Jerevan/Stěpanakert/Baku - Střety mezi arménskými a ázerbájdžánskými jednotkami v separatistické provincii Náhorní Karabach si za poslední tři dny vyžádaly desítky mrtvých.
Jde o zatím největší hraniční střet obou armád za poslední léta v této problematické horské republice, která za pomocí Arménie v referendu vyhlásila nezávislost.
Obě strany se vzájemně obviňují z vyprovokování střetu. Během krvavé války, jež propukla na přelomu 80. a 90.let, arménské jednotky dobyly území, které po rozdělení Sovětského svazu připadlo Ázerbájdžánu. V bojích zahynulo 35 000 lidí.
Muslimský Ázerbájdžán tvrdí, že v čerstvých střetech zabil 12 arménských bojovníků a přišel také o čtyři své muže. Křesťanská Arménie však tvrdí, že zabila nejméně 8 ázerbájdžánských vojáků a nepřišla o žádného.
Prezident Ázerbajdžánu tento týden uvedl, že jeho země je připravena získat Náhorní Karabach zpět za pomoci síly. Země také podle pozorovatelů nakupuje ve zvýšené míře armádní vybavení a zbraně.
Nestabilita po volbách
Ozbrojený konflikt propukl v době, kdy se Arménie vzpamatovává z opozičních protestů po prezidentských volbách, ve kterých si předali moc dva mocní muži pocházející právě z Náhorního Karabachu.
Prezidenta Roberta Kočarjana ve volbách nahradil jeho blízký přítel a premiér Serž Sarkisjan. Opoziční vůdce Levon Ter-Petrosjan označil volby za zmanipulované, přestože je OBSE uznala za platné.
Do ulic vyšly desetitisíce Arménů, proti kterým byla nasazena armáda. Během střetů na přelomu února a března přišlo o život několik demonstrantů, které vojáci postříleli. Desítky lidí byly zatčeny, stovky zraněny.
Podle Baku chtějí Arméni zahladit vnitřní spory a tragické potlačení opoziční demonstrace tím, že přenesou mezinárodní pozornost na situaci v Karabachu. Arménie to však popírá a tvrdí, že to byl naopak Ázerbajdžán, kdo se snažil využít nepokojů k tomu, aby "zákeřně zaútočil".
Znepokojení velmocí
Před nebezpečným vyhrocením dosud zamrzlého konfliktu varovaly ve čtvrtek Spojené státy i Rusko. "Nechceme, aby v této oblasti propukla další válka," uvedl nejmenovaný americký diplomat v Baku pro agenturu Reuters.
Pro USA je stabilita obou zemí prioritou, protože skrze hlavní město Ázerbájdžánu proudí ropa a zemní plyn z Kaspického moře a Střední Asie. Američané také zopakovali, že Kosovo nemůže být a také nebude precedentem pro Náhorní Karabach.
ČTĚTE TAKÉ: S Kosovem obchází svět strašidlo separatismu
"Nejdůležitější je, aby tato roztržka nepřerostla v masivní vojenský konflikt," uvedl také ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Křehký mír, který v překrásné horské republice trval patnáct let, se ze dne na den může proměnit v krvavou lázeň.
