Barcelona - Ernest Hemingway by Katalánce, na jejichž straně bojoval ve španělské občanské válce proti generálu Frankovi, zřejmě označil za blázny a zbabělce.
Šokovaní byli ve středu ale také španělští toreadoři, chovatelé býků a fanoušci. Dověděli se totiž, že katalánský parlament zakázal s platností od 1. ledna 2012 koridu.
Hlasování vyvolala petice podepsaná 180 tisíci obyvateli Katalánska, kteří býčí zápasy pokládají za krutou a krvavou zábavu. Na rozdíl od těch, kteří v ní spatřují součást kulturního dědictví Španělska.
Pro zákaz hlasovalo 68, proti 55 poslanců. Pro přijetí příslušného zákon se vyslovila hlavně centristická Konvergence a jednota (CiU) a Katalánská republikánská levice. Odpůrci zákazu se rekrutovali hlavně z řad socialistické strany, podle které bude opatření mimo jiné znamenat ztrátu tisíců pracovních míst.
"Existují tradice, které nemohou zůstat zachovány v časech, kdy se mění celá společnost," zdůvodnil svou podporu zákona poslanec CiU Josep Rull.
Každého ze sedmi a půl milionu Katalánců přijde prosazení zákazu na 57 eur.
Raději budu statečným býkem
Ve Španělsku vyvolala debata okolo případného zákazu koridy bouřlivé emoce od okamžiku, kdy byl návrh zákona loni v prosinci předložen v katalánském parlamentu.
"Věřím, že kdyby se ke koridě mohla vyjádřit samotná zvířata, prohlásila by, že raději budou statečnými býky než jatečným dobytkem," citoval deník El Mundo katalánskou expertku na koridu Elenu Montoyovou. "Býk, který je chován pro zápasy s torery, se dožije čtyř až šesti let, býček chovaný na maso nepřežije jeden rok."
Při koridě jsou každoročně zabity stovky býků v rámci rituálu, který je pro jedny vzrušujícím druhem sportu a pastvou pro oči a pro druhé nesmyslným týráním zvířat.
"Vůbec se nejedná o krutou podívanou," řekl agentuře Reuters zápasník s býky Serafín Marín. "Je to druh umění plného emocí, při němž o život může přijít torero i býk."
Aficionados, fanoušci koridy, se teď obávají, že zákaz by mohl být prosazen také v dalších regionech. Již od roku 1991 platí na Kanárských ostrovech.
"Je to útok na naši svobodu a soukromou ekonomickou aktivitu," tvrdí předseda Mezinárodní federace škol koridy Fernando Masedo. "Každý se může rozhodnout, jestli na koridu půjde či ne."
Ve Španělsku a Francii se každým rokem prodají lístky na býčí zápasy za stovky milionů eur.
Fiesta svatého Fermína
Koridu objevil Hemingway pro skupinu amerických exulantů pobývajících v Paříži počátkem dvacátých let minulého století. A hned se díky ní také proslavil, když vydal román I slunce vychází (Fiesta).
Ten se odehrává z velké části v Pamploně v severošpanělské provincii Navarra, kde se každým rokem koná tradiční fiesta svatého Fermína.
Koridou zůstal Hemingway posedlý po celý život. Byla pro něj především vzrušujícím zápasem na život a na smrt, při němž může toreador projevit to, čeho si slavný spisovatel cenil v životě nejvíce - osobní odvahu.
Sedm proti jednomu
Pravdou ovšem zůstává, že jeden býk, byť musí vážit nejméně 460 kilogramů, čelí v aréně sedmi torerům. Matador, který býka na konci zápasu zabíjí mečíkem ranou mezi lopatky, přičemž přetne aortu či se trefí do srdce zvířete, má totiž celkem šest pomocníků.
Dva pikadoří sedící na koni vbodávají nejdříve býkovi do hřbetu kopí, aby jej co nejvíce oslabili.
Pak přichází ke slovu trojice banderilleros, kteří zabodnou býkovi do těla dvojici hůlek s ocelovým hrotem se zpětným háčkem, aby co nejvíce krvácel.
Červený pláštík, muletu, v níž je ukryt krátký kord, kterým je býk zabit, podává matadorovi mozo de espada (mládenec s mečíkem). Červená barva ale býka nedráždí, jak se domnívá řada turistů navštěvujících koridu.
Býci jsou barvoslepí a to, co se v aréně odehrává, rozhodně nepovažují za vzrušující druh sportu.
Jen málokterému se totiž poštěstí, že diváci ocení jeho statečný výkon a máváním kapesníků požádají předsedu koridy, aby mu daroval život a on tak mohl strávit zbytek života jako plemenný býk.
