Reklama
Reklama

„Rusko se musí rozpadnout.“ Experti řekli, kdo by měl jednat s Putinem

Rusové jsou podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova připraveni jednat s Evropou. Redakce Aktuálně.cz oslovila několik expertů z různých zemí s dotazem, kdo by měl za Evropu s Kremlem jednat. Neshodnou ani na jednom jménu, ani na tom, zda bychom s Rusy měli mluvit.

Russian President Vladimir Putin holds a press conference in Moscow
Ruský prezident Vladimir Putin na tiskové konferenci v Moskvě, 9. května 2026.Foto: Reuters
Reklama

Od našeho zpravodaje v Tallinnu – „Doufejme, že tam (v Evropě – pozn. red.) zvítězí praktický přístup a že to nabude nějaké reálné podoby. Ruská strana na to bude připravena,“ řekl minulou neděli Peskov dvornímu kremelskému novináři Pavlu Zarubinovi.

Putin dříve prohlásil, že Moskva vnímá jako vyjednavače jménem EU každého lídra, který „neřekl o Rusku žádná ošklivá slova“. Proto by podle něj neměla být vyjednavačkou lídryně evropské diplomacie a bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová.

„Nebylo by v zájmu Kaji Kallasové vystupovat jako vyjednavačka. Neměla by to jednoduché,“ vysvětlil Peskov. Kallasová je nejspíš i kvůli svému původu – její babičku Sověti odvezli na Sibiř – známá svým velmi tvrdým přístupem vůči Rusku. Jenže to, co ji jako premiérku Estonska proslavilo, jí teď moc nepomáhá.

„Zastává tvrdý přístup, který sdílí východní křídlo EU, tedy Pobaltí, Poláci a donedávna i my. Zatímco státy na opačné straně kontinentu jako Španělé, Portugalci a další to tak dramaticky nevidí a nechápou, proč jít tak tvrdě,“ komentoval v minulosti pro Aktuálně.cz bývalý bruselský korespondent Českého rozhlasu Filip Nerad.

Reklama
Reklama

Peskov zároveň dodal, že to nejspíš nebude ani Macron, který nesplnil své sliby. „Pamatujete si, jak Macron v posledních několika letech pořád říkal ‚Zavolám Putinovi‘? Ale nikdy se k tomu nedostal,“ dodal Peskov.

O obnovení vztahů s Evropou v posledních týdnech mluvil právě i Vladimir Putin. Po oslavách Dne vítězství 9. května uvedl, že se podle něj válka na Ukrajině chýlí ke konci a že Rusko nakonec normalizuje vztahy s řadou západních zemí. Jako možného vyjednavače zmínil bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera, kterého ale evropští představitelé hned odmítli.

Jedno jméno pro všechny neexistuje

Redakce Aktuálně.cz využila příležitosti, kdy na bezpečnostní konferenci Lennarta Meriho v estonském hlavním městě Tallinnu bylo hned několik předních expertů na Rusko, a zeptala se, kdo by měl s Kremlem za Evropu jednat.

„Nejlepším evropským lídrem pro jednání s Putinem by byl Volodymyr Zelenskyj nebo někdo, koho on sám vybere,“ míní britský novinář a spisovatel Edward Lucas. Podle něj není nutné, aby byl vyjednavač z Evropské unie.

Reklama
Reklama
Šéfka evropské diplomacie a bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová hovoří na bezpečnostní konferenci Lennarta Meriho, 17. května 2026.
Šéfka evropské diplomacie a bývalá estonská premiérka Kaja Kallasová hovoří na bezpečnostní konferenci Lennarta Meriho, 17. května 2026.Foto: International Center for Defence and Security

„Kromě EU máte moji zemi, Británii, máte Turecko, máte Norsko, máte země NATO jako Kanada. Všichni na tom máme zájem. Ukrajinci bojují a umírají za naši svobodu, stejně jako za svou vlastní, už čtyři roky od začátku plnohodnotné invaze a ještě déle od Donbasu,“ vysvětluje, proč by jednání neměla stát jenom na zemích sedmadvacítky.

Otázkou ale je, jestli se i přes nadějná prohlášení Kremlu jednání o situaci na Ukrajině skutečně blíží. „Myslím, že to vypadá pravděpodobněji, protože Putin si uvědomuje, že nemůže vyhrát a to, co se teď děje, je neudržitelné. Na druhou stranu je také možné, že se Putin pokusí o eskalaci, ať už geografickou, nebo verbální,“ zamýšlí se Lucas.

Finland's President Stubb and Prime Minister Orpo visit Washington
Finský prezident Alexander Stubb je známý tím, že vychází se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle některých by se tak mohl hodit k zastupování Evropy v debatě s Ruskem.Foto: Reuters

Podle dalšího britského experta Tonyho Lawrence z tallinského think-tanku International Center for Defence and Security (Mezinárodní centrum pro obranu a bezpečnost) to na jednání s Putinem nevypadá a je k němu poměrně skeptický. Navíc si nemyslí, že je s ruským vedením nyní potřeba mluvit, protože to nevysílá dobrý signál. „Do fáze, že s Ruskem budeme hovořit, jsme se nedostali,“ tvrdí.

Na dotaz, kdo by za Evropu mohl jednat, hledá dlouho odpověď. Nakonec najde jedno jméno, které je nekonfliktní a mohlo by mít respekt na obou stranách: je to finský prezident Alexander Stubb. Ten se před válkou přátelil s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem a teď patří k pár světovým lídrům, kteří dokážou vycházet s Donaldem Trumpem.

Reklama
Reklama

S Lawrencem pak ohledně finského prezidenta Stubba souhlasí i Niklas Granholm ze Švédské agentury pro výzkum obrany. Stejně jako Lawrence si ale i on myslí, že je ještě předčasné mluvit o možném evropském vyjednavači.

Jeden z oslovených skandinávských expertů, který s redaktorem Aktuálně.cz mluvil pod podmínkou anonymity, pak hovoří i o „ideálním scénáři“ – že se Rusko rozpadne na mikrostáty. „Žili jsme vedle sebe 700 let a to je ten nejlepší scénář,“ dodal.

Kreml nebude říkat, kdo bude náš vyjednavač

Hned po vojenské přehlídce v Rusku 9. května, kdy se Putin zmínil o bývalém německém kancléři Schröderovi, jeho slova ohledně vyjednavačů pro web Aktuálně.cz okomentoval rusista z FSV UK Karel Svoboda.

Podle něj je na sedmadvacítce, aby si sama řekla, kdo za ni bude jednat – a Moskva to musí akceptovat. „Nám se taky nelíbí Vladimir Putin, a přesto ho musíme akceptovat jako ruského představitele. Samozřejmě by se jim líbil Robert Fico, Miloš Zeman nebo Václav Klaus či Marine Le Penová. Ale oni nemají právo říkat si, s kým budou jednat a s kým ne. Buď budou jednat s Evropou, anebo prostě ne,“ míní Svoboda.

Celebrations of the 81st anniversary of the Soviet Union's victory over Nazi Germany during the World War II
Ruský prezident Vladimir Putin se v sobotu 9. května 2026 zúčastnil vojenské přehlídky ke Dni vítězství v Moskvě v rámci oslav 81. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Na snímku s jedním z veteránů.Foto: Reuters

Hrozí Putinovi svržení?

V posledních týdnech novináři z exilového serveru Važnyje istorii, CNN či Financial Times přinesli informaci o tom, že se Vladimir Putin čím dál víc bojí o svou bezpečnost a kvůli tomu, že Rusové letos začali pociťovat válku na vlastní kůži, se obává svržení. To ale rozporuje ruský historik Sergej Medveděv.

„Nemyslím, že to je reálné. Podle mě je to spíš přání, protože ve skutečnosti je režim dost pevný. Zásoba tolerance u Rusů je velmi vysoká, režim je konsolidovaný a bezpečnostní složky své pozice ještě více upevňují,“ konstatuje.

Reklama
Reklama

Rusové jsou sice velmi nespokojení například s omezováním internetu, podle něj jde ale spíš o akci mladých, která není moc významná. „Budou ve volbách hlasovat jinak? Budou se shromažďovat na ulicích?“ ptá se Medveděv a rovnou odpovídá: „Nezačnou, systém je autoritářský. Neexistují způsoby protestu, ani politika neexistuje. Režim tuto neklidnou situaci zvládne,“ dodává historik.

Když se jej reportér Aktuálně.cz ptá, jestli není příliš pesimistický, stručně odpovídá: „Nejsem pesimista, ale realista. Neřekl jsem, že Rusko postoupí, obsadí celé Záporoží, půjde na Kyjev, obsadí levý nebo pravý břeh. To by byl pesimismus. Já jsem realista a skeptik,“ uzavírá Medveděv.

Mohlo by vás zajímat: Ruský šachový velmistr Garri Kasparov se tvrdě opřel do svých souputníků (16. května 2026)

Reklama
Reklama
Reklama