Španělský předseda vlády převzal úřad katalánského premiéra, končí i šéf regionální policie

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
Aktualizováno 28. 10. 2017 11:31
Španělský premiér Mariano Rajoy v pátek oznámil rozhodnutí odvolat regionální vládu v Katalánsku, rozpustit tamější parlament a vyhlásit nové volby. V sobotu pak převzal úřad katalánského premiéra Carlese Puigdemonta. Rajoy tak reagoval na katalánský parlament, jenž v pátek jednostranně vyhlásil nezávislost regionu na zbytku Španělska.
Španělský premiér Mariano Rajoy na tiskové konferenci.
Španělský premiér Mariano Rajoy na tiskové konferenci. | Foto: Reuters

Barcelona - Předseda španělské vlády Mariano Rajoy v sobotu oficiálně převzal úřad katalánského premiéra Carlese Puigdemonta.

Stalo se tak poté, co bylo v úředním věstníku zveřejněno páteční rozhodnutí o odvolání katalánské vlády a rozpuštění regionálního parlamentu, informují španělská média.

Oficiálně jsou tímto zbaveni funkcí i další katalánští činitelé. Týká se to nejen členů vlády, ale zejména představitelů policie v čele s jejím šéfem Josepem Lluísem Traperem.

Katalánský parlament v pátek schválil rezoluci o vytvoření samostatné katalánské republiky. Krátce nato odhlasoval Senát (horní komora španělského parlamentu), že Madrid může omezit autonomii Katalánska.

Španělský premiér Mariano Rajoy následně oznámil rozpuštění katalánského regionálního parlamentu. Nové volby se v regionu mají konat 21. prosince.

Většinu kompetencí předsedy a místopředsedy katalánské vlády nyní z rozhodnutí Rajoye převezme místopředsedkyně španělské vlády Sorraya Sáenzová. Ta si vytvoří tým státních tajemníků, kteří budou pověřeni řízením jednotlivých regionálních vládních úřadů.

Zpráva zveřejněná ve věstníku rovněž obsahuje detaily týkající se předčasných voleb v Katalánsku. Předvolební kampaň, která potrvá 15 dnů, začne 5. prosince.

Španělský premiér také oznámil, že požádá ústavní soud v Madridu, aby deklaraci označil za nelegální. Soud již informoval, že zahájil příslušné procedury a své rozhodnutí vynese v příštích dnech.

Poslancům hrozí trestní stíhání

Hlasování v katalánském parlamentu se konalo tajně, neboť kladný hlas může podle španělských médií znamenat zahájení trestního stíhání.

Vyhlášení nezávislosti odporuje španělské ústavě.

Deklarace navíc podle právních expertů odkazuje na zákony o referendu a zákony o přechodu k nezávislosti, které nejsou na základě verdiktů Ústavního soudu platné.

Při hlasování každý z poslanců po vyvolání svého jména nesl lístek do volební urny. Někteří z poslanců svůj hlas ukázali na kamery, šlo o odpůrce vyhlášení nezávislosti ze strany Cataluña sí que es (CSQP).

Za pokus o vzpouru až 30 let vězení

Španělská generální prokuratura příští týden zahájí stíhání katalánského vedení pro vzpouru, za kterou mohou padat tresty až 30 let vězení. Prokuratura tak reagovala na páteční hlasování katalánského parlamentu, který schválil rezoluci o nezávislosti.

Opatření bude namířeno zejména proti předsedovi katalánské regionální vlády Carlesovi Puigdemontovi a předsedkyni katalánského regionálního parlamentu Carme Forcadellové, kteří se ve snaze o přijetí rezoluce angažovali nejvíce.

Stíháni by mohli být i další členové katalánské vlády a také poslanci, kteří pro rezoluci hlasovali. U nich ale prokazování vzpoury komplikuje skutečnost, že hlasování bylo tajné. Forcadellová by měla být obviněna z toho, že hlasování vůbec umožnila, a Puigdemont z toho, že k parlament k přijetí deklarace vyzval.

Pro rezoluci 70 hlasů

Pro rezoluci se ve 135členném parlamentu vyslovilo 70 poslanců, deset bylo proti a dva hlasy byly prázdné.

Za úsměvů do kamer a aplausu separatistických poslanců hlasoval i katalánský premiér Carles Puigdemont, který rozhodnutí o vyhlášení nezávislosti ve čtvrtek přenechal na poslancích.

Před hlasováním opustili sál poslanci strany Ciutadans (Ciudadanos), lidovci a socialisté. Lidovečtí poslanci nechali před odchodem ze sálu na svých místech španělskou vlajku.

Po schválení rezoluce separatističtí poslanci zazpívali katalánskou hymnu, schválení přivítal i dav demonstrantů před budovou parlamentu v Barceloně.

První reakce ze světa

Pro Evropskou unii se po pátečním hlasování katalánského parlamentu o nezávislosti nic nemění a jediným partnerem pro dialog zůstává Španělsko. Na Twitteru to uvedl předseda Evropské rady Donald Tusk. Jde o první reakci z horních pater EU.

"Doufám, že španělská vláda dá přednost síle argumentu před argumentem síly," doplnil na Twitteru šéf summitů EU.

Podobně se vyjádřili i zástupci Spojených států. "Katalánsko je nedílnou součástí Španělska a Spojené státy podporují ústavní opatření španělské vlády, které mají udržet Španělsko silné a jednotné," uvedla v prohlášení mluvčí amerického ministerstva zahraničí Heather Nauertová.

Severoatlantická aliance označila katalánskou krizi za čistě domácí problém, který si musí vyřešit samo Španělsko.

Francie, Itálie ani Británie nezávislost Katalánska neuznávají

Britská, italská i francouzská vláda oznámily, že neuznávají rezoluci o vytvoření samostatného Katalánska, kterou dnes odpoledne schválil katalánský parlament.

Úřad britské premiérky Theresy Mayové v prohlášení uvedl, že rezoluce je založena na lidovém hlasování, které španělský ústavní soud označil za nelegální, a vyslovil se pro zachování jednoty země. Francouzský prezident Emmanuel Macron novinářům řekl, že španělský premiér Mariano Rajoy má jeho podporu a zůstává jeho jediným politickým partnerem.

Naproti tomu skotská separatistická vláda uvedla, že postoj katalánské vlády chápe a respektuje. "Zatímco Španělsko má právo se proti nezávislosti (Katalánska) postavit, katalánský lid musí mít právo určit si svou vlastní budoucnost," uvedla v prohlášení Fiona Hyslopová, která má ve skotské vládě na starosti zahraniční politiku.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Schodek rozpočtu letos může stoupnout nad 400 miliard korun

Schodek státního rozpočtu letos vzroste podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové minimálně na 400 miliard korun ze schválených 320 miliard Kč. Uvedla to v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Ekonomka a členka iniciativy KoroNERV-20 Helena Horská s tím souhlasila, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) to nevyloučila. Nová výše rozpočtového schodku s ohledem na dopady daňového balíčku bude podle ní stanoven koncem února nebo počátkem března.

"Nevím, řeknu to na přelomu února a března. Nemohu to vyloučit," uvedla v pořadu ČT Schillerová k možnosti, že se schodek vyšplhá nad 400 miliard korun. Podle ministryně financí ale nelze do rozpočtu pouze prostě započítat dopady daňového balíčku. Podle prosincového odhadu ministerstva financí by měl balíček snížit příjmy veřejných rozpočtů o 98,7 miliardy korun, z toho příjmy státního rozpočtu o 87,5 miliardy korun. Ministryně dnes však mluvila o dopadu 65 miliard korun na státní rozpočet

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
Další zprávy