Kdo se dívá, musí být viděn. Evropa řeší zákaz burky

Radim Klekner Radim Klekner
2. 4. 2010 20:33
Po Francii a Belgii se protestní hlasy ozývají také z Dánska a Nizozemska
Kompletně zahalených žen se po Evropě pohybuje pár stovek, burku a nikáb chtějí ale zakázat hned v několika zemích EU
Kompletně zahalených žen se po Evropě pohybuje pár stovek, burku a nikáb chtějí ale zakázat hned v několika zemích EU | Foto: Reuters

Brusel, Kodaň, Haag - Burku, tradiční oděv muslimských žen, lze v Evropě spatřit jen výjimečně. Přesto se v parlamentech hned několika členských zemí Evropské unie rozhořela debata, zda tento způsob oblékání nezakázat.

To, že by se nošení burky stalo mezi muslimskou populací Evropy všeobecně rozšířeným, rozhodně nehrozí. Ve většině států EU však napříč politickým spektrem panuje shoda v jednom.

Burka nepatří do škol a univerzit či na úřady a její nošení nelze připusit ani na veřejných místech. Ne snad z obav před šířením islámu, nýbrž z toho důvodu, že každá osoba, jež se na veřejnosti pohybuje, musí být jednoznačně identifikovatelná.

Francouzský prezident Sarkozy chce zákon zakazující nošení burky prosadit v parlamentu v první polovině tohoto roku. Zahalování na veřejnosti se podařilo prosadit v několika italských městech ovládaných protiimigrantskou Ligou severu.

Nejdále zatím zašla Belgie, která se legislativu trestající nošení burky až sedmi dny vězení chystá schválit do čtrnácti dnů.

Ten, kdo se na mě dívá, musí být viděn

Návrh, který předložil parlamentní výbor pro otázky justice, má podporu pětice vládních stran a kromě frankofonních Zelených se proti němu nikdo nestaví.

"Nemůžeme dovolit, aby si někdo nárokoval právo, že může vidět druhé, ti mu ale nesmí vídět do obličeje," tvrdí jeden z předkladatelů zákona, liberál Denis Ducarme.

Kdo se proti zákonu napříště prohřešní, půjde na týden do vězení nebo zaplatí pokutu ve výši 25 eur. Legislativa má podporu i na straně levicových stran, podle kterých zahalování žen porušuje jejich občanská práva.

V jedenáctimilionové Belgii žije přibližně 500 000 muslimů, burku však nosí podle odhadů jen asi dvě stovky žen, vesměs z rodin salafistů, vyznávajících radikální formu islámu.

Nemáte nárok na sociální dávky

V Nizozemsku se nošení burky snaží již delší dobu zakázat pravicově populistická Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. V parlamentu však zatím prošel pouze zákon, který umožňuje, aby ženám, jež si přijdou v burce pro sociální dávky, byla podpora snížena. 

Ženy v burce jsou běžně k vidění jen v několika muslimských zemích, většina tamních žen dává přednost islámskému šátku
Ženy v burce jsou běžně k vidění jen v několika muslimských zemích, většina tamních žen dává přednost islámskému šátku | Foto: Reuters

Pouze ale z toho důvodu, že je na úřadech nelze náležitě identifikovat.

Celkem tři ženy nosící burku a sto padesát zahalujících se nikábem, rouškou zakrývající obličej a krk, bylo nedávno napočítáno v Dánsku. Tamní sociálnědemokratická opozice proto parlamentní debatu o nošení burky označila za frašku.

Tvrdé sankce předpokládá zákon, který v parlamentu v Římě předložili ligisté Umberta Bossiho: dva roky vězení a pokutu ve výši dvou tisíc eur.

Incident v Córdobě

Toleranci vůči muslimskému obyvatelstvu Evropy určitě nenapomůže incident, k němuž na Velký pátek došlo v jihošpanělské Córdobě. Skupina mladých muslimů z Rakouska se zde začala spontánně modlit v gotické katedrále z 13. století. Tři z nich byli následně zatčeni policií, když jeden z mladíků vytáhl na strážce pořádku nůž.

Katedrála sv. Vincenta sloužila ovšem až do roku 1236, kdy se Córdobu podařilo v rámci reconquisty vyrvat z rukou Maurům, jako mešita. Ta byla postavena na místě někdejšího křesťanského svatostánku v roce 785.

Sdružení španělských muslimů podporovaná socialistickou vládou premiéra Josého Luíse Zapatera se snaží již od roku 2004 přesvědčit Vatikán, aby vyznavačům Mohamedova učení modlitby v córdobské katedrále povolil.

 

Právě se děje

Další zprávy