Kauza Bagrám odhaluje dvojakost Obamova slibu

Roman Gazdík
12. 4. 2009 21:25
Nová administrativa se bude muset vypořádat s dědictví Bushových zámořských věznic
Foto: Aktuálně.cz

Bagrám/Praha/Washington - Soudce amerického federálního distriktu John D. Bates není žádný liberál, ale konzervativec, kterého jmenoval do funkce prezident George W. Bush a ještě coby státního návladního Ronald Reagan. Přesto to byl on, kdo druhého dubna rozradostnil liberální obhájce lidských práv.

V průlomovém rozhodnutí totiž prohlásil, že tři vězni zadržovaní americkou armádou na základně Bagrám v Afghánistánu mohou využít práva habeas corpus zaručovaného americkou ústavou a zpochybnit své zatčení.

Ve svém zdůvodnění pak poukázal na dvojakost přístupu nové Obamovy administrativy vůči „nepřátelským bojovníkům" zadrženým ještě za prezidentství George Bushe.

Aplaus za Guantánamo

Barack Obama si po svém jmenování vysloužil aplaus celého světa, když oznámil, že CIA uzavře své tajné věznice, přestane využívat „zostřené techniky výslechu", které mnozí považují za mučení, a že Spojené státy do roka zruší svou věznici na základně Guantánamo na kubánské půdě.

Obama se musí vypořádat s Bushovým vězeňským dědictvím války proti teroru
Obama se musí vypořádat s Bushovým vězeňským dědictvím války proti teroru | Foto: Reuters

Jedním z hlavních důvodů, proč Bushova administrativa míst mimo USA k držení vězňů využívala, je, že byly z dosahu amerických soudů. To byl případ i věznice na letecké základně Bagrám šedesát kilometrů severně od Kábulu.

Na rozdíl od Guantánama, které se stalo symbolem všeho špatného, co svět na Bushově administrativě viděl, se ještě více tajnůstkářskému Bagrámu dostávalo a dostává mnohem méně pozornosti. Jedná se přitom o mnohem větší věznici a ruka práva je zde ještě méně patrná než na jihovýchodě Kuby.

Viditelné Guantánamo

„Guantánamo se stalo takovou skvrnou na americké reputaci, že ho během prezidentské kampaně minulý rok slíbili zavřít jak Obama, tak republikán John McCain," píše na serveru truthdig.com komentátorka listu Washington Post Marie Coccová. „Ale uzavření Guantánamo bylo politickým slibem, zatímco Bagrámu si během kampaně nikdo nevšímal."

Na „viditelném" Guantánamu se nyní nachází okolo 244 vězňů, z nichž 60 nepředstavuje podle USA žádnou hrozbu a může být okamžitě propuštěno. Jsou to právě tito lidé, které by Spojené státy rády poslali do Evropy, protože se obávají, že v jejich domovských zemích mohou být mučeni.

Guantánamo je vidět. Jeden z protestů za jeho uzavření
Guantánamo je vidět. Jeden z protestů za jeho uzavření | Foto: Reuters

Pak je na Guantánamu malá skupina mužů rekrutujících se údajně z tvrdého jádra Al-Káidy a Talibanu, proti kterým mají USA dostatek důkazů, aby mohli být postaveni před soud.

Poslední a nejrozsáhlejší kategorií jsou ti, kteří mohou být dle americké armády nebezpeční, ale důkazy proti nim by zřejmě před porotou neobstály. Co s nimi bude tvořit při uzavření Guantánama nejtvrdší oříšek.

„Bude nás to stát hodně času, abychom se podívali na všechny dokumenty, které musíme prozkoumat, než zjistíme, čím Guantánamo je a také čím bylo," řekl v únoru po návštěvě zařízení Obamův ministr spravedlnosti Eric Holder.

Z Guantánama na Bagrám?

Naproti tomu na „neviditelném" Bagrámu se nachází 500 až 600 vězňů, kteří většinou nemají - na rozdíl od těch guantánamských - přístup k právníkům a jejichž jedinými prostředníky se světem jsou pracovníci Červeného kříže, kteří kontrolují podmínky ve věznici každých čtrnáct dní.

Podobně jako u Guantánama se zde tito lidé nacházejí roky, aniž by byli z něčeho obviněni. A dosavadní neochota Obamovy administrativy se jejich právy zabývat jen podporuje domněnky, že problém Guantánama může být jednoduše vyřešen tím, že se někteří vězni jednoduše přesunou na Bagrám.

Jak to vypadá ve věznici na Bagrámu, naopak takřka nikdo neví. Letadlo C-130 Hercules a vrtulníky UH-60 Blackhawk na místní letecké základně
Jak to vypadá ve věznici na Bagrámu, naopak takřka nikdo neví. Letadlo C-130 Hercules a vrtulníky UH-60 Blackhawk na místní letecké základně | Foto: Joshua T. Jasper

"Uzavření Guantánama nesmí skončit tím, že se guantánamští zajatci "vyvezou" do nějaké méně sledované věznice," řekla Aktuálně.cz Eva Dobrovolná z české pobočky Amnesty International. „Tyto obavy jsou však stále na místě a je slyšet hlasy, kterým by takové „řešení" vyhovovalo."

Tři z Bagrámu

V případě Guantánama vydal Nejvyšší soud USA loni průlomový rozsudek, ve kterém rozhodl, že se zdejší vězni mohou dovolávat práva habeas corpus a zpochybňovat své zatčení. A tím rozhodl o jejich přístupu k americkým civilním soudům.

Bates se pak letos v lednu nové administrativy otázal, zda v případě bagrámských vězňů připravuje nějakou revizi pozice Bushovy vlády, na konci února obdržel negativní odpověď, a tak se rozhodl jednat.

Právo na habeas corpus potvrdil u tří mužů držených na Bagrámu. Jde o tuniského občana zadrženého v Pákistánu, Jemence chyceného v Thajsku a Jemence převezeného z Dubaje. Podle Batese se jedná o „fakticky stejné případy" jako u guantánamských vězňů.

Zaprvé byli zadrženi mimo zemi, kde jsou nyní vězněni, zadruhé nejde o občany země, ve které jsou zadržováni, zatřetí jsou vězněni dlouhou dobu, aniž by byli obviněni. Bates rovněž odmítl argument, že na rozdíl od Guantánama se Bagrám nachází uprostřed válečné zóny, a proto by na něj mělo být pohlíženo jinak.

Vrtulníky UH-60 Blackhawk startují ze základny v Bagrámu
Vrtulníky UH-60 Blackhawk startují ze základny v Bagrámu | Foto: Adam M. Stump

Revize třeba

„Je jednou věcí zadržovat na místě jako je Bagrám chycené na okolních bojištích..., je však jinou věcí zadržet je v cizích zemích - daleko od afghánského bojiště - a pak je přivézt do válečné zóny, kde údajně neplatí ústava," napsal Bates v odůvodnění rozsudku. „Toto předávání vězňů vyvolává stejné strašidlo nelimitované exekutivní moci, jaké se pokusil omezit Nejvyšší soud - obavu, že exekutiva by mohla zadržené fyzicky přemístit mimo dosah ústavy a bez omezení je věznit."

Bates výslovně zdůraznil, že jeho rozhodnutí se netýká bagrámských vězňů, kteří byli zadrženi v Afghánistánu, nebo jsou afghánskými občany. Jejich právo na habeas corpus u americké justice však nevyloučil.

Zatím není jisté, jestli se ministerstvo spravedlnosti USA proti tomuto rozsudku odvolá. Ať už to však udělá, či nikoli, je podle pozorovatelů zřejmé, že by mělo revizi Bushovy politiky v tomto ohledu provést a jasně definovat práva zadržovaných nepřátelských bojovníků, ať už jsou drženi kdekoliv.

Toto je třetí díl seriálu Aktuálně.cz o Obamově válce proti teroru. Další budou následovat.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Turín poprvé prohrál. Doma nestačil na nováčka z Lecce

Fotbalisté FC Turín ve třetím kole italské ligy nestačili na domácím hřišti na nováčka z Lecce a po porážce 1:2 poprvé v sezoně ztratili body. Jediným týmem se stoprocentní bilancí zůstal v Serii A Inter Milán, na jehož hřišti se v úterý představí pražská Slavia při vstupu do Ligy mistrů.

Hosté z Lecce přijeli do Turína k dohrávce se skóre 0:5 po prvních dvou kolech a jejich čekání na gól ukončil ve 35. minutě brazilský útočník Diego Farias dorážkou vlastní střely vyražené brankářem. Po změn stran vyrovnal z penalty za faul Andrea Belotti, ale čtvrt hodiny před koncem Marco Mancosu další pohotovou dorážkou po zákroku gólmana Salvatoreho Sirigua rozhodl o tříbodovém zisku pro outsidera.

před 3 hodinami

Útok na ropná zařízení je odvetou Jemenců za agresi Saúdů, tvrdí íránský prezident

Útok na saúdskoarabská ropná zařízení byl odplatou Jemenců za agresi Saúdské Arábie, uvedl íránský prezident Hasan Rúhání. Informovala o tom agentura Reuters. K víkendovému útoku se sice přihlásili jemenští povstalci, Rijád ale vyjádřil pochybnosti, že úder byl veden z Jemenu, a Spojené státy tvrdí, že za akcí je Teherán. "Jemenci uplatňují své zákonné právo na obranu… útoky byly odvetným opatřením za dlouholetou agresi vůči Jemenu," uvedl Rúhání na tiskové konferenci v Ankaře, kde dnes s prezidenty Turecka a Ruska Recepem Tayyipem Erdoganem a Vladimirem Putinem jednal o syrské krizi.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Volejbalisté dostali na ME lekci od polských mistrů světa

Čeští volejbalisté ve třetím zápase na evropském šampionátu dostali lekci od úřadujících mistrů světa Poláků. Při rozlučce s Rotterdamem od druhého setu nedostali šanci a prohráli 18:25, 12:25 a 15:25. O postup do osmifinále budou Češi po dni volna bojovat již v Amsterodamu proti domácímu Nizozemsku a Černé Hoře.

Poláci vyhráli poslední dva světové šampionáty, ale na evropskou medaili čekají od roku 2011, kdy získali ve Vídni bronz. Proti českému výběru si připsali třetí vítězství na tomto ME ze tří zápasů.

Svěřenci Michala Nekoly mají bilanci jedné výhry a dvou porážek, a pokud chtějí postoupit do play off, potřebují skončit v šestičlenné skupině do čtvrtého místa.

Další zprávy