Katar na černou listinu přiřadilo i Jordánsko. Proč s ním arabské země přerušily styky?

Hana Vařáková Hana Vařáková
Aktualizováno 7. 6. 2017 12:03
Saúdská Arábie, Egypt, Bahrajn, Spojené arabské emiráty a o pár hodin později také Jemen, Maledivy a východolibyjská vláda v pondělí oznámily, že přerušují diplomatické vztahy s Katarem. Ve středu se přidalo i Jordánsko a Mauritánie. Vzápětí došlo i k přerušení pozemního, leteckého a námořního spojení. Co vedlo arabské státy k tomuto razantnímu kroku? Jaké jsou nejdůležitější otázky a odpovědi této krize?
Katarský emír šajch Tamim bin Hamad bin Chalífa Sání.
Katarský emír šajch Tamim bin Hamad bin Chalífa Sání. | Foto: Reuters

Proč arabské země přerušily vztahy s Katarem?

Podle vyjádření Saúdské Arábie podporuje Katar teroristické a sektářské skupiny, které destabilizují Blízký východ. Jde zejména o Muslimské bratrstvo, al-Káidu a samozvaný Islámský stát. Saúdskoarabská státní tisková agentura SPA také uvedla, že Katar financuje radikální skupiny napojené na šíitský Írán, který je regionálním rivalem sunnitské Saúdské Arábie.

Takže jde o napětí mezi sunnity a šíity?

Částečně ano. Saúdská Arábie a Írán - dva hlavní blízkovýchodní vývozci ropy - stojí na opačných stranách konfliktů od Sýrie po Irák.

K vyostření situace přispěl také americký prezident Donald Trump při své nedávné návštěvě v Saúdské Arábii. Během ní tvrdě kritizoval Teherán, že je hlavním sponzorem teroristů. To podle listu The Guardian povzbudilo některé státy Perského zálivu k roztržce s Katarem.

Co bylo roznětkou krize?

Jedním ze spouštěčů současné krize je podle listu Financial Times fakt, že Katar nedávno zaplatil více než miliardu dolarů na výkupném.

Ze zajetí se tak v dubnu dostalo 26 členů lovecké výpravy - mezi nimi i několik příslušníků katarské královské rodiny -, kteří byli v prosinci 2015 zajati na jihu Iráku, na území ovládaném šíitskými milicemi. Součástí dohody o výkupném bylo také propuštění asi pěti desítek ozbrojenců, zadržených džihádisty v Sýrii. Výkupné tak skončilo v rukou syrské odnože al-Káidy a íránských bezpečnostních sil.

Další roznětkou byla zpráva státní katarské agentury, která obsahovala prohlášení emíra šajcha Tamima bin Hamada bin Chalífy Sáního. Ten vyjádřil pochopení pro palestinské radikální hnutí Hamás a libanonské radikální hnutí Hizballáh. Uvedl také, že Írán je "islámská velmoc, kterou nelze ignorovat a ke které není rozumné chovat se nepřátelsky". Agentura následně zprávu smazala a oznámila, že její stránky napadli hackeři.

Útok hackerů na agenturu potvrdil i americký Federální úřad pro vyšetřování (FBI). Ve středu o tom informoval server CNN. Podle FBI za útokem stojí ruští hackeři a Moskva se tak pokusila vyvolat roztržku mezi dvěma spojenci USA v regionu. Rusko ale tuto verzi odmítá.

Jaký je postoj Íránu?

Ještě před nejnovější roztržkou řekl tamní prezident Hasan Rúhání, který byl v květnu zvolen na další čtyři roky, že Írán je připravený na jednání se Saúdskou Arábií o ukončení nepřátelství.

Ve stejnou dobu ale nejvyšší vůdce Íránu ajatolláh Alí Chameneí, který má v zemi rozhodující slovo, podle agentury Bloomberg prohlásil, že Saúdská Arábie čelí jisté smrti kvůli své intervenci v Jemenu. V roce 2015 Saúdští Arabové utvořili koalici sunnitských zemí proti šíitským povstalcům v Jemenu. Ty naopak podporuje Írán.

Je tohle první roztržka s Katarem?

Už v roce 2014 Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty a Bahrajn dočasně stáhly své velvyslance z Kataru. Jádrem sporu byl tehdy Egypt. Zatímco Katar podporoval tamní vládu Muslimského bratrstva, zmíněné tři státy spolufinancovaly armádní puč v roce 2013, který tuhle vládu svrhl.

V Kataru také sídlí exilové vedení Hamásu a představitelé afghánského Tálibánu. Někteří analytici tvrdí, že nynější roztržka je vedená snahou dát Kataru, který má 2,6 milionu obyvatel, najevo, jaká je jeho váha.

Katar sklízí kritiku také kvůli tomu, že na jeho území sídlí satelitní televize al-Džazíra, která byla zřízena jako nástroj propagandy.

Jaké je postavení Kataru v regionu?

Katar se snaží působit jako prostředník při řešení regionálních konfliktů. Katarští představitelé mají celou škálu kontaktů na různé znepřátelené strany - od povstalců v súdánském Dárfúru a válčících kmenů v Libyi přes afghánský Tálibán až po Spojené státy. Ty mají například v Kataru leteckou základnu, na níž působí deset tisíc amerických vojáků.

Kritici ale namítají, že Katar svou pozici zneužívá tím, že často hraje na obě strany. A také financuje radikální islamistické skupiny, například v Libyi a Sýrii. Čehož důkazem prý bylo i zmíněné výkupné pro únosce.

Jaké jsou krátkodobé důsledky současné krize?

Krize významně zasáhla leteckou dopravu v regionu. Katarské aerolinky, které patří k největším dálkovým dopravcům v regionu, oznámily, že ruší všechny lety do Saúdské Arábie. Letecké společnosti ze zmíněných arabských zemí naopak "až do odvolání" pozastavily všechny lety do a z Dauhá. Nefunguje ani pozemní a námořní doprava.

Index katarské burzy v pondělí klesl o osm procent. Do poklesu se promítl i strach z nedostatku základních potravin, protože došlo k uzavření hlavní pozemní cesty do Kataru.

Země leží na malém výběžku na východě Arabského poloostrova a jediným jejím pozemním sousedem je právě Saúdská Arábie. Přes moře ale sousedí s Íránem, který může Katar zásobovat pomocí svých lodí.

Jak krize ovlivní ceny ropy?

Ceny "černého zlata" jsou citlivé na každé geopolitické napětí, které by mohlo ovlivnit jeho těžbu. Ropa Brent se na světových trzích v pondělí ráno prodávala za více než 50 dolarů, poté ale klesla zpátky na hodnotu 49,64 dolaru.

Objevily se také obavy, že roztržka by mohla narušit nedávno uzavřenou dohodu v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) o omezení těžby, která měla povzbudit růst ceny této komodity. To se ale zatím nedaří kvůli zvyšující se těžbě v USA.

Roztržka by rovněž mohla mít dopad na trh se zkapalněným zemním plynem (LNG). Katar je největším světovým vývozcem LNG a Egypt a Spojené arabské emiráty jeho klíčovými příjemci.

Luxusní byznys třída v letadlech Quatar Airways. | Video: Sam Chui, https://SamChui.com
 

Právě se děje

před 2 minutami

Teplý podzim přinesl další rekordy, na jižní Moravě bylo 24 stupňů

V Česku v úterý opět padaly teplotní rekordy, zaznamenalo je 45 ze zhruba 150 stanic, které měří alespoň 30 let. Teplo bylo hlavně na východě, ve Strání na Uherskohradišťsku naměřili 23,9 stupně Celsia. Informoval o tom František Šopko z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na druhou polovinu října byly neobvykle vysoké teploty také ve Vsetíně nebo ve Štítné nad Vláří na Zlínsku, kde bylo shodně 23,7 stupně. Tři místa pak zaznamenala teplotu 23,5 stupně. Jednalo se o Luhačovice, Jablunkov a Hošťálkovou.

Zdroj: ČTK
před 48 minutami

Trump přirovnal snahu o impeachment k lynčování. Kritici mluví o rasistickém podtextu

Americký prezident Donald Trump považuje snahu demokratických zákonodárců o jeho sesazení ústavní žalobou (impeachment) za lynč. Napsal to dnes na twitteru. Agentura AP upozornila, že zmínka o lynčování má rasistický podtext, neboť termín je v USA používán především v souvislosti s případy, kdy se obětí lynčujícího bělošského davu stal Američan černé pleti.

Zdroj: ČTK
Další zprávy