


Kdo má v rukou zbraně, ať je složí, kdo má moc vyvolat války, ať se rozhodne pro mír, vyzval dnes papež Lev XIV. při kázání Městu a světu. Kritizoval lhostejnost vůči válkám a mrtvým, které konflikty způsobují. Vyzval k modlitbám za mír v sobotu 11. dubna.

„Kdo má moc vyvolat války, ať se rozhodne pro mír, mír dosažený dialogem a ne silou,“ uvedl papež. „Zvykáme si na násilí, vzdáváme se mu,“ dodal papež.
Podle něj ve světě vládne „čím dál silnější globalizace lhostejnosti“. Připomněl tak výraz, který častou používal jeho předchůdce papež František. Františkovo velikonoční kázání Městu a světu bylo jeho posledním veřejným vystoupením před smrtí. Zemřel loni na velikonoční pondělí 21. dubna.



Podle vatikánských médií na Svatopetrském náměstí a v jeho okolí poslouchalo papeže na 50 tisíc lidí. Posluchače pak papež pozdravil v několika jazycích včetně angličtiny, čínštiny, španělštiny, francouzštiny či polštiny.
Pro Lva XIV. se jednalo o první velikonoční Urbi et orbi a třetí od nástupu do úřadu loni 8. května.






V německém Hamburku za velkého zájmu médií začal ve středu soud s ukrajinským občanem Serhijem K., který čelí obžalobě z válečných zločinů kvůli podezření z útoku na plynovody Nord Stream. Podle agentury DPA se před budovou konaly dvě menší demonstrace. Termín verdiktu není znám, očekává se nejdříve v roce 2027, přinejmenším do února chce soud případ projednávat. Ukrajinec účast na útoku popřel.



V úterý 13. října Izrael vrátil do Řecka dvaadvacet starověkých starožitností, nelegálně odvezených z jihoevropské země. Ve středu o tom informovala agentura AP. Předání se odehrálo na pozadí posilující spolupráce obou zemí.



Billboardy, na kterých končící senátor za ODS Lumír Aschenbrenner podpořil kandidátku hnutí ANO Lucii Kantorovou, zmizí. Redakci serveru Aktuálně.cz to potvrdily nezávisle na sobě dva zdroje z řad občanských demokratů. Předseda strany Martin Kupka pak pro Aktuálně.cz uvedl, že přelepení billboardů inicioval on.



Dům může stát na stejném místě desítky let, přesto se zem pod ním nenápadně pohybuje. Nová analýza satelitních měření odhalila, že v některých světových metropolích klesá povrch mnohem rychleji, než vědci pozorují jinde. Rozdíly dosahují desítek centimetrů ročně a mohou ohrozit základy budov, kanalizaci i ochranu před povodněmi. Která města čelí největšímu riziku a proč není bezpečí samozřejmostí?


