Do vesnice Kozinka, která leží přímo u hranic s Ukrajinou, vnikly ozbrojené partyzánské jednotky v pondělí. Ve stejný den ohlásily, že obec v Belgorodské oblasti kompletně osvobodily. Od začátku Putinovy invaze na Ukrajinu je to vůbec poprvé, kdy se cílem pozemních jednotek stalo ruské území.
Kreml z akce obvinil Kyjev, ten ale odpovědnost odmítl. "Za těmito útoky jsou ruští občané, kteří mají dost činů jejich teroristického režimu," prohlásil podle britské stanice BBC poradce ukrajinského ministerstva obrany Jurij Sak. V úterý ruské úřady oznámily, že se jim podařilo nepřátelské síly operující v Belgorodské oblasti zlikvidovat nebo zatlačit zpět na ukrajinské území. Situace ale zůstává dál nepřehledná.
K útoku na příhraniční region se přihlásili partyzáni z Legie Svoboda Rusku. Tuto vojenskou jednotku tvoří ruští dobrovolníci či zběhové z ruské armády, kteří odešli na Ukrajinu a ve válce se přidali na stranu Kyjeva. Jejich cílem je bojovat proti kremelskému režimu a odstavit Putina od moci.
"Jsme Rusové jako vy," uvedli ve videovzkazu z obsazené ruské vesnice, který sdíleli na sociálních sítích. "Lišíme se jenom v tom, že už nadále nechceme obhajovat činy kriminálníka, který se chopil moci. My jsme vzali zbraně, abychom bránili sebe a naše svobody. Je na čase, aby všichni přijali zodpovědnost za svou budoucnost. Je na čase skoncovat s kremelským diktátorským režimem," cituje z videa britský deník The Guardian.
"Rusko bude svobodné," zaznělo na konci zprávy skupiny, která používá modrobílou protiválečnou vlajku.
Kolik mužů čítá Legie Svoboda Rusku, zůstává tajné. Server Rádia Svobodná Evropa v únoru psal o čtyřech tisících ozbrojencích. "Jsou to různí lidé s různými osudy," popsal členy legie padesátiletý bojovník s přezdívkou Cézar. "Spojuje nás ale jeden cíl - bránit Ukrajinu a pak se vrátit do Ruska se zbraněmi v rukách."
Útoky na železnici
Legie Svoboda Rusku není jediná ruská vojenská skupina vystupující proti Vladimiru Putinovi. S obsazením Kozinky jí zřejmě pomohl i Ruský dobrovolnický sbor, který s ní sdílí stejný cíl a v jehož čele stojí Denis Kapustin nebo také Denis Nikitin. Jde o ruského nacionalistu a příslušníka krajní pravice, který měl v Německu problémy kvůli propagaci nacismu.
"Pokud všechno, co děláme, rizika, kterým vystavujeme sebe a své rodiny, nejsou dostatečným důkazem, že máme upřímné zájmy, tak silnější důkaz poskytnout nedokážeme," odpověděl v prosinci Kapustin Rádiu Svobodná Evropa na dotaz, zda jeho obvinění z propagace nacismu nemůže využít ruská propaganda.
Další partyzánské skupiny působí přímo v Rusku, kde bojují za základní občanské svobody, a existovaly už před začátkem války, uvádí časopis Foreign Policy. Přesto jim je přičítán dubnový atentát na ruského propagandistu Vladlena Tatarského nebo útoky na železniční tratě, po kterých přepravuje ruská armáda svou techniku.
Možná podpora partyzánů z Kyjeva
V posledních týdnech jsou útoky na ukrajinsko-ruských hranicích v Belgorodské oblasti stále častější. Region se opakovaně stal terčem dronových útoků i ostřelování. Deník The Guardian uvádí, že není jasné, zda údery souvisí s chystanou ukrajinskou protiofenzivou, která by měla brzy začít.
Zřejmé není ani to, zda a případně do jaké míry ruští partyzáni koordinují svoje akce s ukrajinskou armádou. Informace, ke kterým se dostal časopis Foreign Policy, ale ukazují, že minimálně nějakou formu podpory od Kyjeva získávají. Magazín vycházel z otevřených zdrojů a z rozhovorů s ruskými disidenty. Tuto informaci například potvrdil i bývalý ruský poslanec Ilja Ponomarjov, který jako jediný hlasoval proti anexi Krymu a nyní žije v exilu na Ukrajině a s partyzány spolupracuje.
V podobném duchu hovořil i Denis Kapustin z Ruského dobrovolnického sboru. Ten přiznal, že jim Kyjev předem schválil březnovou diverzní akci v ruské Brjanské oblasti na hranicích s Ukrajinou.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov v duchu ruské propagandy uvedl, že obsazení Kozinky a útoky na ruské straně hranice mají jen odvést pozornost od města Bachmut, kde po měsících tvrdých bojů získalo Rusko navrch. "Perfektně rozumíme účelu této sabotáže - odvést pozornost od Bachmutu a zminimalizovat politický efekt ze ztráty města na ukrajinské straně," cituje ho BBC.
