Americká vražedkyně se dočkala popravy. Je nemocná a sama obětí, tvrdili právníci

Jana Václavíková Jana Václavíková
Aktualizováno 13. 1. 2021 8:40
Za brutální vraždu mladé ženy byla v americké Indianě popravena dvaapadesátiletá Američanka Lisa Montgomeryová. Šlo o první federální popravu ženy v USA od roku 1953. Nejvyšší trest předtím soudce několikrát odložil.
Lisa Montgomeryová. | Video: Associated Press

Zločin Montgomeryová spáchala v prosinci roku 2004, když jí bylo 36 let. Tehdy jela koupit štěně od Bobbie Jo Stinnettové, 23leté chovatelky psů, která byla v osmém měsíci těhotenství. Montgomeryová si s ní dřív psala pod falešným jménem. 

Po příjezdu do jejího domu ve městě Skidmore v Missouri se na Stinnettovou vrhla, uškrtila ji a kuchyňským nožem jí vyřízla dítě z břicha. Montgomeryová před vraždou vyhledávala na internetu, jak provést císařský řez, a přinesla si s sebou nástroje, které jsou k němu zapotřebí.

Mrtvou Stinnettovou našla její matka a zavolala policii. Policista Randy Strong, který na místo činu přijel, britské stanici BBC popsal, že z případu má dosud trauma. Noční můry mu způsobují vzpomínky na telefonát matky oběti na policejní stanici. 

Dítě, které přežilo, nejprve vydávala vražedkyně za své. Policie ji vystopovala a zatkla hned druhý den. Novorozence úřady vrátily otci. Soudy Montgomeryovou za "velmi ohavný" zločin odsoudily v roce 2007 k federálnímu trestu smrti.

Rodina oběti se stejně jako zasahující policista Strong plánovala zúčastnit popravy. Přestože příbuzní žádné vyjádření neposkytli, v malém městě Skidmore, kde zavražděná žena bydlela, se lidé shodli, že Montgomeryová si trest zasloužila. "Nerozumím tomu, jak se z předem promyšlené vraždy stal případ, kdy je Lisy všem líto," uvedla pro deník New York Times Jena Baumliová, která se se Stinnettovou znala od dětství. Podle policisty Randyho Stronga byla Montgomeryová "zlý člověk, který musí zemřít".

Zneužívání v dětství

Po pár letech od odsouzení se jejího případu ujal nový tým právníků, který se od té doby snažil změnit rozsudek na doživotní vězení. Přestože její vinu nezpochybňovali, argumentovali, že soud nevzal v potaz psychický stav Lisy Montgomeryové. "Nevím o žádném případu trestu smrti ve Spojených státech nebo kdekoliv jinde, který by byl vykonán na někom, kdo byl vystaven nepolevujícímu sexuálnímu mučení a násilí," vysvětlila britskému deníku The Guardian Sandra Babcocková, které po celém světě v posledních 30 letech bránila lidi odsouzené na smrt. 

Právnička odkazovala k dětství Montgomeryové. Ta už ve třech letech byla svědkem sexuálního násilí. Na stejné posteli, kde spala, její nevlastní osmiletou sestru Diane znásilnil muž, který měl děti hlídat. Sama se obětí zneužívání poprvé stala v jedenácti. Její nevlastní otec přistavěl k rodinnému přívěsu hluboko v lesích speciální pokoj, kde ji pravidelně znásilňoval.

Montgomeryová nenašla zastání ani ve své matce Judy, která jednou vešla do pokoje ve chvíli, kdy muž dívku zneužíval. Ta reagovala slovy "jak jsi mi to mohla udělat?" a přiložila své dceři k hlavě zbraň. Od tohoto okamžiku se násilí stupňovalo - matka dceru nabízela různým mužům výměnou za opravy v domě a její nevlastní otec udělal z pokoje místo, kam zval další. Pubertální dívka tak byla vystavena i několikahodinovému hromadnému znásilňování.

Mučení podobné prožitkům z války

Kromě sexuálního násilí dívka zažívala i ponižování. Aby nemluvila, zalepovala jí matka ústa izolepou. Rodiče ji také nutili, aby prknem bila svou mladší sestru. Mohla přestat až ve chvíli, kdy malé dítě krvácelo.

Všechna tato traumata se podle sociální pracovnice Janet Vogelsangové podepsala na psychickém zdraví Montgomeryové. Její stav dokonce přirovnávala k prožitkům dětských vojáků a válečných vězňů. "Byla izolovaná, měla vymytý mozek, byla ponižovaná a zostuzená, nesměla mluvit a mohla být kdykoliv zbita," cituje její hodnocení britský deník. Lékaři poté Montgomeryové diagnostikovali bipolární poruchu, posttraumatickou stresovou poruchu, úzkosti nebo deprese.

Právníci proto usilovali o změnu trestu smrti na doživotní. Psychické zdraví Montgomeryové bylo také důvodem, proč federální soudce popravu původně odložil. 

Až po inauguraci?

Federální poprava ženy se ve Spojených státech naposledy konala v roce 1953. Administrativa Donalda Trumpa tresty smrti na federální úrovni po sedmnáctileté přestávce obnovila v červenci loňského roku, když k tomu dostala souhlas od Nejvyššího soudu. Podle agentury AFP od té doby dostalo smrticí injekci deset Američanů odsouzených na federální úrovni. Dvě další popravy jsou v plánu na čtvrtek a pátek.

Nový termín trestu smrti Montgomeryové měl původně připadnout až na dobu po inauguraci Joea Bidena, která se bude konat 20. ledna. Budoucí prezident již dříve prohlásil, že bude usilovat o ukončení federálních poprav. Snaha právníků odsouzené vražedkyně se ale nenaplnila a žena byla tento týden popravena. Montgomeryová byla prohlášena za mrtvou v 1:31 místního času (7:31 SEČ). Použita byla smrtící injekce.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Americké ministerstvo financí poprvé povede žena, exšéfka centrální banky Yellenová

Americký Senát schválil Janet Yellenovou do funkce ministryně financí v administrativě demokratického prezidenta Joea Bidena. Bývalá šéfka americké centrální banky (Fed) bude první ženou, která resort financí za 232 let jeho existence povede, připomněla agentura AP. Senátní výbor pro zahraniční vztahy též schválil nominaci Antonyho Blinkena do pozice šéfa americké diplomacie.

Podle agentury AP se pro Yellenovou ve 100členném Senátu vyslovilo 84 senátorů, 15 bylo proti. Očekává se, že bude hrát klíčovou roli ve schválení Bidenova stimulačního balíku v hodnotě 1,9 bilionu dolarů (bezmála 41 bilionů korun). Návrh naráží na tvrdý odpor republikánů, kterým se zdá příliš vysoký.

Zdroj: ČTK
Další zprávy