Ahmed zvítězil mezi celkem 301 nominovanými, mezi kterými byla za největší favoritku označována švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová.
Etiopský premiér, který se funkce ujal minulý rok v dubnu, uzavřením paktu formálně ukončil vleklý konflikt se sousední Eritreou. Ten vypukl v roce 1998 a jeho příčinou byly hraniční spory. Odhaduje se, že během dvacetileté války zemřelo zhruba 80 tisíc lidí.
BREAKING NEWS:
— The Nobel Prize (@NobelPrize) October 11, 2019
The Norwegian Nobel Committee has decided to award the Nobel Peace Prize for 2019 to Ethiopian Prime Minister Abiy Ahmed Ali.#NobelPrize #NobelPeacePrize pic.twitter.com/uGRpZJHk1B
Boje sice v roce 2000 ustaly po dojednání křehké mírové dohody, obě strany ale udržovaly podél sporné hranice vojáky a srážky dál pokračovaly. Až začátkem července 2018 podepsaly oba státy deklaraci o míru a přátelství, která válku oficiálně ukončila. Poté loni 16. září Ahmed a Afwerki podepsali v Saúdské Arábii mírovou dohodu.
"Tyto dvě země už nejsou ve válce. Opět se mohly setkat rodiny, protože mezi oběma zeměmi fungují letecké spoje. Vztahy, které byly po dvacet let zpřetrhány, znovu ožily," uvedl pro americkou stanici CNN etiopský právník Awol Allo z britské Univerzity v Keele ještě předtím, než norský Nobelův výbor prozradil letošního vítěze.
Allo doufal, že etiopský premiér ocenění získá. Stvrzení mírové dohody považuje za "odvážný a pozoruhodný" krok.
Ahmed se navíc neohlíží jen na politiku své země. Letos například pomohl v sousedním Súdánu dojednat dohodu o podílu na moci mezi zástupci súdánského opozičního hnutí a vládnoucí vojenské rady. Súdán zaplavil chaos po pádu autoritářského prezidenta Umara al-Bašíra.
Propuštění politických vězňů i novinářů
Třiačtyřicetiletý Abiy Ahmed pochází z chudých poměrů a z křesťansko-muslimské rodiny. V politice působí od roku 2010, kdy se dostal do parlamentu jako člen nynější Oromské demokratické strany (ODP). Později pak déle než rok působil jako ministr vědy a technologií, následně jako viceprezident jednoho z devíti etiopských svazových států Oromija.
Než se začal pohybovat v politických kruzích, sloužil zhruba dvacet let v armádě. V té době také vystudoval počítačovou vědu a později politiku na Greenwichské univerzitě v Británii a na etiopské Univerzitě v Addis Abebě, kde získal před dvěma lety doktorát z filozofie.
Po nástupu do funkce premiéra Ahmed propustil několik tisíc politických vězňů a novinářů, prominentní opoziční politiky zprostil obvinění z terorismu a umožnil návrat opozičních skupin z exilu.
Jako premiér přijal také reformy v oblasti bezpečnosti, soudnictví nebo ekonomiky. Za rozsáhlý program ekonomických opatření, která zahrnovala například privatizaci státních podniků, si vysloužil jak hlasitou pochvalu, tak i kritiku.
"Musí udělat ještě víc"
Ahmedovi kritici také tvrdí, že nedokáže řešit rostoucí etnické napětí v zemi. Kvůli bojům mezi obyvateli opustily své domovy už dva miliony Etiopanů a země letos v polovině roku čelila pokusu o regionální převrat a snaze o vyhlášení nového regionálního státu. Nepokoje si vyžádaly smrt desítky lidí.
"Premiér musí udělat ještě mnohem více, aby v naší zemi nastolil mír a stabilitu," myslí si například etiopský politický analytik Jawar Mohammed, přestože dosavadní Ahmedovy politické kroky chválí.
Abiy Ahmed se mimo změny v důležitých oblastech, jakými jsou hospodářství nebo bezpečnost, snaží také přivést do vysoké politiky více žen. Do poloviny ministerských funkcí ve svém kabinetu jmenoval ženy, a Etiopie tak měla například vůbec první ministryni obrany ve své historii. Za důležitou považuje i ochranu životního prostředí. Ve snaze zvrátit dopady odlesňování Ahmed nařídil vysázet miliony nových stromů.
