Dokumentární film Kibera: Příběh slumu je o lidech, kteří se chudinskou čtvrť snaží změnit v lepší místo k životu. Vy jste jedním z nich. Jak složité to je?
Kibera je největší slum v Africe, žijí zde lidé, kteří pracují za nejnižší mzdu a každý den se musí snažit, aby vyšli s penězi. O zlepšování prostředí slumu se přede mnou samozřejmě snažilo mnoho místních a ne každý uspěl.
Abych byl úspěšný, vím, že musím mít nápad, co chci dělat. Rozhodl jsem se, že na to půjdu prostřednictvím focení. Každých pět dní v týdnu obcházím slum, zachycuji změny a události, které se tu dějí.
To se nemusí líbit každému. Setkal jste se někdy s problémy?
Samozřejmě. Za dobu, co ve slumu Kibera fotím, jsem se naučil i zažil spoustu věcí. Fotil jsem třeba místní mladé lidi, kteří mě neznali. Fyzicky mě napadli, protože jsem je vlastně fotografoval bez jejich povolení.
Focení asi není úplně běžná záliba lidí, kteří žijí v největším africkém slumu. Jak jste se k tomu dostal?
Fotit jsem začal asi před deseti lety, od roku 2014 působím jako profesionální fotograf. Dokumentoval jsem už dvoje volby a musím říct, že jsem si z toho odnesl nezapomenutelné zkušenosti. Viděl jsem například, jak bezpečnostní složky střílely do lidí. Umírali přímo před mým foťákem.
Ve slumu Kibera žijete celý život, narodil jste se do rodiny třinácti sourozenců, po smrti matky jste dokonce žil i na ulici, což si spousta Čechů ani neumí představit.
Abych řekl pravdu, život v Kibeře pro mě vlastně žádná výzva není a nikdy ani nebyla. Jediná výzva je nedostatek pracovních míst a vlastně jakékoliv práce.
Kdo je Donwilson Odhiambo?
Mladý fotograf Donwilson Odhiambo žije v Kibeře, největším slumu Afriky, celý život. Narodil se do rodiny třinácti sourozenců a po smrti matky se jako teenager ocitl na ulici. Život ve slumu fotografuje. V současnosti se účastní výstav World Press Photo v New Yorku s názvem African Photojournalism Database a výstavy LUMIX Festival for Young Photojournalism v německém Hannoveru.
Mnoho mladých lidí ve slumu vůbec nemá příležitosti, nemá šanci sehnat dobrou práci. A to jen proto, že pocházejí z podmínek, ze kterých pocházejí. Chcete se ucházet o práci? Stačí jen zmínit slovo Kibera…
Důležitým momentem ve filmu jsou loňské prezidentské volby, při kterých v Kibeře vypukly masové demonstrace, které se nakonec zvrhly v násilnosti, při nichž umírali lidé. Z dokumentu bylo cítit, jak jsou pro vás důležité. Co přesně se stalo?
Volby jsou pro Keňany důležité vždy. Už jen proto, jak jejich výsledky ovlivní možnost získat práci a podobně. Tyhle volby byly skutečně důležité. A jak jste říkal, zvrhly se tak, že při nich zemřeli lidé - protože vyústěním toho všeho bylo násilné potlačení demonstrací. Vlastně spolu "válčila" vláda a opozice, což se jen dotklo nevinných lidí.
Dokument Kibera: Příběh slumu
Film režiséra Martina Páva vypráví o lidech z největšího afrického slumu, kteří se navzdory drsným podmínkám rozhodli proměnit nelítostné prostředí v lepší místo pro život. Mezi hlavní hrdiny dokumentu patří například mladý fotograf Donwilson, HIV pozitivní učitelka Benta, boxer Tanker nebo umělci ze skupiny Maasai Mbili. Snímek měl premiéru na 22. Mezinárodním filmovém festivalu v Jihlavě.
Když jsem Kiberu navštívil, byl jsem překvapený, jak velký slum to je. Kdo je jeho typický obyvatel?
To se vlastně nedá říct. V Kibeře žijí odhadem víc než dva miliony lidí - děti, mladí i starší. Je to domov spousty lidí, kteří zde žijí pospolu. Pocházejí z různých kultur z celé Keni. Jsou jedna rodina.
Video: Největší slum Afriky navštívili reportéři Aktuálně.tv. Podívejte se na reportáž
