Inženýr z Petrohradu se ucházel o nabízený post a vyhledal si adresu, na níž se měl zúčastnit pohovoru. Ke svému překvapení zjistil, že se jedná o vojenskou základnu. "To je běžná taktika," říká pro server Cholod Ivan Čuviljajev ze společnosti Get Lost, která pomáhá ruským dezertérům. Kdyby podle něho muž na pohovor šel, náboráři by ho ujistili, že práce se týká pouze výroby dronů a nemá nic společného s bojem. Kdyby však podepsal nějaké papíry, byl by nasazen rovnou na frontu. Informace serveru Cholod převzal i ruský opoziční server Meduza.
"Věřil jsem jim," tvrdil další muž, kterému místní úřady slíbily práci na stavbě. Když se dostavil, přivítal ho vojenský úředník, který trval na tom, že bude pracovat na infrastrukturních projektech, aniž by mu hrozilo riziko, že bude vyslán do boje. "A já jsem naletěl," popsal serveru muž s tím, že náborář působil důvěryhodně, když spěchal s podpisem dokumentů před tím, než mu skončí pracovní doba. Teprve, když uchazeče o práci odvezli na vojenské cvičiště, pochopil, že ho úředník podvedl.
Nejde o ojedinělé příběhy, na ukrajinském bojišti končí proti vlastní vůli čím dál více Rusů. Důvod je prostý - dobrovolníků rychle ubývá a ztráty okupačních jednotek je potřeba doplňovat. Za téměř tři roky války zemřelo v bojích na Ukrajině nejméně 77 tisíc ruských vojáků, vyplývá ze seznamu potvrzených obětí, který sestavily servery Mediazona a BBC.
Analýza zpravodajského webu Meduza na základě údajů z dědických spisů ale naznačuje, že skutečný počet by mohl přesáhnout i 120 tisíc lidí. Množství zraněných pak může být až třikrát vyšší, což by z bojiště vyřadilo dalších 360 tisíc vojáků. I tato čísla pravděpodobně podhodnocují rozsah ruských ztrát, vzhledem k tomu, že Kreml údaje o obětech stále tají. Kvůli bezohlednému přístupu ruské armády ke svým vojákům se vžil termín "mlýnek na maso".
Praktiky náborářů: falešné pracovní inzeráty nebo policejní nátlak
Nábor nových dobrovolníků je pro Kreml čím dál obtížnější. Čuviljajev poznamenává, že koncem roku 2023 jejich přihlášky do armády "téměř vymizely". Sergej Krivenko z lidskoprávní skupiny Citizen. Army. Law. to potvrzuje s tím, že nedávné snahy Kremlu o mobilizaci odhalily, jak málo Rusů je ochotno se dobrovolně přihlásit.
Rusko se nyní snaží do armády nalákat i na stále rostoucí nástupní bonusy, které nabízejí jak federální, tak regionální úřady, píše Meduza. Mimo to používá brutální náborové praktiky, včetně manipulace či psychologického a úředního nátlaku.
Před rokem 2023 byly náborové snahy podstatně méně agresivní. Žoldnéřská Wagnerova skupina posílala na frontu vězně, které dříve ve velkém verbovala výměnou za prominutí trestu. Po vzpouře a smrti zakladatele skupiny Jevgenije Prigožina povinnost verbovat připadla opět na ministerstvo obrany. To se rozhodlo využít zákeřných praktik, jako jsou falešné pracovní inzeráty nebo policejní nátlak.
Čuviljajev varuje, že tyto metody budou s pokračující ruskou agresí pravděpodobně ještě sofistikovanější a ministerstvo bude hledat účinnější strategie, jak dostat nic netušící Rusy do armády.
Krivenko popsal případy, kdy byli zaměstnanci firem požádáni, aby podepsali vojenské smlouvy údajně jen proto, aby se "předvedli" před svými šéfy. Byli ujišťováni, že smlouvy mohou být později zrušeny. Ve skutečnosti však platí na dobu neurčitou. Jejich signatáři pak nemají žádný vliv na to, kde a jak budou sloužit. Většina z nich končí jako frontoví bojovníci bez ohledu na to, co jim kdo slíbil.
Do náborových praktik jsou zapojeny i regionální úřady práce. Krivenko uvedl příběh nezaměstnaného muže z Novosibirska, kterému nabídli práci pěšáka v armádě. Krivenko z lidskoprávní skupiny Citizen. Army. Law. zdůraznil, že úřady práce nemají žádnou pravomoc posílat lidi k náborům a ti, kteří takové doporučení dostanou, nemají povinnost se tam hlásit. Mnoho rekrutů by se podle něj nepřihlásilo, kdyby věděli, že mohou být posláni přímo do první linie.
Aby ruské úřady naplnily stavy armády, tlačí také na obyčejné brance, aby se během dvanáctiměsíční povinné vojenské služby přihlásili ke smluvní službě. V některých případech jim vyhrožují trestním oznámením, pokud nepodepíší. Jedna matka řekla časopisu Citizen. Army. Rights, že jí její syn v slzách volal a řekl, že se nikdy neplánoval přihlásit jako dobrovolník. "Vyhrožovali mu pěti až sedmi lety vězení, pokud nepodepíše," dodala matka.
"Buď teď podepíšeš smlouvu, nebo ti v kapse skončí pytlík drog"
Cílem nekalých praktik ruské armády jsou často bývalí vězni. Fjodor Sorokin, jehož jméno kvůli bezpečnosti server Cholod pozměnil, řekl, že poté, co si odpykal trest za držení drog, obdržel prostřednictvím chatovací aplikace WhatsApp zprávu s oznámením o novém obvinění. Měl se přihlásit na policii, ale adresa odpovídala vojenskému odvodnímu úřadu. Sorokin předvolání ignoroval, ale policisté ho zatkli. "Dali mi na výběr. Buď teď podepíšeš smlouvu, nebo ti v kapse skončí pytlík drog," vypráví Sorokin, který nakonec smlouvu s armádou podepsal.
"Když mluvím s dezertéry, kteří jsou bývalými vězni, vždy se ptám, kolik lidí z jejich nápravného zařízení bylo posláno na Ukrajinu. Říkají obvykle, že jich bylo 50 až 75. Takové skupiny odcházejí pravidelně téměř z každého vězení," popisuje Čuviljajev ze společnosti Get Lost.
Na jaře 2024 Kreml přijal nový zákon, který umožňuje lidem obviněným z trestných činů vstoupit do armády. Když takovou smlouvu podepíší, jejich případný soudní proces se zastaví. Od října se zákon rozšířil i na lidi, se kterými už soud probíhá. Teď mohou být přímo z vazby nebo domácího vězení posláni přímo do války. Nábor nyní cílí i na osoby, které jsou pouze vyšetřovány - což se může týkat kohokoli, dokonce i člověka zatčeného kvůli nastrčenému balíčku drog.