Kdo jsou a kde na Ukrajině žijí? Nejdůležitější otázky k romským uprchlíkům

Julia Makhinchuk Julia Makhinchuk
24. 5. 2022 17:16
Od začátku května se pražské hlavní nádraží proměnilo v útočiště pro lidi prchající z Ukrajiny, hlavně ženy a děti romské etnicity. Deník Aktuálně.cz nabízí odpovědi na hlavní otázky, například proč se sdružují na nádraží, odkud pramení spekulace o jejich maďarském občanství a jak vznikl "pasový konflikt" mezi Maďarskem, Ukrajinou a Slovenskem.
Foto: Jakub Plíhal

1. Proč se romští uprchlíci sdružují na hlavním nádraží? 

Denně na pražské hlavní nádraží zamíří stovky uprchlíků, řada z nich romského původu. Mnozí z nich nevědí, kam mají jít. Pro Romy podle ředitele Centra sociálních služeb Praha Martina Šimáčka často není k dispozici bydlení, protože ti, kteří ubytování nabízejí, je obvykle nechtějí přijmout. V jiných případech sami Romové nabízené ubytování odmítli a vrátili se na nádraží. Někteří zase čekají, až stát ověří, zda nemají dvojí občanství. Jiným chybí doklady.

2. Jak probíhá ověřování občanství?

Ověření občanství může trvat až deset dní. Během té doby stát zjišťuje, zda nově příchozí nezažádali o dočasnou ochranu už v Německu, Maďarsku, Rumunsku či Polsku. Nebo zda ve skutečnosti nejsou občany některého z těchto států. Do rozhodnutí dotyční nemají nárok na ubytování, pojištění ani humanitární příspěvek.

Pokud se zjistí, že mají například maďarské občanství, mohou pobývat v Česku zcela legálně jakožto každý občan Evropské unie. Nejde ale o válečné utečence, kteří na základě víza za účelem strpění pobytu mají nárok na humanitární pomoc. 

3. Co brání romským uprchlíkům v přijetí do Česka?

Do Česka přicházejí i lidé, včetně Romů, kteří mají kromě ukrajinského občanství také maďarské. A cizinec s platným pobytovým oprávněním vydaným v jiném státu EU nemá nárok na udělení dočasné ochrany. Stát tak v reakci na možné dvojí občanství od minulého týdne zpřísnil kontrolu pasů.

Nově při žádosti o humanitární dávku musí každý předložit razítka o překročení hranice z Ukrajiny do schengenského prostoru. Běžencům s maďarským pasem Česko nabízí vlaky zpět do Maďarska. 

4. Proč někteří romští uprchlíci mají dvojí občanství?

V důsledku první světové války a trianonské mírové smlouvy Maďarsko přišlo o část území. Současný premiér Viktor Orbán po svém nástupu v roce 2010 nicméně vyzval etnické Maďary v zahraničí ke sjednocení. Od roku 2011 tak může získat maďarské občanství každý, kdo doloží maďarské kořeny a prokáže alespoň základní znalost maďarštiny. Trvalé bydliště v Maďarsku není podmínkou. Zákon cílil především na obyvatele zemí sousedících s Maďarskem, ve kterých žijí původní maďarské menšiny - tedy i na Ukrajinu. Mezi těmi, kteří maďarské pasy získali, jsou i Romové. 

Většina "nových Maďarů" následně podpořila premiérovu stranu Fidesz ve volbách. Orbán tak čelil obviněním, že maďarské občanství uděluje jen ve snaze získat nové hlasy.

5. Kolik pasů Maďarsko rozdalo?

Maďarská vláda do roku 2017 vydala příslušníkům maďarských menšin v zahraničí asi milion cestovních dokladů. Maďarské občanství tak získali obyvatelé Ukrajiny, ale také Slovenska, Rumunska, Srbska či pohraničních regionů Chorvatska, Slovinska a Rakouska.

6. Proč lidé s maďarským pasem představují problém?

České úřady se obávají zneužití humanitární pomoci, takzvané dávkové turistiky. Ukrajinští občané nyní dostávají příspěvek ve výši pět tisíc korun měsíčně, což může některé lidi motivovat k příjezdu do Čech. Dalším problémem je i to, že dosud neexistuje přesná evidence stále přítomných uprchlíků. Ani přesný počet romských běženců pobývajících v Česku nelze přesně určit, jelikož scházejí data. Situaci komplikuje i to, že zhruba 20 procent Romů nemá u sebe vůbec žádné doklady.

7. Kolik Romů žije na Ukrajině?

Rada Evropy odhaduje, že na Ukrajině žije přibližně 260 tisíc Romů. O tom, kolik z nich dostalo maďarské doklady, se neví. Celkově se ale mluví o desítkách, někdy stovkách tisíc vydaných maďarských pasů na Ukrajině.

Tato maďarská politika trvá už dekádu, dvojí občanství na Ukrajině přitom není legitimní. Většina pasů "se rozdávala" především v zakarpatském městě Berehovo, které tamní maďarská menšina považuje za své centrum. Jak poznamenává německý list Deutche Welle, Budapešť se nikdy netajila tím, že pasy zřizuje. Žádosti o občanství vyřizuje maďarský konzulát během tří měsíců.

8. Jaká je situace Romů a kde na Ukrajině žijí?

Řada Romů na Ukrajině nemá dokonce žádné občanství. Nebo jakékoliv potvrzení o tom, že vůbec existují. Jako hlavní důvod při potížích v identifikaci Romů uvádí zástupkyně ředitele odboru pro státní občanství a migraci Olena Palienková nepřítomnost či ztrátu rodného listu. 

Největší počet Romů na Ukrajině je v Zakarpatské, Oděské, Charkovské či Doněcké oblasti. Obecně nejvíce Romů žije v Zakarpatí, podle odhadů je jich tam asi 14 500. Podle představitelů romských spolků je však toto číslo trojnásobně vyšší.

Například ředitel neziskové organizace Romani Jag Aladar Adam tvrdí, že jen v Zakarpatské oblasti žije asi 50 tisíc Romů. Na Ukrajině celkově jich tak podle něj může být až 200 tisíc. "Ze všech národnostních menšin jsou Romové nejméně integrováni do společnosti," říká zástupkyně ředitele Ústavu pro demografii a sociologický výzkum Olena Makarová.

9. Jak vznikl "pasový konflikt" mezi Maďarskem, Ukrajinou a Slovenskem?

Politika maďarského premiéra Viktora Orbána postupně vedla k napětí v maďarsko-ukrajinských a maďarsko-slovenských vztazích. Například Slovensko, kde žije zhruba půl milionu Maďarů, ihned zareagovalo na Orbánův zákon zákazem dvojího občanství.  

Ukrajina v říjnu 2018 označila maďarského konzula v zakarpatském městě Berehovo za personu non grata. Důvodem se stalo video, na kterém konzul tajně vydával ukrajinským občanům pasy a vyžadoval od nich, aby to tajili před ukrajinskými úřady. Maďarsko pak odpovědělo vyhoštěním prvního tajemníka ukrajinského velvyslanectví.

Ukrajina dlouhodobě usiluje o bezvízový styk s Evropou - pro delší než tříměsíční pobyt v zemích Evropské unie musí Ukrajinci zažádat o vízum. Maďarský pas tak otvírá Ukrajincům cestu k jednoduššímu přístupu na trh práce a celkovému pohybu po Evropské unii. 

Video: Situace na hlavním nádraží v Praze

Ukrajinští uprchlíci na Hlavním nádraží v Praze | Video: Jakub Zuzánek
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 8 hodinami

Hasiči likvidují požár haly v Zápech u Prahy už 24 hodin

Hasiči likvidují následky požáru haly v Zápech u Prahy už 24 hodin, budou demolovat části konstrukce a dohašovat skrytá ohniska celou noc, stále platí druhý stupeň pohotovosti. Hala s autodíly začala hořet v pátek před 20:00, byly v ní i oleje a plynové lahve. Škodu odhadl majitel společnosti AD Partner na 100 milionů korun, řekla mluvčí středočeských hasičů Dagmar Zemanová. Podle policejní mluvčí Vlasty Suchánkové začnou kriminalisté vyšetřovat, až skončí hasicí práce, zatím tedy není možné stanovit výši škody. Při požáru nebyl nikdo zraněn. Hasiči evakuovali pět lidí a domácí zvířata z okolních obytných domů.

"Požár byl náročný z důvodu nasazených sil a prostředků, šlo o velký objekt, na místě byl velký žár a hrozilo zřícení," řekla Zemanová. V době nejvyššího stupně bylo na místě zhruba 110 hasičů. V Zápech zřídili provizorní čerpací stanici. Byl vyhlášen nejvyšší, čtvrtý stupeň poplachu, který hasiči snížili dnes před 02:30 na druhý. Statik doporučil stržení budovy.

Čtvrtý stupeň poplachu hasiči vyhlašují při mimořádných událostech, například pokud je nasazen vyšší počet zasahujících jednotek. Při hašení v Zápech bylo nasazeno 30 vozidel a 17 jednotek profesionálních i dobrovolných hasičů, vypomáhali i pražské. Chemická jednotka hasičů z Kamenice na místě monitorovala, zda do ovzduší neuniká nadměrné množství škodlivin. Žádné škodlivé hodnoty hasiči nezjistili.

 

Zdroj: ČTK
Další zprávy