Kennedy mohl atentát přežít. Osudné kulce neuhnul kvůli korzetu na bolavá záda, odhalili lékaři

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
28. 11. 2017 15:37
Bývalý americký prezident J. F. Kennedy mohl v roce 1963 přežít atentát v Dallasu. V obraném reflexu mu zabránil těsný korzet, který nosil kvůli dlouhodobým problémům se zády. Podle některých odborníků mu korzet znemožnil sehnout se k podlaze auta ve chvíli, kdy na něj mířil atentátník Lee Harvey Oswald.
Prezident J. F. Kennedy s manželkou krátce před útokem.
Prezident J. F. Kennedy s manželkou krátce před útokem. | Foto: Reuters

Washington - Byl pátek 22. listopadu, v texaském Dallasu okolo půl jedné odpoledne. Na amerického prezidenta Johna F. Kennedyho, který jel v otevřené limuzíně SS-100-X bez střechy, právě zamířily tři kulky.

První minula, druhá mu prostřelila hrdlo a třetí ho zasáhla do hlavy. Právě poslední rána byla smrtelná.

A jak nyní odhadují experti, fatální být nemusela. Kdyby Kennedymu nebránil v pohybu korzet, který nosil kvůli bolavým zádům, nemusel ho střelec napotřetí trefit.

Těsně sešněrovaný korzet s elastickou bandáží obepínal jeho boky a celá záda. Kennedymu tak podle názorů některých odborníků neumožnil, aby se rychle ohnul dolů k podlaze auta.

"Když se zamyslíte nad tím, že se vám korzet táhne až ke hrudi nad bradavky a je opravdu přiléhavý, budete schopní se předklonit?" ptá se neurochirurg Thomas Pait.

A není to zdaleka jediná otázka, kterou atentát na J. F. Kennedyho vyvolává.  Událost z roku 1963 znovu výrazně ožila letos na podzim.

Americký Národní archiv v říjnu zveřejnil 2800 z celkem 3810 dosud tajných spisů FBI a CIA, které se atentátu týkají. Souhlas k tomu dal americký prezident Donald Trump. Původně se měly uvolnit všechny dokumenty, což ale Trump na poslední chvíli zakázal z bezpečnostních důvodů.

Odmalička podlomené zdraví 

Současně s tím vyšla na podzim podrobná dokumentace Kennedyho zdravotního stavu. Zprávu doplněnou o informace, které dosud veřejnost neznala, zveřejnil vědecký časopis Journal of Neurosurgery. Jedním z autorů je právě neurochirurg Pait. 

Problémy s páteří Kennedyho trápily od vysokoškolských let, na operačním sále byl opakovaně. Vše zřejmě odstartovalo zranění meziobratlové ploténky, které mu přivodil protihráč při fotbale.

Kromě toho prodělal už jako dítě řadu nemocí. V mládí pak bojoval s nízkou vahou nebo bolestmi břicha i kloubů. V dospělosti mu lékaři diagnostikovali onemocnění nadledvin, takzvanou Addisonovu chorobu.

Detaily o zdravotních problémech ale začaly pomalu vyplouvat na povrch až po atentátu v roce 1963. Za útokem stál Lee Harvey Oswald.

"Byl to jeden z našich nejmladších a také nejnemocnějších prezidentů," říká Pait pro televizi CNN a připomíná nízký věk, ve kterém 35. prezident Spojených států zemřel. Zavražděn byl v pouhých 46 letech. 

Podle Paita ale bylo pro Kennedyho důležité, aby si zachoval obraz mladého a vitálního muže. Navenek tak působit dokázal, ve skutečnosti ale často trpěl. Tehdy navíc medicína nebyla ještě tak rozvinutá a lékaři marně zjišťovali, jak onemocnění zad pojmenovat. 

Zpackané operace

Záda Kennedyho začala ještě víc trápit po nepovedené operaci v roce 1944. Bývalý prezident zákrok v bostonské nemocnici podstoupil i proto, že pomýšlel na politickou kariéru.

"Asi šest týdnů po první operaci se bolest vrátila. Byl v hrozné kondici, prostě v příšerné," popisuje Pait pro CNN s tím, že se pak Kennedy z koloběhu operací už nikdy nevymanil.

Jedna z reoperací (v roce 1954) mu dokonce málem vzala život. Operace byla o to riskantnější, že prezident v té době už trpěl zmiňovanou Addisonovou chorobou. 

Berle, které tehdy musel velice často používat, mu ale vadily. Jeho matka Rosse Kennedyová v memoárech napsala, že byl ochoten riskovat život, i kdyby byly šance na úspěšný výsledek padesát na padesát. 

Pait ale upozorňuje, že není jasné, jak by se jeho stav vyvíjel, kdyby "pod kudlu" nikdy nešel. Třeba by ho potíže neopustily, říká Pait. 

Nešel k zemi

O verzi, že korzet zabránil Kennedymu v pohybu, se spekulovalo už dříve. V roce 2013 podpořil domněnky také Kenneth Salyer, jeden z doktorů, který se pokoušel prezidentovi zachránit život. Nebýt zdravotnické pomůcky, střela by podle Salyera pro tragicky zesnulého státníka nebyla osudnou.

"Myslím, že by se to nestalo, kdyby šel k zemi stejně jako John Connally," uvedl pro televizi CBS News. Někdejší texaský guvernér John Connally cestoval v autě také, útok ale přežil. Podle Salyera zareagoval právě tak, jak mohl i Kennedy, kdyby neměl korzet. Když guvernéra zasáhla jedna z kulek, ohnul se dolů k podlaze vozu.

Prakticky všichni naši východoněmečtí a kubánští agenti pracovali na konci studené války pro nepřítele, říká bývalý hlavní historik CIA Fischer. | Video: DVTV, Emma Smetana
 

Právě se děje

před 18 minutami

"Zlej Kája" se kvalifikoval na mistrovství světa

Český profesionální šipkař Karel Sedláček, přezdívaný "Zlej Kája", si v prosinci zahraje na mistrovství světa.

V posledním kvalifikačním turnaji vyřadil postupně tři soupeře a na elitním dostaveníčku si zahází podruhé v kariéře. Rowbyho-Johna Rodrigueze smetl výsledkem 6:0, Nizozemce Benita van de Pase 6:2 a Nizozemce Jana Dekkera 7:2. 

Mistrovství světa se koná od 15. prosince v londýnském Alexandra Palace. 

před 1 hodinou

Soud ve Štrasburku připustil klimatickou žalobu na 33 zemí, včetně Česka

Za přípustnou označil Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku klimatickou žalobu šesti dětí a mladých lidí z Portugalska, kterou podali na 33 zemí včetně Česka. Informovala o tom agentura DPA, podle které tak padla první velká překážka ve snaze přimět evropské vlády ke zlepšení boje proti klimatickým změnám. Žalobu podala skupina, jejíž nejmladší člence je teprve osm let, v září. Žalované státy se k ní budou muset vyjádřit do konce února příštího roku.

"Cílem žaloby je získat právně závazné rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva, který bude po vládách v Evropě vyžadovat, aby podnikly potřebné naléhavé kroky a zastavily klimatickou krizi," stojí na stránkách věnovaných žalobě.

Šestice mladých lidí z portugalského hlavního města Lisabonu a z města Leiria a jeho okolí, kterým je od osmi do 21 let, podala žalobu v reakci na ničivé požáry v roce 2017, při kterých v jihoevropské zemi zemřelo přes 120 lidí. Vědci podle stěžovatelů potvrdili, že klimatické změny hrály při vzniku a šíření požárů roli.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští radní nesouhlasí se změnou územního plánu k nové ranveji na letišti

Pražští radní nedoporučili změnu územního plánu nutnou pro stavbu nové ranveje, kterou plánuje státem vlastněné ruzyňské letiště. Změna byla původně navržena ke schválení, radní však většinou hlasů byli pro nedoporučující stanovisko. O změnách s konečnou platností rozhodne zastupitelstvo. S výstavbou paralelní dráhy chce letiště začít zhruba za pět let.

Nová ranvej má doplnit stávající, a tím navýšit kapacitu až na 30 milionů cestujících ročně. Loni jich terminály na Ruzyni odbavily rekordních 17,8 milionu, což bylo podle zástupců letiště na hraně kapacity. Letos kvůli koronaviru provoz klesl na minimum. Podle dřívějších plánů by letiště chtělo získat stavební povolení ke stavbě v roce 2025 a stavbu dokončit o tři roky později. Náklady jsou odhadovány na zhruba devět miliard korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy