Kdo byl muž, který útočil lukem v Norsku: Konvertoval k islámu, vyhrožoval rodičům

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 14. 10. 2021 18:18
Dánský občan, který je podezřelý ze středeční vraždy pěti lidí v norském městě Kongsberg, podle policie konvertoval k islámu. Policie ho znala a věděla o jeho možné radikalizaci, řekl na tiskové konferenci regionální policejní šéf Ole Bredrup Saeverud. Útok nese známky teroristického činu, uvedla pak norská tajná služba PST.
Policie v Kongsbergu, kde útočník zavraždil pět lidí.
Policie v Kongsbergu, kde útočník zavraždil pět lidí. | Foto: Reuters

Policie muže identifikovala jako sedmatřicetiletého Espena Andersena Bråthena.

"Již dříve byly obavy z jeho možné radikalizace. Tyto obavy jsou z roku 2020 i z předchozí doby. Letos jsme o něm hlášení neměli," prohlásil Saeverud. "Mezi oběťmi jsou čtyři ženy a jeden muž ve věku mezi 50 a 70 roky," dodal.

Sedmatřicetiletý podezřelý, který má dánskou matku a norského otce a v Kongsbergu dlouhodobě žije, útočil lukem a šípy i dalšími zbraněmi. Ve středu večer byl zadržen a předběžně obviněn, informoval norský list Verdens Gang. Podezřelý podle policie jednal sám.

"Útok v této fázi vypadá jako teroristický čin. Jaké byly jeho motivy, objasní v detailnější podobě vyšetřování," uvedla norská tajná služba s tím, že podezřelý je pro ni z minulosti známý. Stupeň ohrožení terorismem v Norsku se podle PST v souvislosti s útokem nemění.

"Zadržený byl v noci na dnešek vyslechnut a přiznal se k určitým faktům souvisejícím s případem," prohlásila prokurátorka Ann Irén Svaneová Mathiassenová. "Uvidíme, zda oficiálně přizná vinu," dodala Mathiassenová. Podle norské televize TV2 se muž léčil s blíže neupřesněnými zdravotními problémy. Podle policie bude posouzen jeho duševní stav. Jeden příbuzný podezřelého dánskému listu Ekstra Bladet muže popsal jako duševně nemocného.

Útočník ve středu večer zabil ve městě Kongsberg, které se nachází nedaleko metropole Osla, pět lidí a další dva zranil. Oba zranění jsou na jednotce intenzivní péče, nejsou ale v ohrožení života, píší norská média. Útok začal v supermarketu Coop Extra, což potvrdila mluvčí řetězce. Několik lidí bylo zabito přímo v obchodě. Jedním ze zraněných v obchodě je policista, který byl v tu chvíli mimo službu.

Policie dostala zprávu o útoku ve středu v 18:12, za šest minut přijela na místo první hlídka, ale pachatel na ně vypálil a pak utekl. V ulicích města pokračoval ve střelbě, policisté jej odzbrojili až v 18:47. Podle norských médií bylo ve městě nasazeno mnoho policistů a nad centrem kroužil vrtulník. Povoláni byli i pyrotechnici. Úřady vyzvaly obyvatele, aby nevycházeli, některé čtvrti byly policejně uzavřeny.

Pachateli soud loni vydal zákaz přiblížit se ke dvěma rodinným příslušníkům poté, co jim v květnu 2020 vyhrožoval, že je zabije. Podle deníku Aftenposten šlo o jeho rodiče. V roce 2012 jej policie evidovala jako zloděje a člověka, který přechovává hašiš, napsal web vg.no.

Norsko bylo v minulosti také dějištěm několika útoků pravicových extremistů. Ten nejhorší se stal 22. července 2011, kdy Anders Behring Breivik zabil 77 lidí. Většinu z nich postřílel na ostrově Utöya nedaleko Osla, kde měla setkání sociálnědemokratická mládež.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 24 minutami

Senát zamítl zmrazení platů vrcholných politiků, vzrostou asi o šest procent.

Platy vrcholných politiků by měly vzrůst příští rok asi o šest procent. Senát ve středu zamítl návrh dosluhující vlády ANO a ČSSD na zmrazení platů ústavních činitelů na pět let. Senátoři označovali novelu za populistické předvolební gesto a poukazovali na budoucí skokový nárůst platů po roce 2026. Rozhodnutím horní komory návrh takzvaně spadne pod stůl, nová povolební sněmovna už nebude moci senátní veto přehlasovat.

Rozhodnutí Senátu odsoudil premiér Andrej Babiš (ANO), označil ho za nehorázné. "Je to další podvod nové koalice na voličích," řekl.

Pro zamítnutí, jak je doporučily senátní výbory, hlasovalo 57 ze 68 přítomných členů horní komory. Proti jich bylo pět. Sněmovna schválila zmrazení platů vrcholných politiků zrychleně jen několik dnů před volbami do dolní komory. Pro předlohu tehdy hlasovalo 133 ze 134 přítomných poslanců ze všech sněmovních stran.

Pro letošek zůstaly platy vrcholných politiků změnou zákona na loňské úrovni kvůli koronavirové krizi. Jinak by stouply zhruba o devět procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy