo jim, že to nejde dohromady s ekonomickým růstem, říká koreanista Horák | Video: Emma Smetana
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 54 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy