


Evropská komise chce městům usnadnit regulaci krátkodobých pronájmů typu Airbnb, které mohou v turisticky vytížených oblastech zhoršovat dostupnost bydlení. Úřady ale budou muset svůj postup opřít o data a prokázat, že bez zásahu se situace u nich ve městě nebo regionu nezlepší.

Aktem o dostupném bydlení, jak se nový návrh z pera Evropské komise nazývá, Brusel reaguje mimo jiné na snahu evropských měst omezovat krátkodobé ubytovávání turistů v soukromých bytech.
Podle komise sice krátkodobé pronájmy nejsou hlavní příčinou bytové krize, v turisticky vytížených oblastech ale mohou dál zhoršovat dostupnost bydlení a přispívat k růstu cen.
Některá města už krátkodobé pronájmy začala regulovat. Jejich opatření ale v řadě případů narazila na námitky pronajímatelů a platforem, které se odvolávaly na národní pravidla nebo pravidla vnitřního trhu EU.
Jedním z nejvýraznějších příkladů je Barcelona, která chce od roku 2028 ukončit poskytování turistického ubytování v bytech. Její postup se dostal až před španělský ústavní soud. Ten zákaz posvětil, Airbnb se ale kvůli případu obrátilo také na Evropskou komisi.
Právě podobné spory a požadavky měst a regionů vedly komisi k návrhu společného rámce. Ten má především přinést větší právní jistotu veřejným orgánům i poskytovatelům krátkodobého ubytování.
Komise přitom městům nedává novou pravomoc krátkodobé pronájmy zakazovat. Stanovuje podmínky, za kterých mohou úřady využít nástroje, které jim umožňuje národní právo.
Podle návrhu budou moci příslušné úřady vymezit takzvané oblasti s bytovým stresem. Aby mohly následně přijímat opatření spadající pod nový rámec, musí splnit několik podmínek.
Jedním z hlavních ukazatelů má být poměr ceny bydlení k příjmům. Za oblast s bytovým stresem návrh považuje například území, kde by člověk na koupi bydlení potřeboval alespoň osm ročních příjmů.
Zároveň musí úřady za běžných podmínek doložit, že se tento poměr během předchozích deseti let zhoršoval. Pokud cena bydlení dosáhne alespoň desetinásobku ročního příjmu, požadavek na desetileté zhoršování se neuplatní.
Úřady zároveň musí odůvodnit, že bez přijetí opatření se situace v příštích třech letech pravděpodobně nezlepší. Vycházet přitom mají z objektivních a ověřitelných dat, například o vývoji cen, příjmů, počtu obyvatel nebo nabídky bydlení.
Samotné vyhlášení oblasti ale ještě neznamená, že město může automaticky zakázat krátkodobé pronájmy.
Pokud chce takové omezení zavést, musí navíc prokázat, že krátkodobé ubytování má na dostupnost nebo nabídku bydlení významný negativní dopad po dobu nejméně tří let. Zároveň musí zvážit, zda stejného cíle nelze dosáhnout mírnějším opatřením.
Regulace má být také co nejpřesněji zacílená. Pokud se problém týká jen části města, neměla by automaticky dopadat na celé jeho území. Návrh počítá s možností vymezit například konkrétní městskou část, obec, metropolitní oblast nebo jinak vymezené území.
Pro zjišťování přesných dopadů krátkodobého ubytování by měla městům se získáváním potřebných dat pomoci nová unijní pravidla transparentnosti, která platí od května letošního roku.



V Česku pro tyto potřeby vzniká systém eTurista, do kterého poskytovatelé krátkodobého ubytování budou muset evidovat data o hostech. Začátek jeho fungování však byl odložen do roku 2027.
Akt doprovází také doporučení týkající se takzvaných akceleračních plánů bydlení. Ty mají řešit dlouhodobější problém nedostatečné nabídky bytů v oblastech s bytovým stresem a jejich okolí.
Komise doporučuje například urychlit povolování nové výstavby a renovací, lépe využívat existující bytový fond a uvolňovat prázdné nemovitosti. Pozornost věnuje také dostupnému a sociálnímu bydlení a možnostem využití národních a evropských peněz.
Návrh přivítal starosta Barcelony Jaume Collboni. „Oceňujeme uznání, že rozmach krátkodobého ubytování ve městech prohlubuje nedostatek dostupného bydlení pro obyvatele, a že máme možnost přijmout opatření v této oblasti,“ uvedl Collboni.
Český europoslanec z lidovecké frakce EPP Luděk Niedermayer (TOP 09) míní, že se návrh věnuje pouze části problému.
„Vzhledem k tomu, že krátkodobé pronájmy tvoří jen zlomek bytového fondu, však od jejich lepší regulace nelze očekávat, že by mohla výrazněji pohnout s palčivými problémy typu nedostatečná nabídka bytů, pomalé renovace a drahé stavební materiály,“ uvedl na dotaz redakce.
V návrhu podle něj také schází větší důraz na sdílení zkušeností mezi členskými státy. To by podle něj mohlo být užitečné, protože v některých státech EU k tak dramatickému zhoršování krize bydlení nedochází.
Vznik Evropské aliance pro bydlení a investiční platformy vnímá jako krok správným směrem, není si však jistý, jestli bude stačit.
Parlamentní frakce Socialistů a demokratů návrh přivítala. Rakouský socialistický europoslanec Andreas Schieder řekl, že návrh přináší změnu evropských pravidel, která městům svazovala ruce v řešení krize bydlení.
„Poskytnutí většího počtu nástrojů obcím k regulaci krátkodobých pronájmů představuje významný krok vpřed – musí však být doprovázeno větším financováním ze strany EU v oblasti dostupného bydlení a renovací,“ dodal.
Podle frakce Levice je návrh naopak nedostatečný a neodpovídá rozsahu krize bydlení.



Platforma Airbnb návrh kritizuje. Podle ní akt sám o sobě nepřidá na trh dlouhodobých pronájmů jediný byt a zároveň může přinést větší právní nejistotu poskytovatelům krátkodobého ubytování. Přesto vidí na návrhu i některá pozitiva.
„Akt stanovuje správné principy. Teď je potřeba, aby do něj byly zahrnuty opravdové mantinely, které je promění v jistotu pro ubytovatele, hosty a malé podniky, kteří jsou na těchto aktivitách závislí,“ uvedl vedoucí oddělení pro vládní záležitosti Airbnb v EU George Mavros.
Podle Airbnb by se řešení bytové krize mělo soustředit především na výstavbu, renovace a uvolnění prázdných bytů.
Oblast bydlení je sice v pravomoci členských států, akt o dostupném bydlení však komise opírá o pravidla vnitřního trhu. Návrh tak nyní poputuje k poslancům Evropského parlamentu a zástupcům členských států v Radě EU.



Norský fotbalista Sparty Jonatan Brunes vzpomíná v dobrém na angažmá v Lilleströmu, s nímž se Pražané utkají ve čtvrtek v Evropské lize. Šestadvacetiletý útočník čeká už jedenáct soutěžních zápasů na vstřelený gól a na tiskové konferenci s humorem prohlásil, že si branky šetří právě proti bývalému zaměstnavateli.



Lídr pražského STAN Petr Hlaváček chce příští týden představit podobu dojednávané pražské koalice a přistoupit k podrobnějším jednáním s vybranými partnery. Řekl to po úterním jednání týmů STAN a Pirátů. S Piráty v úterý podle něj probrali základní rámec případné spolupráce včetně představ o rozdělení gescí, zatím bez personálií.



Dohoda USA a Ruska o dodávkách nafty poskytuje Moskvě legitimitu, zatímco na ukrajinská města dále padají bomby. V italském parlamentu to ve středu řekla premiérka Giorgia Meloniová. Dohodu označila za velmi riskantní volbu, jejíž přínos je nejistý a rizika jsou naopak zřejmá, píše agentura Reuters.



Evropská unie zatížila elektromobily z Číny dodatečnými cly, teď se domluvila na omezení dovozu hybridů ze stejné země, v boji proti levné konkurenci ale pořád tahá za kratší konec provazu. A tak i samotné evropské automobilky volají po rychlejším zavádění dalších opatření. Klíčový je hlavně plán nazvaný „Vyrobeno v Evropě“, který udává, kolik procent každého vozu by mělo být vyrobeno v EU.



Zemědělec z Pardubicka si odpyká 20 let vězení za to, že si u známého objednal ubití manželky ocelovou trubkou. Vykonavatel vraždy Josef Hájek stráví ve vězení o dva roky méně. Tresty ve středu mužům pravomocně potvrdil pražský vrchní soud, který zamítl jejich odvolání. Za odstranění ženy, s níž se při rozvodu nechtěl dělit o majetek, zaplatil manžel podle verdiktu 150 tisíc korun. Vinu odmítal.