


Rusové jsou podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova připraveni jednat s Evropou. Redakce Aktuálně.cz oslovila několik expertů z různých zemí s dotazem, kdo by měl za Evropu s Kremlem jednat. Neshodnou ani na jednom jménu, ani na tom, zda bychom s Rusy měli mluvit.

Od našeho zpravodaje v Tallinnu – „Doufejme, že tam (v Evropě – pozn. red.) zvítězí praktický přístup a že to nabude nějaké reálné podoby. Ruská strana na to bude připravena,“ řekl minulou neděli Peskov dvornímu kremelskému novináři Pavlu Zarubinovi.
Putin dříve prohlásil, že Moskva vnímá jako vyjednavače jménem EU každého lídra, který „neřekl o Rusku žádná ošklivá slova“. Proto by podle něj neměla být vyjednavačkou lídryně evropské diplomacie a bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová.
„Nebylo by v zájmu Kaji Kallasové vystupovat jako vyjednavačka. Neměla by to jednoduché,“ vysvětlil Peskov. Kallasová je nejspíš i kvůli svému původu – její babičku Sověti odvezli na Sibiř – známá svým velmi tvrdým přístupem vůči Rusku. Jenže to, co ji jako premiérku Estonska proslavilo, jí teď moc nepomáhá.
„Zastává tvrdý přístup, který sdílí východní křídlo EU, tedy Pobaltí, Poláci a donedávna i my. Zatímco státy na opačné straně kontinentu jako Španělé, Portugalci a další to tak dramaticky nevidí a nechápou, proč jít tak tvrdě,“ komentoval v minulosti pro Aktuálně.cz bývalý bruselský korespondent Českého rozhlasu Filip Nerad.
Peskov zároveň dodal, že to nejspíš nebude ani Macron, který nesplnil své sliby. „Pamatujete si, jak Macron v posledních několika letech pořád říkal ‚Zavolám Putinovi‘? Ale nikdy se k tomu nedostal,“ dodal Peskov.
O obnovení vztahů s Evropou v posledních týdnech mluvil právě i Vladimir Putin. Po oslavách Dne vítězství 9. května uvedl, že se podle něj válka na Ukrajině chýlí ke konci a že Rusko nakonec normalizuje vztahy s řadou západních zemí. Jako možného vyjednavače zmínil bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, kterého ale evropští představitelé hned odmítli.
Redakce Aktuálně.cz využila příležitosti, kdy na bezpečnostní konferenci Lennarta Meriho v estonském hlavním městě Tallinnu bylo hned několik předních expertů na Rusko, a zeptala se, kdo by měl s Kremlem za Evropu jednat.
„Nejlepším evropským lídrem pro jednání s Putinem by byl Volodymyr Zelenskyj nebo někdo, koho on sám vybere,“ míní britský novinář a spisovatel Edward Lucas. Podle něj není nutné, aby byl vyjednavač z Evropské unie.

„Kromě EU máte moji zemi, Británii, máte Turecko, máte Norsko, máte země NATO jako Kanada. Všichni na tom máme zájem. Ukrajinci bojují a umírají za naši svobodu, stejně jako za svou vlastní, už čtyři roky od začátku plnohodnotné invaze a ještě déle od Donbasu,“ vysvětluje, proč by jednání neměla stát jenom na zemích sedmadvacítky.
Otázkou ale je, jestli se i přes nadějná prohlášení Kremlu jednání o situaci na Ukrajině skutečně blíží. „Myslím, že to vypadá pravděpodobněji, protože Putin si uvědomuje, že nemůže vyhrát a to, co se teď děje, je neudržitelné. Na druhou stranu je také možné, že se Putin pokusí o eskalaci, ať už geografickou, nebo verbální,“ zamýšlí se Lucas.

Podle dalšího britského experta Tonyho Lawrence z tallinského think-tanku International Center for Defence and Security (Mezinárodní centrum pro obranu a bezpečnost) to na jednání s Putinem nevypadá a je k němu poměrně skeptický. Navíc si nemyslí, že je s ruským vedením nyní potřeba mluvit, protože to nevysílá dobrý signál. „Do fáze, že s Ruskem budeme hovořit, jsme se nedostali,“ tvrdí.
Na dotaz, kdo by za Evropu mohl jednat, hledá dlouho odpověď. Nakonec najde jedno jméno, které je nekonfliktní a mohlo by mít respekt na obou stranách: je to finský prezident Alexander Stubb. Ten se před válkou přátelil s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a teď patří k pár světovým lídrům, kteří dokážou vycházet s Donaldem Trumpem.
S Lawrencem pak ohledně finského prezidenta Stubba souhlasí i Niklas Granholm ze Švédské agentury pro výzkum obrany. Stejně jako Lawrence si ale i on myslí, že je ještě předčasné mluvit o možném evropském vyjednavači.
Jeden z oslovených skandinávských expertů, který s redaktorem Aktuálně.cz mluvil pod podmínkou anonymity, pak hovoří i o „ideálním scénáři“ – že se Rusko rozpadne na mikrostáty. „Žili jsme vedle sebe 700 let a to je ten nejlepší scénář,“ dodal.
Hned po vojenské přehlídce v Rusku 9. května, kdy se Putin zmínil o bývalém německém kancléři Schröderovi, jeho slova ohledně vyjednavačů pro web Aktuálně.cz okomentoval rusista z FSV UK Karel Svoboda.
Podle něj je na sedmadvacítce, aby si sama řekla, kdo za ni bude jednat – a Moskva to musí akceptovat. „Nám se taky nelíbí Vladimir Putin, a přesto ho musíme akceptovat jako ruského představitele. Samozřejmě by se jim líbil Robert Fico, Miloš Zeman nebo Václav Klaus či Marine Le Penová. Ale oni nemají právo říkat si, s kým budou jednat a s kým ne. Buď budou jednat s Evropou, anebo prostě ne,“ míní Svoboda.

V posledních týdnech novináři z exilového serveru Važnyje istorii, CNN či Financial Times přinesli informaci o tom, že se Vladimir Putin čím dál víc bojí o svou bezpečnost a kvůli tomu, že Rusové letos začali pociťovat válku na vlastní kůži, se obává svržení. To ale rozporuje ruský historik Sergej Medveděv.
„Nemyslím, že to je reálné. Podle mě je to spíš přání, protože ve skutečnosti je režim dost pevný. Zásoba tolerance u Rusů je velmi vysoká, režim je konsolidovaný a bezpečnostní složky své pozice ještě více upevňují,“ konstatuje.
Rusové jsou sice velmi nespokojení například s omezováním internetu, podle něj jde ale spíš o akci mladých, která není moc významná. „Budou ve volbách hlasovat jinak? Budou se shromažďovat na ulicích?“ ptá se Medveděv a rovnou odpovídá: „Nezačnou, systém je autoritářský. Neexistují způsoby protestu, ani politika neexistuje. Režim tuto neklidnou situaci zvládne,“ dodává historik.
Když se jej reportér Aktuálně.cz ptá, jestli není příliš pesimistický, stručně odpovídá: „Nejsem pesimista, ale realista. Neřekl jsem, že Rusko postoupí, obsadí celé Záporoží, půjde na Kyjev, obsadí levý nebo pravý břeh. To by byl pesimismus. Já jsem realista a skeptik,“ uzavírá Medveděv.






Útok ukrajinského dronu v Sevastopolu na okupovaném Krymu zničil panoráma zachycující obranu města za Krymské války v polovině 19. století. Ve středu to řekl Ruskem dosazený gubernátor města Michail Razvožajev. Původní obří panoramatické plátno Obrana Sevastopolu malíře Franze Roubauda ale bylo zřejmě zničeno při německém bombardování v červnu 1942 a v budově byla kopie namalovaná v 50. letech.



Donald Trump překvapivě oznámil, že ruší útoky na Írán, jež ohlásil na čtvrtek. Podle šéfa Bílého domu bude brzy znám termín a místo podepsání dohody. Zatím podle něj došlo k jednáním na nejvyšší úrovni a Írán hlavní body přijal. Americká námořní blokáda íránských přístavů ale pokračuje. Ceny ropy na oznámení reagovaly výrazným poklesem, barel Severomořské ropy Brent zlevnil pod 90 dolarů.



Sledujte online přenos z utkání skupiny A na fotbalovém mistrovství světa v Americe mezi Mexikem a Jižní Afrikou.



Léta se mluví o tom, že čeští hokejoví brankáři jsou světová špička. V hlasování o Vezina Trophy pro gólmana roku v zámořské NHL to ale nebylo znát. Nejeden omaskovaný muž z tuzemska vzbudil během sezony naději, ale nakonec si na něj nikdo nevzpomněl. Až letošek hluché období zlomil.