


Izraelský parlament v pondělí schválil zákon zavádějící trest smrti pro Palestince odsouzené za terorismus a nacionalisticky motivované vraždy. Opatření prosazované krajní pravicí vyvolalo ostrou kritiku doma i v zahraničí. Odpůrci upozorňují na jeho diskriminační charakter, protože dopadá pouze na Palestince, zatímco Izraelce vyjímá.

Návrh stanovuje, že obyvatelé Západního břehu, kteří zabijí Izraelce „s úmyslem popřít existenci státu Izrael“, budou odsouzeni k trestu smrti. Soud však může na základě „zvláštních důvodů či okolností“ uložit místo toho doživotní trest. Poprava oběšením má být podle zákona vykonána do 90 dnů od rozsudku, bez možnosti odvolání.
V praxi tak zákon zavádí trest smrti pouze pro Palestince odsouzené za nacionalisticky motivované trestné činy, obdobné činy spáchané židovskými Izraelci na Palestincích však z jeho působnosti vyjímá.
Zatímco Palestinci na Západním břehu podléhají vojenskému právu, izraelští osadníci spadají pod civilní. Právě do vojenského systému nový zákon zasahuje a nově umožňuje soudcům uložit trest smrti i bez jednomyslného rozhodnutí, píše CNN.
Zákon se nevztahuje na bojovníky teroristické organizace Hamás, kteří se podíleli na masakru ze 7. října 2023. Vláda pro ně prosazuje samostatný zákon o zřízení zvláštního tribunálu.
Návrh, který prosazoval krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir, prošel druhým a třetím čtením poměrem 62 ku 48, přičemž jeden poslanec se hlasování zdržel.
Ben Gvir, který si na oslavu přinesl do parlamentu láhev šampaňského, dříve hrozil, že jeho strana odejde z vládní koalice, pokud se o zákonu nebude hlasovat.
„Izrael dnes mění pravidla hry. Kdo vraždí Židy, nebude dál dýchat ani si užívat podmínky ve vězení,“ prohlásil po jeho schválení.
Premiér Benjamin Netanjahu návrh původně odmítal kvůli riziku odvetných kroků vůči izraelským rukojmím drženým v Pásmu Gazy. Po uzavření příměří však svůj postoj změnil a zákon podpořil.
Schválení zákona vyvolalo na domácí scéně i v zahraničí vlnu kritiky. Bezprostředně po hlasování podala Asociace pro občanská práva v Izraeli stížnost k Nejvyššímu soudu, aby zákon zrušil. Opozice i další kritici se domnívají, že by mohl být označen za protiústavní.
Lídr izraelské opozice Jair Lapid návrh ostře odsoudil a označil ho za „kapitulaci před Hamásem“. „Nejsme jako Hamás, jsme jeho pravým opakem. Nezaložili jsme židovský stát proto, abychom přijali morální standardy radikálního islámu. Tento zákon ale říká, že když nás přijdou zabít, jediným řešením je chovat se jako oni,“ dodal.
Agentura Reuters uvádí, že ještě před hlasováním vyzvali zástupci Německa, Francie, Itálie a Spojeného království izraelské zákonodárce, aby od návrhu upustili, a vyjádřili „hluboké znepokojení“ nad jeho podle nich diskriminační povahou.
Izrael v současnosti umožňuje trest smrti jen ve výjimečných případech, jako je velezrada nebo válečné zločiny spojené s nacistickým režimem. Od vzniku státu byli popraveni pouze dva lidé: izraelský důstojník za velezradu v roce 1948 a Adolf Eichmann, jeden z hlavních architektů holokaustu, který byl po dopadení izraelskou rozvědkou v Argentině popraven v roce 1962.



40–60 % psů trpí nadváhou. Jak předcházet zdravotním komplikacím radí odborníci za Ontario.



Fotbalisté Sparty prohráli v odvetném utkání 3. předkola Ligy mistrův Lyonu 0:3 a hlavní část lukrativní soutěže si nezahrají. Pražané nevyužili domácí výhru 2:1 z prvního utkání, v odvetě hráli od 34. minuty bez vyloučeného Adama Ševínského.



Sledovali jste online přenos z odvetného utkání třetího předkola fotbalové Ligy mistrů mezi Olympiquem Lyon a Spartou Praha.



Více než 16 tisíc civilistů, které Rusko zadrželo od začátku války proti Ukrajině, je podle odhadů OSN stále zbaveno svých svobod: mnozí z nich jsou zadržováni v izolaci či z důvodů, které odporují mezinárodnímu právu. Na pondělním neformálním zasedání Rady bezpečnosti OSN to uvedla asistentka generálního tajemníka OSN pro lidská práva Claudia Fuentesová Julioová.



Íránská tisková agentura Mehr o víkendu zveřejnila videozáznam s nejvyšším íránským vůdcem Modžtabou Chameneím, který se od nástupu do úřadu letos v březnu neobjevil na veřejnosti. Informoval o tom v neděli deník Gulf News, vycházející ve Spojených arabských emirátech. Mehr nicméně neuvedla, kdy a kde byl videozáznam pořízen.