Setkala se s Mussoliniovou a brojí proti migraci. Bratry Itálie vede "ocelová žena"

Helena Truchlá Helena Truchlá
21. 6. 2021 6:04
Jsou "Bratři Itálie", ale vede je žena. Kdyby ale podobná politická strana vznikla v Česku, jmenovala by se nejspíš "Kde domov můj". Italské krajně pravicové hnutí si totiž za svůj název vybralo první slova státní hymny. Postfašistickému uskupení se silně protiimigrační rétorikou rostou preference a jeho šéfka, bývalá číšnice Giorgia Meloniová, má ambice stát se první premiérkou v historii země.
Giorgia Meloniová.
Giorgia Meloniová. | Foto: Reuters

Když Meloniová zahajovala svou kampaň před parlamentními volbami v roce 2018, vybrala si k tomu město Latina, jižně od Říma. Vybudovat ho nechal na začátku 30. let fašistický režim, spojenec nacistického Německa ovládaného Adolfem Hitlerem. Političku dokonce před třemi lety v Latině doprovázela i vnučka někdejšího diktátora Benita Mussoliniho. Jeho pravnuk ostatně kandidoval za Bratry Itálie ve volbách do Evropského parlamentu.

Meloniová jakoukoliv přímou spojitost s érou fašistické diktatury důrazně odmítá. Její Bratři Itálie přesto bývají označováni za krajně pravicovou a postfašistickou stranu. 

Před třemi lety nakonec získali jen čtyři procenta voličských hlasů. Nyní by je ale podle průzkumů podpořila více než pětina hlasujících, a strana by tak ve volbách skončila druhá, těsně za Ligou Mattea Salviniho. Obě uskupení spojuje silně protiimigrační rétorika, odpor k Evropské unii a euru a naopak náklonnost ke konzervativním hodnotám.

Jenže populista Salvini teď podporuje vládu národní jednoty premiéra Maria Draghiho, někdejšího šéfa Evropské centrální banky. To Meloniová a její spolustraníci odmítli udělat a zůstali jedinou opoziční silou. Teď jim to přináší politické body.

"Udrželi si roli kritika establishmentu a přebírají hlasy Salvinimu i bývalému premiérovi Silviu Berlusconimu," míní Martin Mejstřík, politolog z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. 

Vlastenecká opozice

Salviniho Liga, Berlusconiho partaj Vzhůru Itálie a Bratři Itálie jsou oficiálně spojenci. Giorgia Meloniová by ale chtěla své mužské partnery překonat, a to už v příštích parlamentních volbách, které se v Itálii mají konat nejpozději v roce 2023. Trojice totiž uzavřela dohodu, že premiérem či premiérkou se stane šéf nebo šéfka toho uskupení, které dostane nejvíce hlasů. A v tuto chvíli se zdá, že by to mohli být právě Bratři Itálie a s nimi jejich předsedkyně.

Průzkum volebních preferencí agentury SWG, který předminulý týden zveřejnila stanice Tg La7, ukázal, že pro stranu Bratři Itálie by hlasovalo 20,1 procenta voličů. Liga má podporu 21,4 procenta lidí.

Pro Meloniovou by to nebylo první vládní angažmá. Jako ministryně mládeže působila už v letech 2008 až 2011 v Berlusconiho kabinetu. Jenže čtyřiačtyřicetiletá lídryně Bratrů Itálie od té doby výrazně změnila rétoriku. "Když byla ve vládě, vystupovala sice pravicově, ale v podstatě standardně jako politička v rámci demokratického systému," míní Mejstřík. 

Nyní chce být "vlasteneckou opozicí", uvedla ve svém vyjádření pro server Politico. Jejími hlavními tématy jsou ochrana italské národní identity a tradic. Kromě toho se podle svých slov snaží angažovat i v boji za lepší pracovní podmínky, v daňových otázkách a v boji s pandemií a migrací.

"Velmi umně využívá nálad ve společnosti. To, jak vystupuje, je čistý kalkul," míní Mejstřík. Itálie se jako přímořský stát musí velmi intenzivně zabývat otázkou, jaký postoj zaujmout k lidem, kteří utíkají do Evropy před válkou nebo za lepším živobytím. K jejím jižním břehům, které jsou zároveň méně ekonomicky rozvinuté než bohatší sever, připlouvají přes Středozemní moře tisíce lidí. Řada z nich cestu nepřežije. Vláda v Římě dlouhodobě žádá ostatní státy Evropské unie o pomoc a solidaritu. Podle Meloniové jsou ale italští politici neschopní: měli by zasáhnout a severoafrické migranty zastavit.

Nostalgie po pořádku

Bratři Itálie mají své kořeny už v Italském sociálním hnutí (Movimento Sociale Italiano). To založili spojenci diktátora Mussoliniho těsně po skončení druhé světové války, v jejímž závěru byl sám Mussolini popraven. "Je to směs konzervatismu a nostalgie," popisuje ideologii strany politolog Mejstřík.

Symbolika a ideje postfašismu jsou podle něj v hnutí pevně zakořeněné. "Ale není to nic, co by si dali na billboardy, a laik to nutně ani nepozná," míní. Projevuje se to třeba v důrazu na témata související s pořádkem a bezpečností v zemi. "Fašismus původně vznikl jako reakce na vlnu pouličního násilí, až anarchie. Mussolini chaos a kriminalitu zastavil silou. V tom oni symbolicky navazují," vysvětluje. 

Zdrojem chaosu je podle Meloniové kromě migrace také "globalistická ideologie", která útočí na národní identitu Italů. Jak přesně k tomu dochází, politička vysvětluje ve své nové knize, autobiografii s názvem Já jsem Giorgia (Io sono Giorgia). Titul odkazuje na plamenný projev, který politička pronesla v roce 2019 a z něhož se po zhudebnění stal i virální hit. Pustit si ho můžete níže.

Video: MEM & J

Kniha, ve které Meloniová vzpomíná na své dětství, vyrůstání v Římě s matkou, práci číšnice a problémy s otěhotněním, se stala bestsellerem. A populární je i samotná politička.

"Snaží se prezentovat jako ocelová žena, která se ničeho nebojí. A Italové, zejména ti pravicově zaměření, mají tyhle silné osobnosti rádi," míní Mejstřík. Nástup Meloniové do čela strany ostatně časově odpovídá i prudkému vzestupu popularity partaje. 

Ambiciózní politička i její hlavní spojenec a zároveň sok Matteo Salvini zatím navenek prezentují hlavně svůj harmonický vztah. Salvini jí dokonce veřejně popřál ke Dni matek.

 Ve skutečnosti ale rivalita mezi nimi roste spolu s volebními preferencemi Bratrů Itálie, upozorňuje list Financial Times. Pokud by Salvini začal zaostávat, mohlo by ho to prý přimět, aby skončil s podporou křehké Draghiho vlády a přešel by stejně jako Meloniová do opozice. Pro Itálii, která se snaží vyrovnat s ničivými dopady koronavirové pandemie i jejími ekonomickými důsledky, by to znamenalo další komplikace. 

Pokud by se případnou novou premiérkou stala skutečně Meloniová, dá se jen těžko odhadovat, co by ze svých proklamací začala proměňovat v činy, shodují se analytici. "Nemyslím ale, že by chtěla zavádět diktaturu, honit s tyčemi po ulicích migranty a zavádět stanné právo," dodává s nadsázkou politolog Mejstřík. "Jsem připravena udělat to, o co mě požádají Italové," prohlásila o svém možném premiérském angažmá v rozhovoru pro televizi RAI sama Meloniová. 

Meloniová a Matteo Salvini.
Meloniová a Matteo Salvini. | Foto: Reuters
 

Právě se děje

před 38 minutami

Služba HBO Max zřejmě do Česka dorazí až příští rok

HBO možná zprovozní svou videotéku HBO Max v některých částech Evropy včetně Česka až příští rok. Firma se nyní soustřeďuje na Latinskou Ameriku, kde službu zpřístupnila 30. června. "Proto možná odložíme vstup na některé evropské trhy do začátku roku 2022," oznámil Pascal Desroches, finanční ředitel nadnárodní skupiny WarnerMedia, do které HBO náleží.

Podle webu Filmtoro.cz už česká pobočka potvrdila, že spuštění HBO Max pro zdejší zákazníky se odkládá na rok 2022. Dle dřívějšího plánu měla videotéka do Evropy dorazit ve druhé polovině letošního roku.

před 2 hodinami

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy