Kdo pomůže Řecku? Evropský stabilizační mechanismus v kostce

Petr Jemelka Petr Jemelka
8. 7. 2015 16:03
Řecko zoufale potřebuje peníze. Pomocnou ruku může podat Evropský stabilizační mechanismus. Přečtěte si, jak funguje.
Euro, ilustrační foto.
Euro, ilustrační foto. | Foto: Reuters

Lucemburk/Atény - Řecko, balancující nad propastí bankrotu, požádalo o další peníze, tentokrát z Evropského stabilizačního mechanismu (ESM), tedy stálého záchranného fondu zemí platících eurem.

Jak fond - známý také jako euroval - funguje a za jakých podmínek z něj Atény dostanou peníze?

Pokusili jsme se shrnout v následujících otázkách a odpovědích.

Co je ESM?

Evropský stabilizační mechanismus je instituce Evropské unie, přesněji pak zemí platících eurem. Vznikla 27. září 2012 s cílem poskytnout pomoc členským zemím eurozóny, které se ocitly v dluhové krizi.

Pomoc je realizována půjčkami, jež mohou být poskytnuty vládám jednotlivých států nebo bankám.

Jako další forma pomoci přichází v úvahu skupování státních dluhopisů za výhodnějších podmínek, než by je vlády prodaly na finančních trzích.

ESM nahradil dočasná řešení, jimiž byly Evropský nástroj finanční stability a Evropský mechanismus finanční stabilizace.

Kde bere ESM peníze?

Od zemí platících eurem. ESM je připraven disponovat s částkou až 700 miliard eur, tedy v přepočtu téměř 19 bilionů korun, přičemž 80 miliard eur (téměř 2,2 bilionu korun) už členské státy přispěly.

Zbylých 620 miliard eur (asi 6 bilionů korun) je ESM v případě potřeby připraven získat vydáním zvláštních dluhopisů.

Kolik může ESM poskytnout?

Na půjčky je vyčleněno 500 miliard eur (přes 13,5 bilionu korun). Zbylých 200 miliard eur (asi přes 5,4 bilionu korun) zůstane jako rezerva pro ujištění finančních trhů, že je bezpečné dluhopisy Evropského stabilizačního fondu kupovat.

To zaručí u ratingových agentur nejlepší možné hodnocení AAA, díky čemuž se budou obligace ESM - z hlediska eurozóny - prodávat s nízkou úrokovou sazbou, tedy výhodně.

Za jakých podmínek ESM půjčky poskytuje?

To se liší případ od případu, podle individuální dohody státu v nouzi se zbytkem eurozóny.

Připomeňme, že právě neschopnost Řecka dohodnout se s ostatními zeměmi platícími společnou evropskou měnou vyvolala současnou krizi.  

Kdo platí nejvíc a kolik přispívá Řecko?

Němci (cca 27 %), Francouzi (cca 20 %), Italové (cca 17 %) a Španělé (cca 11 %). Řecko přispívá 2,8 % a Slovensko 0,8 %.

Za zmínku stojí, že spor kolem eurovalu před pár lety vedl na Slovensku k pádu vlády Ivety Radičové a předčasným volbám, v nichž zvítězil Smer-SD současného premiéra Roberta Fica.

Už ESM někomu pomohl?

Ano. Španělsku dvakrát, celkem 41,3 miliardy eur (1,1 bilionu korun). První injekce přišla v prosinci 2012, druhá pak v únoru 2013. Peníze byly použity na stabilizaci tamního bankovního systému a Madrid by je měl vrátit do roku 2027.

Pomoc z ESM získal také Kypr. Na rekapitalizaci jeho finančního sektoru a vládní výdaje je připraveno celkem devět miliard eur (243,9 miliardy korun). Vyplaceno zatím bylo 5,7 miliardy eur (154,5 miliardy korun).

 

Právě se děje

Další zprávy